Kdo je autorem?

Hádanka pro letní pondělní noc. Pro ty, co v ní nemohou spát.

* * *
V noci se vrací šťastný
a mne až k ránu
budí strach

jestli zas nezačne pít
a co se mu stane

Někdy s ním přichází
žena co ho smí zachránit
kterou jsem přivábila
aby ho uživila

A přece bych se s ní nikdy
nedokázala smířit

Se zradou
horší než smrt
S ránou z milosti

Otázka pro červnový večer: Kdo je autorem následujícího textu?

podobenství II.
žena s uhrančivýma očima
nabírá na jatkách
čerstvou
zvířecí krev,
aby nasytila
hladové
potulné
psy,
za hřbitovní zdí;
Olomouc 96

* * *
Miluji život
jako velký div,
přestože dobře vím,
že za pár let
a možná ještě dřív
já s životem
se rozloučím
Upadnu
na kameny,
spoután
černou tmou
až k smrti znavený.
Zem vezmu do rukou.
Chci,
aby nevěřili
přátelé mí
a chci
aby se za malou chvíli
zalkli
Slavíci!
Chci,
aby vbouři jara
neplakal
nikdo z vás.
Chci
aby ses smála!
A byla šťastná
zas.

 

Pro další pondělní ráno je tu něco málo neznámé poezie. Uvidíme. 🙂 Kdopak napsal následující text?

* * *

Hleděl jsem na ty dveře celou noc.
Nablýskaná klika měsíce se ani jednou nepohnula.
Zdálo se mi, že se v pokoji svítí.
Bylo ticho. Nikdo nepřišel,
nikdo neodešel.

Při čekání na déšť, teda tam, kde ještě nebyl, snad potěší trocha cizího neštěstí. Kdopak je autorem následujícího textu?

PÍSEŇ O MARNÉ TOUZE

Maje nohy v lavóře
musím myslet na móře,
které jsem nikdy neviděl:

Z pohlednic září tu
ultramarín blankytu,
za nějž by se malíř nestyděl.

Mívá pro mne zvláštní cenu,
dělat palci mořskou pěnu –
tu rozkoš vždycky ocením…

Touha se však ve mně tají:
proč po tobě, rodný kraji,
vlny jen hrají osením…

Život byl by jen pohádkou,
škunery mít (s posádkou),
co všechny lodě doženou,

pár pistolí u boku
a černou pásku na oku
a mít jednu nohu dřevěnou…

Dávno už mi leze krkem,
proč já nejsem mořským vlkem?
Proč nejsem sedmi moří pán?

Proč jen bydlím na Bohdalci,
proč v lavóře melu palci
a není z mne kapitán…?

A tak sním nad lavórem
o škuneru s ponórem,
kterým bych brázdil mořskou pláň…

Že holt ale mám ten pech,
tak při svých skromných poměrech
já sotva kdy ušetřím si naň…

Další díl hádankového seriálu. Kdopak nám napsal následující báseň?
Nápověda? Ale ano, autor píše česky.

* * *
nic víc než krajina:
co žene vzhůru
dotýká se zas kame
ne: jen
kamene: co
je tu k údivu?
bezbarvo: hlas
který se ztrácí
když dole bijí: ale i tam
cosi roste
za balvanem
opodál: to nepodstatné
v lovecké scéně

12. 2. 1989

Pondělní hádanka pro pracující lid 😉 Takže, kdopak nám napsal následující báseň?

Dva chlapci šli do pohádkové restaurace

a snědli toho tolik, že účet dělal pět dolarů;
neměli však představu,
do čeho se to dostali,
a tak házeli lopatou

v průjezdě na náklaďák odpadky,
aby si jídlo odpracovali.
Asi po pěti minutách chtěli vědět,
jak dlouho se za tu cenu

budou muset namáhat, a zeptali se proto
majitele restaurace, kdy už
budou s tím trestem či placením hotovi.

Sotva si uměli představit – byli
tak nevinní –
že dospělý dělník pracuje
za takové peníze půl dne.

I dnešní pondělní a květnová noc přináší hádanku: Kdo je autorem následující básně?

10.

Čekal jsem noc
pleť noci
termickou sympatii
dvou paží

Čekal jsem noc
ptáci dvakrát přeletí
došijí monogramy
vypustí nit

Čekal jsem noc
každá otázka se mýlí

V rozkvetlém květnu polevíme v trudnomyslnosti. Tak, kdo napsal následující báseň?

„Ó panenství, mé panenství,
ty odcházíš; kam jdeš?“
„Já nikdy již, ó, nikdy již
se k tobě nevrátím!“

Tak i toto pondělí je zde malá hádanka. Kdopak je autorem následující básně?

ZA MOŘE

Kdybych já věděla,
že tam zmírá hoře,
spěla bych po lodi
za daleké moře.

Za moře daleké
na jih vonný, vnadný, –
kde by se nerouhal
hoři mému žádný.