[pak] Poznámkový blok Pavla Kotrly

30. 09. 2004

Malá velká zpráva

Umberto E. bloguje: http://zagreb.kotrla.com

Pozoznosti je doporučeno následující:

• 1. svazek binární knihovničky Textů, kde Michal Jareš uvádí legendárního hrdinu ve svazku Jmenuji se Umberto E. (soubor PDF, cca 2,5 MB)
• Aluze
• Texty

27. 09. 2004

Šelmy na výletě

...z cesty autobusem.

Kdo je autorem následujících veršů? (56)

Báseň-nebáseň, ale kdopak nám ji napsal?
PS: Vyhledávací mašinky nechejte spát…

Požerač psů z Nerudovky

Ve sklepě v domě 51 v Nerudovce bydlí požerač,
který má současně výhled na dvůr mnoho set metrů
pod úrovní ulice. Chodí celý týden se dvěma
řeznickými noži za pasem, ale v zimě, jako je
teď, je není vidět. Hledá tučné psy, ale spokojí
se i s malými čoklíky. Veronika Lopatková sedí ve
třídě s klukem, kterému sežral televizního jezevčíka,
jenž přinášel do rodiny ročně mnoho set tisíc korun,
takže rodina byla celkem spokojeně živena, ale teď
na ně doléhá bída.
   Když požerač psů zapíchne bernardýna, je celý
týden U Slunců k dostání guláš. Když jsou psi jen
menší, tak svléknutí z kůže se U Slunců prodávají
jako utopenci. Zvláštní vztah víže požerače s Emanem
od slunců, než o tom dále.
   Taky chodí na rychtu.

26. 09. 2004

S drobným skluzem: Texty 34 v PDF

Mohly být spíš, ale taky mohly být později. Takže tady jsou: Texty 34 v PDF

STAŘÍ DOBŘÍ: Žalm 137 (LVII.)

V méně známém překladu z Jeruzalémské bible. (Úzus naneštěstí nutí psát malé b)

Žalm 137

Na břehu babylonských řek 
   jsme sedávali a plakávali,
      když jsme vzpomínali na Sion;
na topoly kolem
   jsme zavěšovali své harfy.
A tu od nás žádali
   naši žalářníci, abychom zpívali,
      naši únosci, abychom se radovali,
         a říkali: „Zazpívejte nám
            nějakou píseň sionskou.“
Jak bychom mohli zpívat
   Jahvovu píseň
      na cizí půdě?
Zapomenu-li na tebe, Jeruzaléme,
   ať mi uschne pravice!
Ať se mi jazyk přilepí k patru,
   přestanu-li na tebe vzpomínat,
      nebudu-li Jeruzalém pokládat
         za vrchol své radosti!
Nezapomeň, Jahve,
   Edomovým synům
      jeruzalémský den,
         kdy říkali: „Pryč s ním!
            bořte až do základů!“
Babylonská dcero, ty musíš zahynout,
   šťastný, kdo ti oplatí
      zla, která jsi nám přinesla,
šťastný, kdo uchopí a roztříští
   tvé děti o skálu!

22. 09. 2004

2x Czesław Miłosz: Orfeus a Eurydika

Shodou náhod se v poslední čísle Psího vína, které je jinak věnováno i moskevskému výletu Jaroslava Kovandy a Jakuba Grombíře, objevila stejná báseň Czesława Miłosze, jako v Listech.
První překlad je dílem Libora Martinka, druhý Josefa Mlejnka. Poměrně zajímavé srovnání, které dobře ukáže rozdílné překladatelské přístupy. Ano, ano, překlad není jenom dílem autora. ;)
Sice bych mohl Martinkův překlad také naskenovat, ale na druhou stranu: 30 Kč do literatury investovat může každý.

20. 09. 2004

Kdo je autorem následujících veršů? (55)

Pokud někdo uhodne, má můj respekt. Takže: Kdo je autorem následujícího textu?

čekám s tebou dítě
moje milá
podívej: tady
jsi mne včera oplodnila

měla bys vědět
že se to nesmí
čeká nás kriminál
za čin děsný!

oplodnit muže
je proti řádu:
říznout mi do břicha
odhalí zradu

vzkážu děcku po nich:
milý synu
nenech si udělat
od dívky klukovinu!

19. 09. 2004

STAŘÍ DOBŘÍ:  Anatolij Štejger (LVI.)

Dnes trocha z ruské exilové poezie (1907 - 1944). Podzim trochu s předstihem.

PODZIM

Odejdeme - a kdo si toho povšimne?
Přijdeme - nikdo nás nepřivítá, nikdo, ne,
ruku nepodá, nepohlédne do očí,
neviní, neodpouští, s námi se neloučí,
na šťastnou cestu nikdo nezamává…

Na nebi luna už jen dodoutnává,
květiny umírají rychlou smrtí
a listy krouživě padají do vody,
na zemi leží bez pohnutí.

A podzim
kleká a tluče hlavou o schody.

