Ostatní

Kateřina Šedá v galerii Kaple

Meziříčská Galerie Kaple a kurátor Leszek Wojaczek mi dělají radost. A tuto výstavu můžu opravdu doporučit. Pokum máte možnost, pak neváhejte. Více informací o aktuálně probíhající výstavě, první velké české, Kateřiny Šedé naleznete na: http://galerie.kzvalmez.cz/vystavy/aktualni/KATERINA-SEDA/
Doporučuji k přečtení také zhodnocení výstavy z pera Martina Drábka.

Kateřina Šedá

Kateřina Šedá

Malá poznámka na okraj. Při projevu Kateřiny Šedé si nelze nevzpomenout na Hrabalova strýce Pepina a nepřetržitý proud slov. Marně přemýšlím, koho jsem slyšel tak dlouho a nepřetržitě mluvit. Ale klidně bych si ty dvě hodiny zase zopakoval. Aspoň částečný dojem získáte z rozhlasového příspěvku Za vodou s výtvarnicí Kateřinou Šedou. Případně z videa https://youtu.be/aVMi_NfIXXw

Rychlý import DXF do neplacené verze SketchUp

V dřívějších verzích obsahoval SketchUp importní filtr pro soubory DXF. Ten se však vytratil a zůstává k dispozici jen pro placenou verzi. Dostat pak pouze s pomocí volně dostupných prostředků složitější model DXF do SketchuUp není zas tak triviální cesta, jak by se mohlo zdát. Cest je určitě víc, např. Blender, kdy je zapotřebí instalovat Python.
Osvědčilo se mi však řešení s využitím FBX Converteru od Autodesku. Taky proto si to zde poznamenávám, abych to příště nemusel pracně hledat a snad to někomu také pomůže. FBX Converter sice nenabízí přímou konverzi z DXF do formátu DAE Colada, který SketchUp již přechroustá, ale umožňuje v prvém kroku konverzi do FBX.
Nicméně pak již stačí vyexportovaný soubor otevřít opět v tom samém programu, a vida – najednou se objeví i možnost exportu do DEA.

image

image

Lidové stavby na Vsetínsku knižně

Lidové stavby známé neznámé (Zlínský kraj – Vsetínsko)Nedávno mou knihovničku rozšířila neprodejná publikace Lidové stavby známé neznámé (Zlínský kraj – Vsetínsko). Publikace věnovaná Vsetínsku vznikla ve Slováckém muzeu a navazuje v rámci projektu Identifikace a dokumentace tradičního lidového stavitelství na již vydané publikace věnované Uherskohradišťsku a Zlínsku. Každé obci je věnována samostatná studie. Ty jsou řazeny abecedně.
Pokud se píše, že „publikace detailně přibližuje stav památek lidového stavitelství“, pak je to pravda jen částečně. Záleží na úhlu pohledu. Dovedu si představit hlubší ponor. Rozsah publikace tak dvojnásobný, trojnásobný. Chybí mi nějaká rozsáhlejší úvodní studie popisující historickou proměnu nebo ilustrace zachycující nejpodstatnější rysy. Pokud by na publikaci spolupracovali pracovníci vsetínského nebo rožnovského muzea, pak mohla vypadat jinak. Pravdou však je, že grant byl nastaven jinak a publikace, určená širší veřejnosti, zcela jistě svůj účel, tedy upozornit úřady a vlastníky na kulturní dědictví a jeho uchování, plní.
Sami vidíme, jak nám mizí před očima. Přirozeně mne zajímá především Bystřička a její okolí, případně katastry, kde se dříve rozkládala. A právě kapitola věnovaná Růžďce obsahuje fotografii nedávno zbourané dřevěnice vedle katolického kostela.

Související:
http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/z-regionu/lidove-stavby-zname-nezname–vsetinsko/

Creative Box

Arjowiggins - The Creative Box

Vzorkovníky papíru mám rád. Za léta jsem jich shromáždil pěknu řádku a některé z papírů se za tu dobu staly jen historickou vzpomínkou, protože se buď k nám už nedováží nebo se přestaly vyrábět. Přesto vítám každý nový kousek. Tentokráte potěšil Antalis (teda ta velká písmena na počátku slov v nadpisu…) se svým Creative Boxem od Arjowiggins. Tentokrát se nejedná „jen“ o vzorkovník papírů z nabízeného portfolia, ale také o pěkný přehled kreativních tiskařských technik. Takže zde najdeme kousky, které najdou své uplatnění spíše u akcidenčních tiskovin a tam, kde tiskové náklady nehrají primární roli. Stačí podrobněji pročíst odkazovanou stránku. Vzorkovník se opravdu povedl, a tak není divu, že box se prodává také samostatně.

