Srpen 2005

STAŘÍ DOBŘÍ: Salvatore Quasimodo (XCVII.)

/ Diskuze / Staří dobří

Italský básník (* 20. 8. 1901, † 14. 6. 1968), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1956). Více informací na http://it.wikipedia.org/wiki/Salvatore_Quasimodo

Apollionův zpěv

Pozemská noci, v tvém chladném ohni
se mi tolikrát zalíbilo
a sešel jsem mezi smrtelné.

A viděl jsem muže
skloněného nad milenčiným klínem,
jak naslouchá svému zrození
a mění se, odevzdán zemi,
ruce spojené,
sžehnuté oči a mysl.

Měl jsem rád. Studené byly ruce
nočního stvoření:
hluboké hrůzy přijímalo tam na širém lůžku,
kde za svítíní jsem slyšel, jak mě probouzí
pleskání holubích křídel.

Pak nebe přineslo listí
na jeho nehybné tělo:
vzduly se hluboké vody v mořích.

Má lásko, tady se trápím,
bez smrti, sám.

Přeložil Jaroslav Pokorný

STAŘÍ DOBŘÍ: Salvatore Quasimodo (XCVII.) Read More »

Kdo je autorem následujících veršů? (103)

/ 5 Komentářů / Kdo je autorem?

Tak, dnes jen úryvek. Snad ale něco napoví. Snažte se 🙂

Po skvostech prý   přišla na řadu
čtveřice plavých,   navzájem podobných,
rychlých přů.   Předal rek králi
poklady i koně:   tak počíná muž,
nesnuje příbuzným   síť z proradnosti,
svým společníkům   nechystá smrt
zákeřnými tahy. …

Kdo je autorem následujících veršů? (103) Read More »

STAŘÍ DOBŘÍ: Bedřich Bridel (XCVI.)

/ Diskuze / Staří dobří

Úryvek z básně Co Bůh? Co člověk? českého barokního básníka, jezuity a misionáře (1619- 1680).

…
Já jsem bída neřestí,
chudoba, samé žebrání:
tys poklad, pouhé štěstí,
všeho dobrého oplejvání:
tys původ všeho dobrého,
tys poklad velmi podivný.
Já kořen všeho zlého,
mrzký, nestálý, pochybný.

Co teď, co budoucího,
ty jsi všeho povědomý,
já jsem srdce tupýho,
sám svého nepovědomý.
Tys smysl, rada všeho,
neomylná prozřetedlnost:
já pak pychu zlostného
všecka všudy ošemetnost.

STAŘÍ DOBŘÍ: Bedřich Bridel (XCVI.) Read More »