Květen 2010

Alternativa?

Před několika týdny se odmlčelo mé oblíbené internetové rádio Woxy. Tedy jen jeho internetový stream. Signál tady v kopcích není ideální, a tak příjem je poněkud omezený. Tedy pokud nepočítám satelit, mít stále puštěný počítač kvůli last.fm se mi taky nechce. Vltavu celý den nevydržím. Tak hledal jsem hledal a nakonec opět skončil u Proglasu. Je to trochu zarážející, ale opravdu jedinou vzduchem dostupnou alternativou a alternativní zůstává katolické rádio. Marně totiž přemýšlím, kde jinde znějí Květy, Jarret, FruFru, Burian atd., kde neznějí pouze dokola papouškované svodky agenturního zpravodajství. Tady na tom rádiu naštěstí ten lidský prvek ještě nevymizel.
Ostatně v této souvislosti je zajímavý také příspěvek Jakuba Patočky, který je sice v rovině politické, nicméně odkazuje k podobnému: Proč by letos měli zelení volit lidovce. Katolictví (tedy tady spíš lidovectví) opět jako možná alternativa.

Alternativa? Read More »

Setkání s časopisem Texty, jeho autory, hosty a veřejností

časopis Textya
uvedení nové básnické sbírky Jakuba Chrobáka
ADRESY
za účasti českých básníků Petra Hrušky a Boženy Správcové.
Hrají cimbálová muzika ze Vsetína a kapela Ležérně a vleže.

Knihkupectví Malina, Dolní náměstí Vsetín
Pátek 21. května 2010 od 17 hod.

Přátelé, jinými slovy: další večírek. Srdečně zveme.

Setkání s časopisem Texty, jeho autory, hosty a veřejností Read More »

Jakubova dvojka

Jakub Chrobák - AdresyPřed sedmi roky byl jeden z prvních příspěvků věnován vydání prvotiny mého kamaráda Jakuba Chrobáka. A ejhle! Sedmiletka se sešla se sedmiletkou a je tu Jakubova druhá básnická sbírka: Adresy. Ještě voní tiskárnou. Vydalo domovské vsetínské nakladatelství Dalibora Maliny. Jednu ukázku naleznete zde, něco najdete v Textech a tu je ještě jedna:

V domě

Mlhavé ráno
jako když…
– však víš:
světlý, světlý, světlý stín
promrzá až na dno
tvých kořenistých vin… –

Jakubova dvojka Read More »

Kam se poděly?

Nejezdím vlakem už tak často, ale přece jen si všímám jedné skutečnosti. Postupného ubývání laviček na železničních stanicích. Kulturu cestování prostě jednoznačně zlepšíme tím, že prostě lidi donutíme se na zastávkách zdržovat co nejméně, případně vůbec. Takže nakonec to může skončit jako u nás. Zrekonstruuje se nádraží. Nákladně, v detailech proti původnímu návrhu o něco k horšímu. Ale žádná hrůza, byť jinak je to budova, na kterou se čas od času jezdí dívat i studenti architektury. Zrekonstruuje se podchod. Přidá se výtah pro postižené, klíč je k vyzvednutí na nádraží. A pak se nádraží zcela zavře. Po chvíli zmizí lavičky. Nikdo je neukradl. Jen ti lidé na nich seděli. Pak zmizí i odpadkové koše. On by je někdo musel vynášet. No nic, přesuneme ten úklid na bedra obce.
On ten nápis zahlédnutý v sobotu při jízdě historickým vlakem oknem na jedné budově nádraží „ČD = Času dost“ má něco do sebe. Asi i s tím v závěru připojeným kosočtvercem. V Brumově se totiž situace opakovala. Jen skleněnými dveřmi jsme viděli jak se ve vybavené, ale uzavřené, čekárně po podlaze prohání chuchvalce prachu a škvírou pod dveřmi naváté zlaté listí od podzimu.
Ano, zvláštní vlak, ze zvláštních nádraží…

Parní lokomotiva Matěj

Kam se poděly? Read More »