Tak i na naší malé dědině se volilo pro vstup do EU. Následujícím poměrem ANO – 353 x NE – 71. Účast byla 57,7%. Nečekal jsem tak jednostranný výsledek. V té masáži hlav v minulých týdnech některé podstatné věci nezazněly. Vadí mi to a nezáleží na tom, že sám osobně jsem pro. Ať už z důvodů, že ožívají myšlenky mého oblíbeného J. A. Komenského, či z jiných. Pokud někdo z vás narazil např. na druhé letošní číslo časopisu A-kontra, tak si mohl přečíst aspoň recenzi na knihu Odvrácená strana Evropské unie (vydalo nakladatelství Paradigma.SK), ve které jsou některé z nepříliš známých skutečností zmíněny. Proč být pořád v řadě? Jiný pohled, navíc je-li podložen fakty, neškodí. Připomínám, že za čtení stojí taky Britské listy.
JEN TAK NA OKRAJ:
Literární vložka v A-kontra asi čtenáře poezie příliš neuchvátí, ale dovolím si ocitovat úvod a závěr z veršů autora skrývajícího se pod pseudonymem DADAník. Třeba jenom jako příznak toho jak nutné je mít pro média nepřítele:
***
Když poserem se po kulajdě
vinu dáváme jen al-Kájdě
Když v prdeli nás svědí hlísti
můžou za to teroristi
…
…
Však ničeho se neboj už!
Hlavu vzhůru, zdraví tuž!
Vpřed vede nás Walker Bush!
Čertví, jak by to dopadlo, kdyby kampaň probíhala jinak: o schopnosti našich občanů samostatně se rozhodovat si nedělám iluze. Každopádně po referendu nevládne žádná euforie, noviny to spíš prezentují jako nutné zlo – trošku to připomíná situaci po Mnichovu…
Koukám, že jsi vrozený optimista. 😉
Je to možná přehnané srovnání, ale ta apatie ve společnosti (vůči čemukoli) rozhodně neslibuje nic dobrého.
Ani já nejsem ze současného stavu nadšený. A s tou apatií máš pravdu. Ale co s tím?
Co s tím? Nezaujímat apatický postoj a trošku bojovat. I takové, na první pohled prohrané a možná trochu komické bitvy, mají smysl. Viz prohlášení DO EVROPY ANO, NE DO EVROPSKÉ UHNIJE!
[url=http://www.ardor.info]http://www.ardor.info[/url]