[pak] Poznámkový blok Pavla Kotrly

30. 06. 2005

Pro radost

V letošním roce uplynulo sto let od úmrtí Julese Verna. Jeho knihy za tu dobu neztratily své kouzlo. Zato se mi kdysi byla ukradena jedna z nejoblíbenějších knih mého dospívání: Hvězda jihu. Jiné verneovky zůstaly pěkně v knihovně.
Protože na Tajuplný ostrov, Tajemný hrad v Karatech, Dva roky práznin, Ocelové město a mnohé další nejde zapomenout, musel jsem si pořídit i doplněk: knihu Ondřeje Neffa: Jules Verne a jeho svět. Tu vydala Mladá Fronta v druhém, upraveném vydání. Trošku mne zamrzelo, že jsem narazil na dvě tři chyby, které unikly při korekturách, ale i tak je to skvělý doplněk skvělých knih. Před lety jsem četl první vydání, ale druhé je ve svém líčení vztahu autora a nakladatele přece jen plastičtější.
Kterou verneovku máte nejraději vy?

29. 06. 2005

Texty 37 v HTML

Poslední číslo literárního čtvrtletníku Texty si můžete přečíst i v HTML.

27. 06. 2005

Kdo je autorem následujících veršů? (95)

Hádanka pro letní pondělní noc. Pro ty, co v ní nemohou spát.

* * *
V noci se vrací šťastný
a mne až k ránu
budí strach

jestli zas nezačne pít
a co se mu stane

Někdy s ním přichází
žena co ho smí zachránit
kterou jsem přivábila
aby ho uživila

A přece bych se s ní nikdy
nedokázala smířit

Se zradou
horší než smrt
S ránou z milosti

26. 06. 2005

Blahopřejeme!

...ke kulatému výročí Michala Ajvaze. Jenom nevím, jestli o tom dotyčný vůbec tuší...

Mezinárodní setkání spisovatelů v Luhačovicích 2005

Jak vidíte, návrat do školních lavic je někdy nutný.
Vrchol akce byl sice poněkud neliterární. Ale stejně jsme to prasátko nakonec snědli. :)

STAŘÍ DOBŘÍ: Ted Hughes (LXXXVIII.)

Anglický básník (1930 – 1998), manžel Sylvie Plathové.

Pohled na prase

Prase leželo mrtvé na trakaři.
Vážilo prý jako tři dospělí.
Zavřené oči, růžovobílé řasy.
Nožičky trčely kolmo ven.

Ta váha, ta hustá růžová masa
ve smrti nevypadala mrtvá.
Méně než neživá, daleko míň.
Bylo to jako pytel pšenice.

Rýpal jsem do něho bez výčitek.
Člověk si vyčítá urážku mrtvých,
když chodí po hrobech. Nezdálo se však,
že by tohle prase mohlo vznést obvinění.

Bylo až moc mrtvé, baby mohlo budit lítost.
Myslet na jeho život, chlívek, tvrz
pozemské rozkoše, jíž také byl,
zdálo se falešné a pochybené.

Až moc smrtelný fakt. Ta váha
mě skličovala – jak ho ponesou?
A než ho rozdranžírují!
Rána v krku byla hrozná, ale nedojímala.

Jednou jsem na jarmarku s rámusem
běhal a chytal kluzké podsvinče,
rychlejší a mrštnější nežli kočka.
Kvičelo, jako když se trhá plech.

Prase musí mít horkou krev, pálí jako pec.
Když kousne, je to horší nežli kůň –
urafne hladce celý půlměsíc.
Sežere popel, scíplou kočku.

Takové pocty a projevy obdivu,
s těmi už bylo dávno hotovo.
Dlouho jsem okouněl. Chystali se ho pařit,
pařit a drhnout jako práh.

Přeložil Stanislav Mareš

24. 06. 2005

Dneska ve Zlíně

Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně, Obec spisovatelů, Praha a České centrum PEN klubu Vás srdečně zvou na
Besedu se spisovateli
Účast přislíbili: Eva Kantůrková, Ivan Binar, Josef Holcman, Milan Hrabal, Zeno Kaprál, Pavel Kotrla, Jaroslav Kovanda a Leoš Slanina. Úvodní slovo Antonín Bajaja.

pátek 24. červena v 16.30, sálek hudebního oddělení

http://www.kfbz.cz/pozvanky.htm

23. 06. 2005

Časopisecká hlídka na konci června: diskuze

Pochlapili se tentokrát chlapci v redakcích Hosta a Tvaru svými předprázdninovými čísly. Doporučuji ke koupi oba zmíněné. Host pro jeho velmi otevřený a rozsáhlý blok věnovaný literatuře v období normalizace, Tvar pak pro Anketu o starší spisovatelské generaci. Ta je uvedena z úryvkem pamětí Jiřího Karáska ze Lvovic, ve kterém zachycuje slavnou výměnu facek mezi Arnoštem Procházkou a Jaroslavem Kvapilem. Shrnutí ankety již svým názvem Facka, která kdysi rozdělovala generaci, se nekoná vypovídá o již jen o našem vlažném vztahu k literatuře. Ale emoce se čas od času ještě ozvou.

