STAŘÍ DOBŘÍ: Karel Šiktanc (CXXV.)

Před zítřejším výletem, u příležitosti křtu monografie Petra Hrušky Někde tady. Český básník Karel Šiktanc. (Ostatně, ukázku jste si mohli přečíst v minulém čísle Textů.

ADAM A EVA (1968)

Byl Den. A byla Noc. A Země byla nesličná: a pustá.; “Kdo jsi?”
křičel jí do tváře, jak by měl úzkost, že se mu jen zdá.: A déšť mu zalil ústa.; Neb
stála voda vzpřímená nad dějstvím ryb jak šestý prst. A nikde prám. A nikde chrám.: A neslyšeti Boha.; “Jsem Eva.”
řekla, tišeji než les. A zeměplazi metli vřes. A pod Světem, jenž vířil tmou,: se třásla muří noha.; Bil zvon.
A kvetl hadí mord. Obrátil kapsy naruby a kladl před ní střep a nůž: a peří na hromádku.; “Jsem Adam!”
křičel na lesy. A mraky šly jak procesí. “Jsem Adam! Vše se začíná: a končí od začátku!”; Smutně se smála.
Žal i vděk jak vydražený nábytek v ní mrtvě ležel – naskládán: až po poslední vrásku.; Klekl jí k nohám.
Zalklá tmou, skryla ho sama před sebou.
A Bůh si vzdychl – neviděn –: byv stvořiv pozdní lásku – – –