Na četné prosby a naléhání zveřejňujeme předběžný obsah jarního čísla:
Úvodník René Kočíka
Rozhovor s J. A. Pitínským
Comics Michala Jareše
Texty Petra Hrušky
Básně Petra Motýla
Básně Jakuba Grombíře
Texty zapomenutého Ferdy Žilinského
Překlady Libora Martinka z poezie Mieczysława Wojtasika
Recenze etc.
Sice již s pMachine souběžně existuje i ExpressionEngine, (demo můžete vyzkoušet zde), která možnosti publikování rozšiřuje o nové možnosti, ale pMachine se vyvíjí nadále. Na stránce http://www.pmachine.com/pmachinepro/language_packs.php si můžete stáhnout aktualizovanou verzi češtiny, která obsahuje překlad nových funkcí v kontrolním panelu.
Někteří nedočkavci touží vědět, co bude v Textech 33. Hmm, něco už víme, ale nepovíme, finišujeme. ;)
Zatím přijměte aspoň malou ochutnávku z připravovaného čísla v podobě comicsu na http://www.inext.cz/texty.
Malý, šikovný a bezplatný textový editor se zobrazením syntaxe, ale především s podporou kódování UTF-8 a Unicode je k nalezení na http://www.flos-freeware.ch/notepad2.html
PSPad ( http://www.pspad.com ) je sice výborný nástroj, ale editace ruského a českého textu v jednom souboru je v něm (zatím) nemožná.
Moje recenze na antologii surrealistické poezie, kterou vydalo nakladatelství Petrov, na portálu Českého rozhlasu: http://www.rozhlas.cz/kultura/portal/_zprava/113594
Nápověda: Autorem není žádný český básník.
ŽÍZEŇ
Ve vykopaných džbánech trvá žízeň.
Sťatá socha jde trávou.
Provždy se ohlédl – kam? – solný sloup.
A za kým?
Hlínou slunce namaluj
Pompeje slzou sopky zavaluj
Oba nás poznamenej znamením
Dotkni se mě, ať aspoň zkamením
Chlad…
Bylo nebylo –
jsme nejsme.
(* 8. 2. 1888, † 1. 6. 1970)
Proč
Potřebuje trochu posily
to moje temné srdce na padrť
V blátivých spárách balvanů
se chce jak stéblo trávy toho kraje
třást tiše ke světu
Ale já jsem
v tom praku času
jen zlomkem červivého kamene
z té nakvap postavené
silnice války
Od chvíle
co pohlédl
do nesmrtelné tváře světa
chtěl ten blázen znát
klesaje do bludiště
svého zmučeného srdce
A to mé srdce na číhané
to se roztálo
jako kolejnice
ale pak poznalo že sleduje
jak rýha za lodí
ztracený směr
Dívám se na obzor
rozrytý krátery
A jako tahle noc
chce se mé srdce rozsvětlit
alespoň raketami
A já podpírám to svoje srdce
jež se zarývá
a praská a duní
jak projektil
po pláni
a jež mi nezanechává
ani sled vzletu
To moje ubohé srdce
zděšené
že nezná
Z italštiny přeložil Jan Vladislav
Celkem rád sleduji příspěvky, které se objevují na stránkách projektu Radium. Na stránkách jsem to sice nikde neobjevil, ale protože oddíl Kultura má své RSS ( http://www.rozhlas.cz/kultura/rss ), tak jsem vyzkoušel analogii. A ejhle! Na adrese http://www.rozhlas.cz/radium/rss je RSS k nalezení. To je ta dobrá zpráva.
A teď ta horší. Může mi někdo říct, proč oficiální instituce ustanovená zákonem nepoužívá v popisu kanálu spisovný jazyk a musí se zde objevit toto: Pořad pro mladý? Nejsem žádný velký jazykový purista, ale přece jenom mi pronikání obecné češtiny do oficiálních médií vadí.
Tak tímto korýtkem by měla protékat (podle měření) nejčistější pitná voda na Bystřičce.
Uhodnete, co je na fotografii? ;)
Kdo je autorem následujících veršů? Nápověda: Autorem není žádný český básník. A jenom po čase připomínám: vyhledávací stroje nechejte spát. :)
* * *
Kde spoutaný a přibitý je ston,
kde Prométheus – opora i sedlo skály?
A kde je sup a žlutozraký hon
drápů, jež nevraživě zablýskaly?
Ne – tragedie nevrací se zpět,
však tahle ústa útokem se berou,
však tahle ústa vysvětlují svět
Aischyla s lopatou, Sofokla se sekerou.
On echo je i zvěst, je rádlo, není žerď.
Aerokamenické divadlo doby skvoucí
se zdvihlo – všichni chtějí všechny uvidět:
zrozené, zhoubné i ty nehynoucí.
Známý bouřlivák (* 16. 8. 1920, † 9. 3. 1994) byl nejnom prozaik, ale i básník.
když myslím na svou smrt
myslím na automobily stojící na
parkovišti
když myslím na svou smrt
myslím na pánve na smažení
když myslím na svou smrt
myslím na někoho, kdo se s tebou bude milovat,
až já tu nebudu
když myslím na svou smrt
myslím na všechny ty, kteří na smrt čekají
když myslím na svou smrt
napadá mi, že už nebudu moct pít vodu
když myslím na svou smrt
vzduch celý zbělá
švábi v kuchyni se
chvějí
a někdo bude muset vyhodit
mé čisté i špinavé
prádlo.
Přeložil Ladislav Šenkyřík, česky publikováno ve výboru Básně (1994).
Ano, i na e-knihy se čas od času dostane. Obrázek pochází z ruské publikace Umění tetování ruských vězňů. Poučné čtení (tak pro policii a tajné služby), ale raději ty obrázky nevidět naživo. :)
Vzpomíná zde ještě někdo na pokus s rozjetím české verze inZine? Bohužel skončila i verze slovenská. Četl jsem ji nepravidelně, ale přece..
Více na http://www.inzine.sk/article.asp?art=10831
Tak jsem se konečně dostal k přepracování mých recenzí. Staré stránky ( http://www.inext.cz/texty/PK/recenze.html ) budou ještě nějakou dobu fungovat, ale je zde i nová adresa: http://recenze.kotrla.com
Recenze byly aktualizovány, doplněny. A stránky jsou teď dokonce i HTML a CSS validní: např.zde a zde. Na kvalitě článků to sice nic nezmění, ale aspoň pro ten pocit…
Snad se někdy dostanu i k přepracování a rozšíření mých překladů...