27. 04. 2008
Tři
Slušná přestavba starého pivovaru: http://www.starybrowar.pl/architektura
Město: http://www.rozhlas.cz/svet/portal/_zprava/98098
Kultura: http://www.madeinpoznan.org/
A něco literatury:
http://univ.gda.pl/~literat/autors/mick.htm
Tak v pátek se mi navrátily domů více než sto let staré skleněné negativy ze stavby přehrady Bystřička a jejího okolí. Bohužel zub času se na nich podepsal víc než dost. Někde si na želatině začaly pochutnávat bakterie, jinde byly desky plné prachu, smetí a jiného sajrajtu. Důležité je, že spolu s deskami dorazilo i DVD s jejich skeny. Přece jen, desky 18x24 cm do skeneru v rozumné cenové relaci nenarvete. (Navíc po mých nákupech pro radost v poslední době, které ještě trošku budu muset rozšířit, jsem ty částky doma raději ani nevyslovoval ;) ) Takhle byly naskenovány sice nahrubo, ale až na zrno. Fotku v takovém rozlišení zde dávat nebudu. Ale aspoň něco. Zde je už částečně vyretušovaný a upravený pohled na údolí (směrem k nynější hrázi) z doby, kdy se přehrada teprve plánovala.
Fotografii údolí si můžete stáhnout i větší verzi. Pozor: má cca 3 MB: udoli_bystricky.jpg
Následující záběr je celkem běžný a častý. Na první pohled. Od těch mnoha se liší C. a K. orlicí.
Takže nějaký neokoukaný materiál jsem získal :) Ale spoustu mi toho zatím ještě chybí.
Související:
http://kotrla.com/pmpro/index.php/site/comments/kouzlo_starych_casu/
Včera se mi podařilo za drobný peníz koupit legendární Zenit FS 12, včetně originálního kufru. Protože Pentax K10D si s redukcí rozumí se staršími M42 objektivy, tak jsem aspoň letmo něco zkoušel, ale na pořádné testování zatím nebyl čas.
Výřez 1:1 z předchozí
Jak záklaďák k Zenitu, tak i teleobjektiv si s Pentaxem rozumí, což je dobrá zpráva. Použitelnost ověří až čas. Ale i kdyby nic jiného, fotosniper vypadá dobře jen sám o sobě ;)
Související:
http://shop.lomography.com/zenit/fotosniper/
http://www.zenitcamera.com/mans/fs-12/fs-12.html
http://userpage.fu-berlin.de/~tobiko/fotosniper.html
http://www.zenit.istra.ru/mans/fs-12/fs-12.html
Budete-li mít cestu Vsetínem, zastavte se v galerii V Poschodí mého kamaráda Dalibora Maliny. Dnes tam začala výstava tří významných osobností české amatérské (=neživí je) fotografie: Dušana Kimmera, Františka Látala a Standy Navrátila (na fotografii postupně zleva). Jejich jména a fotografie můžete znát z mnoha českých fotografických periodik. Všichni jsou členy zlínského fotoklubu Okamžiky. Nemá cenu zde vyjmenovávat ani mnohá ocenění. Výstava tří souborů černobílých fotografií potrvá do 28. března a stojí za vidění.
Aktualizováno:
http://www.ifotovideo.cz/clanek.php?id=1502
No jo, na výzvu redaktorů Tvaru k písnovému okénku jsem nezareagoval, ale přece jenom jednu takovou, která mne, a to na rozdíl od mnoha jiných v dobrém pronásleduje. V setrvání v paměti je to taková moje osobní hitovka. Text je text, ale bez hudby tato píseň není celá.
Někde Tlustec, jinde Klenov. I tady kopec opředený sny, tajemstvím a legendami zezdola je požírán. Miloš Urban napsal aspoň Hastrmana…
Tak nějak si říkám, že současný způsob rekonstrukcí starých hospodářských stavení a horských chalup nesnáším. Více plastových oken, podivných vikýřů atd. Po dlouhé době mám radost, že po ránu cestou tmou (byť nemusím) slyšívám kohouta, ne jen motory projíždějích aut.
Lhotecký javor (asi nejfotografovanější strom v dalekém okolí vůbec) trochu jinak.
Letos je zima divná. Chvíli je a většinou ne. V krátkém čase, kdy byla, to bylo poznat. Jinak fotka vyšla i ve Fotografii 2/2008.
Vernisáž a ani besedu s polárníkem, fotografem, ředitelem filharmonie, průvodcem, prostě mužem mnoha profesí Oldřichem Bubákem již sice nestihnete, ale jeho vsetínskou výstavu ano (podrobnosti (foto expozice v této zprávě je bůhvíodkud)). Fotografie z polárních a jiných končin stojí za vidění. Trošku na škodu je skutečnost, že, tak jako v řadě jiných případů, jsou i ony zhotoveny pomocí digitálního tisku.
Ze mne… Asi před čtvrt rokem mi volal geolog, jehož jméno jsem pohřbil někde v závitech šedé kůry mozkové. Prý za Františka Josefa vyšla v odborném časopisu studie popisující zkamenělinu z Bystřičky, z okolí Vanduchova mlýna. Ve zdejších geologických vrstvách podivné. Smutný musel být, když jsem mu teda popisoval své pokusy s hledáním zkamenělin. No, ale tuto temnou kapitolu amatérismu ponechejme prozatím stranou. O mlýnu jsem nevěděl a ani nikdo z okolí. Shodou náhod jsem ale nyní na fotografii onoho objektu narazil. Vanduchův mlýn - na štěrk. Také překvapení. Na té vědecké zprávě by tedy něco mohlo být. Navíc kamarádi přece jen nějaké ty zkameněliny v okolí našli. Kde? ;) Nechť každý pátrá na vlastní pěst. Ale opět je zde prostor pro geologův smutek. Mlýn stával na dně zatopené přehrady.
Prostě je to všude kolem ;)