Aluze v současné podobě letos končí

Takže slovy šéfredaktora Jirky Hrabala:
ALUZE LETOŠNÍM ROKEM KONČÍ
…alespoň v podobě, v jaké jste ji znali. Filozofická fakulta UP v Olomouci pro nedostatek financí Aluzi v příštím roce není schopna podporovat, ke svým prioritám ji neřadí. Bohužel bez podpory domovské instituce vydávání revue v současné podobě není možné. V nejbližší době se však ještě na našich stránkách dočkáte č. 2/2010 a do konce roku i č. 3/2010. V jaké podobě bude Aluze vycházet dál se rozhodneme do konce roku.
http://aluze.cz

Malonáklad – to by mohla být cesta

Nechal jsem si z Tvaru poslat na recenzi Pětidenní komedii městskou od Václava Böhmsche. Krom toho že jsem si ji chtěl přečíst, tu byl ještě druhý důvod: vím, že ji autor vydal malonákladem. Print On Demand. Jo, to si čas od času říkávám, že to je ta cesta, po které se vydat. Neboť, proč si něco namlouvat, například u poezie není náklad dvě stě kusů ničím neobvyklým. A i tak většinu autor udá spíše po známých. Je to prostě to množství, kdy se to láme s ofsetem.
Takže, má smysl nad malonákladem uvažovat?
Řekl bych, že ano, pokud člověk ví, co může očekávat.
Nespornou výhodou je, že je možné tisknout knihy podle aktuální potřeby. Vlastně i po kusu. Cesta rozumu. Další výhodou je, pokud autor touží po vazbě v pevných deskách. Zde jsou dvě cesty, klasická knižní vazba V8, kdy jsou archy prošity, ale objevují se i řešení, kdy je vnitřní blok nejprve slepen pomocí V2 a až poté vlepen mezi desky (detail obrázku dole v tomto odkazu).
Pokud již někdo vazbu do pevných desek nabízí, tak zpravidla v již dostačující kvalitě. Ostatně ani Pětidenní komedii toto po technické stránce vytýkat nelze. Vazba je dobrá, pevná, dokonce je opatřena záložkou. Svazek normálně stojí na stole. Tak by to prostě mělo být. Použitý voluminézní papír je také příjemnější než klasický ofsetový, který někdy působí dost sterilně.

image

image

image

image

image

A teď nevýhody.
Jedna plyne z rozdílné technologie. Takřka většina malonákladových strojů jsou vlastně velké laserové tiskárny a produkují publikace s lesklými písmenky. Černá písmenka se lesknou. U tohoto svazku se to neprojevuje tak zřetelně, ale třeba u Černocha z Peripla mne to přece jen kapánek iritovalo. Tam se písmenka leskla jako psí kulky. Nejčastěji si to uvědomíte večer, když čtete pod lampou.
A teď ta druhá. Možná je to profesionální deformace, ale u tohoto konkrétního výtisku není kvalita ideální. Děravá písmenka nemám rád. U malonákladu to bývá nešvar, který není výjimkou.
Nicméně, obě tyto nevýhody lze výběrem a dohledem také eliminovat.

image

Ostravský křest monografie Karla Šiktance

Povedl se. Aspoň z mého pohledu. A i vzhledem k tomu, že na samotný křest jsem se nedostal. Nějak jsem si vzpomněl na slavné přednášky Egona Bondyho, na které jsme vyráželi a na které nikdy nedojel.
Ne že bych trpěl klaustrofobií, ale v tom množství lidí se mi mačkat nechtělo. Nějak si nevzpomínám (krom besedy s Michalem Vieweghem), že bych viděl takový nával na literární akci. Místa se musela dopředu rezervovat, nejenom ta na sezení, ale i ta na stání. Hlava na hlavě.
Ale aspoň předcházející akci „1. mezinárodní večer“, která se konala v rámci Protimluv.festu, jsem absolvoval. Festival ještě probíhá, není důvod nevyrazit.

