Září 2007

Čtenář poezie: Milan Děžinský

Milan Děžinský: PřízrakyPoslední týden je opravdu poetický a doma se mi sešlo několik nových básnických sbírek autorů známějších i méně známých. Takže proč vás s nimi postupně v ukázkách neseznámit.
Tvorbu Milana Děžinského sleduju od jeho první sbírky Černá hodinka, kterou před jedenácti léty vydalo Velariem ve své zvláštní a dodnes nedoceněné edici. Nyní Milanovi vydal Host novou sbírku Přízraky. Je v ní víc básní, které mne zaujaly, včetně té erbovní.

PŘÍZRAKY

Někdy,
když je noc ještě teplá a lepivá,
dívám se do zahrady, kde poletuje hmyz
jak fluoreskující vítr.

Jsou tam přízraky mého dětství,
ale přicházejí i z časů mého stáří,
hledají svá jména.
Cítím svůj pot jak kůži země po dešti,
mohl bych být i na té druhé straně,
ale jsem tady.

Jsou přátelští.
Má žena se jich bojí,
i když není nic slyšet,
jen ťukání.
Nikdy se v noci nedívám na hodiny,
téměř nikdy,
jen tehdy.

Související:

Moje recenze na starší sbírku Kašel mé milenky (Host 1997)

Čtenář poezie: Milan Děžinský Read More »

STAŘÍ DOBŘÍ: Husein Tahmiščić (CXX.)

Husein Tahmiščić – bosensko-hercegovský básník, kritik, prozaik (1931 – 1999). Česky vyšla v roce 1969 kniha Možnost půlnoci v překladu Josefa Hanzlíka.

VYHLÁŠKA V KRAJINĚ MRTVÝCH

Tak tiše, tak tiše povívá vánek v boru
A v ztichlé trávě. V zimostrázech mizí
Ten vlahý vítr, který po smrti i před ní
Pádí a vane, ale neztiší natolik černý osud.

Náhrobky tisknou živé. A živí chraptivě
Skrz rozbořenost svoji marně svolávají
Všechny ty dávno mrtvé, dosud bez hrobů.
Mlčky jsou vyřízeny náhrobky a v borech
To šumí. Rovněž v duši šum, hrobový, stále hrobovější
Splývání trav. Zimostráz dávné mužnosti
Ve větru stojí vzpřímen. Třísněný
Uniklou jejich krví.

Muži však
Ulehli naznak:
Šlehnutí o zem zemí.

Básníky lačně požírá hlína a na uhel spaluje osud.
Přesto však opojně tryská úporná píseň
A duše je zápalná šňůra. Tady, kde oni
Přetrhli svůj vlastní kořen, tady, kde plameny strasti
Lízají srdce. Vzpurná a věčná píseň
Přehluší ticho hrobů, a proto: Tišeji, větérku v borech,
Tišeji v keříčcích brčálu! Doposud zpívají hrdí
Utichlou svoji bolest.

Přeložili Viktor Kudělka a Jan Skácel

STAŘÍ DOBŘÍ: Husein Tahmiščić (CXX.) Read More »

Respekt: Časopis konečně časopisem aneb…

Respekt časopisem…pro čtenáře je to změna k lepšímu. Pravda, typografové měli (a možná stále mají) výhrady k nové grafické podobě Respektu, ale tentokráte s nimi příliš souhlasit nemohu. Výsledná podoba není nijak hrozná, osobně se mi líbí a současný časopisecký průměr předčí. Stejně to už delší dobu byl hybrid potácející se mezi „novinovostí“ a „časopisovostí“. Na čtení do autobusu, vlaku i jinak je to nyní pohodlnější formát. Respekt i po změně designu zůstal Respektem, že není Respektem let devadesátých je jiná věc. Pro Týden a jiné zůstává nadále konkurentem. A nadále se odlišuje jak texty, tak grafickou tváří.

Související:
Typoglosy – Respekt: co oči uvidí, srdce zabolí

Respekt: Časopis konečně časopisem aneb… Read More »