Na adrese http://www.bystricka.cz/foto/index.php si můžete prohlédnout fotografie ze sobotní Bystřičské olympiády, se kterou se přehrada rozloučila se svými návštěvníky. Tedy jenom dočasně, tak na dva roky ji vypustí. Naše stařenka potřebuje generální opravu.
Bystřičská olympiáda Read More »
Neříkám, že se tu po dobu dvou týdnů nic neobjeví, ale já u počítače nebudu. Třeba do té doby někdo uhodne hádanku. 😉 Nebo taky ne.
Na dva týdny máte pokoj! Read More »
Báseň z němčiny přeložil nedávno zesnulý Josef Hiršal za jazykové spolupráce Bohumily Grögerové a vyšla ve výboru Zpěv z potopy (1966). Teoretickou úvahu autora o jeho básni Všem telefonním účastníkům najdete v knize Jak se dělá báseň, kterou uspořádal Jan Zábrana.
…
STAŘÍ DOBŘÍ: Hans M. Enzensberger (VII.)Pokračovat ve čtení »
STAŘÍ DOBŘÍ: Hans M. Enzensberger (VII.) Read More »
Knihu Antonína Bajaji jsem přečetl s potěšením. Zasloužila si recenzi. V pondělí vyšla v Týdeníku Rozhlas a dnes byla zveřejněna na portálu Českého rozhlasu.
http://www.rozhlas.cz/kultura/portal/_zprava/88338?
Otázka zůstává stále stejná: Kdo je autorem následujících veršů?
HÁDEJTE a BAVTE SE! Literatura není o vyhledávání pomocí Googlu, Jyxa a jiných! Literatura je o něčem zcela jiném.
Dopis Anně Achmatovové
Vážená Anno Andrejevno
ač je už pozdě a není vlastně kam
musím Vám napsat že na Vás často myslívám
Četl jsem v básni Návrat staré přes třicet let
že nikoho na zemi nemáte že se Vám zřítil svět
duše všech Vašich milých na hvězdách přebývají
a Vy se touláte po carskoselském háji
vdechujíc s deštěm puškinovský třpyt
v touze svou lyru na strom zavěsit
Bláhově chci se vyznat že Vás v duši mám
třebaže nejsem Blok a nejsem Mandelštam
To jaro mě navedlo k smělému pokusu
položit psaní do trávy k prvnímu krokusu
Kde jsou ty koketní časy kdy jste měla tolik sil
v kabelce nosit modrou šňůrku na níž se kdosi oběsil
Básnířko Jitrocele znám dům v němž za blokády
milovaného města nechvěla jste se láskou ale hlady
V šálu a sešlapaných botách šla jste i do říše Persefony
v ten nehostinný újezd kam nezalehnou ruské zvony
Kde staruška Marfa sedí s vnukem Nikolajem
a s nimi šest set tisíc nad vystydlým čajem
Jsou jizvy staré třicet let a teď teprve bolí . . .
Včera pochoval jsem otce dnes cítím mučivý vztlak polí
a jako ten kdo dávno nemá matku k Vám se utíkám
ač je už pozdě drahá Anno a vlastně není kam
Z dětství mám bílou pastelku
tichou jak sněhy dlouhých zim
Tou dá se namalovat pohrobek
i nikdy nespatřený
Anonym
Kdo je autorem následujících veršů? (8) Read More »
V sobotu proběhne rozloučení s přehradou, tak jak ji známe.
Rozloučení s přehradou Read More »
Dnes tu máme něco pro příznivce hromadné dopravy, mezi které ostatně taky patřím. I když ta rána na autobusovém nádraží!
Otázka zůstává stále stejná: Kdo je autorem následujících veršů?
HÁDEJTE a BAVTE SE! Literatura není o vyhledávání pomocí Googlu, Jyxa a jiných! Literatura je o něčem zcela jiném.
DOPLNĚNO: Autorem je Jiří Žáček (sbírka Anonymní múza, 1976)
Popěvek o ranní vzájemnosti
6.00
. . . dobíhám ranní autobus,
čtyřtaktní rakev,
žádám slevu
za dnešní jitro bez úsměvu.
Pod žebry cítím lokty něčí,
v sevření davu obrůstám
dědičnou srstí pračlověčí.
A všichni, kdo si utrhli
tak časně od úst cumel spánku,
zívají svorně do červánků.
Pískám si tiše malý ranní
popěvek o tom neznámém
prsu, jenž dýchá pod mou dlaní…
Kdo je autorem následujících veršů? (7) Read More »
Okruh internetových literárních časopisů se rozrostl o Posmoderní revui. Je k nalezení na adrese http://www.postmodernirevue.cz/ a vydávají a redigují ji Božena Správcová a Lubor Kasal, které můžete znát z dřívějšího působení ve Tvaru. Článků zatím není mnoho, ale všechny stojí za přečtení. Držím palce, přátelé!
(Básně Lubora Kasala z připravované sbírky si můžete přečíst v posledním čísle Textů.)
Dnes by měla být na adrese http://www.kormidlo.cz spuštěna nová verze katalogů odkazů občanské společnosti. Zatím se ale nic neděje. 🙁
Někdy kolem svého dvacátého roku (jak dávno mi to připadá!) jsem podlehl kouzlu poezie v podání polského básníka Mirona Białoszewského. Výbor z jeho básní vyšel v překladu Josefa Vláška roce 1988 v Odeonu. Byl to ale i prozaik a dramatik.
JAK SNADNO SE ZTRÁCÍ VÍRA
Kůň táhl vůz kolem nás
Vidím to. Věřím v ně.
Stmívá se.
Kůň táhl vůz kolem nás.
Ale kůň měl koně.
A vůz měl vůz.
Vedli ty svoje
veliké stínové
po akátech.
A už se mi těžko věří
v koně i vůz.
STAŘÍ DOBŘÍ: Miron Białoszewski (VI.) Read More »