(1930)

z ruštiny přeložil Luděk Kubišta

16. 09. 2004

Ošklivý a zlý šéfredaktor Aluze

Jo, je to tak. Asi tři dny jsem totiž strávil s připravovanou přílohou Aluze, kterou má být zvukové CD s nahrávkou autorského čtení básnické sbírky Lubora Kasala Bláznův dům (ostatně něco i zde) a on mi zakázal ukázku zveřejnit. No nic, brzy je objeví na stránkách Aluze.
Je se na co těšit. Nejsem velkým příznivcem autorských interpretací, ale Lubor opravdu umí.
Chlapci sice nejsou nejrychlejší, ale dobrá zpráva je, že Aluze 1/2004 už vyrazila do tiskárny a CD do palírny.

15. 09. 2004

Časopisy v září - dno a Dno

Před časem jsem opět vzal na milost Literární noviny, přece jenom něco v nešťastné pondělní dny číst musím. Navíc když je v posledním čísle sloupek Libuše Bělunkové (trocha zlomyslnosti a zvrácené fotografické perspektivy, která zcela mate skutečnost) o námi organizovaném překladatelském táboru, tak jsem si je koupit musel. Navíc rozhovor s Noamem Chomskym (zde jeho blog)jsem si nemohl nechat ujít.
Po dvouměsíční letní pauze dorazil do poštovní schránky také nový Tvar s poděkováním Horáčkově Fortuně a. s. na titulní straně. Ano, próza střídá poezii. A svědčí o tom i následující dopis šéfredaktora Tvaru, který dnes dorazil do mé e-mailové schránky s žádostí o zveřejnění. Proč ne, když do Tvaru občas taky čas od času napíšu.

Ministerstvo kultury ČR
k rukám pana ministra Pavla Dostála
Maltézské náměstí 1
118 00 Praha 1

Ondřej Horák
šéfredaktor Tvaru

Jenom si dovolím dodat, že Tvar již řadu let vychází díky autorům, kteří se zřekli honorářů. Ano, tak se to má s mým oblíbeným časopisem…
Avšak neklesejme na mysli, ani na dno.
Ale zmiňme DNO, tak se totiž jmenuje jeden z počinů undergroundové scény - časopis spodních proudů. První číslo je sice datováno květnem 2004, ale spíš se mi do rukou nedostal. Na jednom z letních večírků potěšilo hlavně CD do časopisu vložené. Poměrně velká část prostoru je věnována literatuře, ale kromě Homéra se nejedná o jména známá. Něčím se mi připomnělo staré Vokno, ale zatím má do něj daleko. Snad se někde srazím s dalším číslem.

13. 09. 2004

Kdo je autorem následujících veršů? (54)

Tak, kdopak je autorem následujících veršů?. A když už jsem byl v tom přepisování, přepsal jsem rovnou dvě básně.

JE NA KOHOUTECH

Je na kohoutech volat ráno
dřív, nežli zazní ze vsi mše.
Všechno je, vše je odzpíváno,
je odzpíváno víc než vše.

Kohout (zpěvem?) dávno hluší…
A jako by to byla sněť,
sluneční světlo tiše ruší
mrtvolně bílou starou zeď.

ŠEL JSEM

Šel
jsem okolo rasovny.
Už tenkrát
jen tam
se otvírala vrátka.
Vikýřem z půdy bylo zřít
šňůru, jak visí
skrze všechny časy.
Kam oko dohlédlo,
strom nikde kolem
nežil.
Daleko odtud
pískal vlak.
Kámen ve zdivu brány
obrůstal hořkým mechem.
Stařena ve dvoře, klečíc,
barvila ptačí hrdlo.

12. 09. 2004

Fotografie z 1. ročníku překladatelského tábora

Malá fotogalerie: ZDE.

STAŘÍ DOBŘÍ: Ivan Blatný (LV.)

Dnes jedna z rukopisného díla básníka s pohnutým osudem (1919 - 1990). Nepatří sice k jeho nejlepším, ale tak nějak se hodí k tomuto víkendu a k pouličním prodavačům burčáku.

KONEC LÉTA

Veliká letní žena se vyhřívá na pahorku
v posledních paprscích zářijového slunce
a plnými hrstmi si nabírá z koše úrody,
tiskne k prsům nahé kukuřičné klasy,
zatímco nad jejím břichem Vinařova dlaň
lisuje zvolna těžké hrozny vína,
jejichž barva se někdy podobá kardinálskému purpuru.

06. 09. 2004

Kdo je autorem následujících veršů? (53)

Pondělní otázka: kdo je autorem následujícího textu?

Televizní noviny

Je všední večer
a kromě myšlení
nic nového
A můžeme se stavět třeba na hlavu:
Strop obroste kobercem
a z bílé podlahy vypučí vzhůru květina lustru
s pestíkem žárovky
venku krápníky stromů stečou z travnaté oblohy
blesky řek se budou křižovat na mracích podhůří
z Beskyd vyjde pastýř kumulus
a sežene dohromady stádo beránků
u Třeboně se shoufují ryby do teplých krajů
ploutve ptáků udělají kruhy na hladině větru
a pohraničním věncem hor tlakové níže
prostrčí hlavu naše milovaná vlast
jak do chomoutu
a zabijačkové červánky popoženou k noci prasátko den

Je všední večer
hlasitě mlčíme
mlčenlivě hlasujeme
proces demokratizace proběhne i kdyby všichni byli proti
A nejdůležitější je stát oběma nohama na zemi

05. 09. 2004

Nekompletní sestava

Někteří z absolventů našeho překladatelského tábora.