Daniel Pastirčák (SK) - Primož Repar (SLO) - Stanislava Repar (SLO)
Daniel Pastirčák (SK) – Primož Repar (SLO) – Stanislava Repar (SLO)

Daniel Pastirčák (SLO))
Daniel Pastirčák (SK)

A tak počkali jsme v hospodě. A v hospodě se pak s kmotrem (Jakub Chrobák), autorem (Petr Hruška) i Karlem Šikrancem potkali. A tak to má být. Kde jinde.

U Rady
(Ostatně U Rady s plastikami bystřičského rodáka Pavla Drdy se můžu cítit skoro jako doma.)

A ještě jsem od chlapců dostal jeden opravdu pěkný knižní dárek. Ale zatím o něm nesmím mluvit. Slíbil jsem to.

Svérázná oslava Máchova výročí ve vsetínském muzeu

Ano, vypadá to tak, že v letošním roce lze očekávat příspěvky k Máchovu výročí z nejrůznějších a neočekávaných stran.
Aspoň to zatím vypadá tak, že u tohoto známého tvůrce oxmoronů se inspirovali i na Vsetíně, potažmo Zlíně (zřizovatel). Kupodivu ne v knihovně, jak by se dalo očekávat, ale v muzeu.
To mění svůj dosud oficiální (a kostrbatý) název (o novém hnusném logu nemluvě) Muzeum regionu Valašsko na Muzeum budoucnosti Vsetín. Muzeum má, podle krátké definice ze Slovníku spisovné češtiny, shromažďovat a trvale vystavovat sbírky předmětů. Budoucnost – čas, který nastane. Furt nad tím přemýšlím a nejde mi to z hlavy. Nějak jsem se na tom zasekl. Ale jako čtenář sci-fi se na tato budoucí setkání těším.
Prostě takový typický prasopes. Aneb: když jsem šel kolem, tak ten srnec na pekáči štěkal.

Zlínský kraj chce zmodernizovat Muzeum regionu Valašska do Muzea budoucnosti Vsetín

Alternativa?

Před několika týdny se odmlčelo mé oblíbené internetové rádio Woxy. Tedy jen jeho internetový stream. Signál tady v kopcích není ideální, a tak příjem je poněkud omezený. Tedy pokud nepočítám satelit, mít stále puštěný počítač kvůli last.fm se mi taky nechce. Vltavu celý den nevydržím. Tak hledal jsem hledal a nakonec opět skončil u Proglasu. Je to trochu zarážející, ale opravdu jedinou vzduchem dostupnou alternativou a alternativní zůstává katolické rádio. Marně totiž přemýšlím, kde jinde znějí Květy, Jarret, FruFru, Burian atd., kde neznějí pouze dokola papouškované svodky agenturního zpravodajství. Tady na tom rádiu naštěstí ten lidský prvek ještě nevymizel.
Ostatně v této souvislosti je zajímavý také příspěvek Jakuba Patočky, který je sice v rovině politické, nicméně odkazuje k podobnému: Proč by letos měli zelení volit lidovce. Katolictví (tedy tady spíš lidovectví) opět jako možná alternativa.

Malý tip pro export textu z Adobe Indesignu CS4

Píšu si ten postup hlavně pro sebe, ať ho po čase nemusím zas objevovat. Ale třeba pomůže i někomu dalšímu. Znáte to, máte komplikovanou publikaci s mnoha články a po mnohých korekturách a přesunech kapitol potřebujete vše dostat zas do editovatelné podoby, například pro potřeby překladu. Prostě věc, kterou musíme řešit s každou novou publikací. Exportovat článek po článku je opravdu otročina, ideální není ani dávkový export, kdy vám vznikne řada souborů, které pak musíte spojovat.
Existuje sofistikovanější řešení ve volbě pluginu. Ale jedná se placené řešení, takže proč se tomu nevyhnout, když to jde.
Postup je celkem jednoduchý:
1.Vyexportujte publikaci do formátu EPUB: File > Export for Digital Editions
2.Stáhněte si a nainstalujte (pokud již nemáte) správce elektronických knih Calibre, vyexportovanou knihu přidejte do knihovny.
3.Knihu převeďtě, jako výstupní formát zvolte RFT
4.Vymalováno

Pokud chcete před exportem do RTF knihu ve formátu EPUB výrazněji upravit, tak použijte buď Sigil nebo BookDesigner. Samozřejmě, pokud znáte jinou cestu, tak budu rád, když se o ni podělíte.