21. 06. 2005

Texty 37 - s posledním záchvěvem jara

Ano, ráno bylo ještě jaro :) A hle, jarní číslo Textů je zde, zatím pouze v PDF, ale je. Do tiskárny už odešlo včera, ale někdy je ten internet prostě pomalejší médium…

20. 06. 2005

Kdo je autorem následujících veršů? (94)

Otázka pro červnový večer: Kdo je autorem následujícího textu?

podobenství II.

žena s uhrančivýma očima
nabírá na jatkách
    čerstvou
    zvířecí krev,
aby nasytila
    hladové
    potulné
    psy,
za hřbitovní zdí;

Olomouc 96

19. 06. 2005

RSS agregátor Lilina

Na svých stránkách České blogy & spol. a Blogy ze světa používám poměrně dlouhou dobu parser LastRss. Bohužel nepodporuje Atom, kterým jako jediným disponují některé mé oblíbené literární blogy. Před časem jsem však narazil na Lilina News Aggregator, který je postaven na MagpieRSS a o kterém se na českém internetu zatím nikdo nezmiňuje.
Vyznačuje se jednoduchou konfigurací. Má testovací verze je přístupna na http://kotrla.com/lilina/.

STAŘÍ DOBŘÍ: Paul Verlaine (LXXXVII.)

Regionální časopisy jsou někdy plné překvapení. Tak jako Světlik (Svět libereckých knihoven) ve svém letošním březno-dubnovém čísle. Poodhalíme možná neznámou tvář stárnoucího francouzského básníka (* 30. 3. 1844, † 8. 1. 1896).

Vasunguentatum (Navoněná nádoba)

Obdivuj tu puklinu s měňavým leskem
A narůžovělý tón, v něm ještě taje
Stopa po tom, jak vstoupil jsem
Do Mohamedova ráje.
Jak umělec se potěš aspoň chvíli,
Můj starý unavený pohlede,
Býváš někdy tak zasmušilý,
Shlédni to divadlo, mocné a veselé
Ve vlahé schránce z černého plyše,
V níž redá měď se leskne v mihotu,
Co se vine jak ozdoba z božské říše
Kol toho skvostu, toho boha klenotů,
Jenž se chvěje živě jako v ohni
Milencově vytržení vstříc,
Vypocuje pach, jenž úchvatně voní
Každému, dalo by se říct.
Kochej se a pak přivoň kní,
Pak dej ji ještě políbení
A navždy zblázněn se zařízni
Do toho rubínu, který se uvnitř kření
Jak kvítek, ten rudý bratříček
Mám ho rád a rád ho vídá
A často, jak jen může, dá mu polibek
Jak když mu napovídá...
Ale odpočiň si, celý hoříš,
Jenže jak uklidnit tě mohou,
Když nepřestáváš tonout v moři
Stehen, břicha, prsů a nohou?
Bože! i na mě padá ta opilost,
Topoří a rozlévá se
Po veškerém mém mase… Dost!
Do toho, znovu začíná se!

(překlad Ladislav Matějka)

17. 06. 2005

Dva názory proti sobě

Tvar: čtu ho už léta, pravda, psával jsem tam častěji, ale to je jiná věc. V posledních dnech jsem narazil na následující dvě protichůdná prohlášení.
Radim Kopáč: Je to až okatě nepatafyzické: V čase, kdy Literární noviny uzurpuje politicky ambiciózní demagog a literární obtýdeník Tvar po odchodu nejschopnějších redaktorů zoufale hledá nový tvar, resp. novou tvář, vplouvá na zvlněnou hladinu zdejších literárních vod nový časopis.
Vladimír Novotný: Zatímco v metropolích českých zemí probíhají kvasné i nekvasné spory, zatímco příznivci Literárních novin mezi sebou vedou malou občanskou válku o to, jak bude týdeník vypadat (bude-li vůbec k něčemu vypadat), zatímco obtýdeník Tvar je po redakčních změnách každým číslem lepší a především inteligentnější, v souladu s tím, jak se redakce sympaticky zbavuje křečovitého, resp. tuze dětinského vtipálkovství, v regionech je situace odlišná.
Proč ta protichůdnost vyjádření? Nepřestal jeden ze zmíněných do Tvaru psát a druhý zase nezačal? Možná jenom náhoda…

14. 06. 2005

Pěkná kniha: Jugoslávské zpěvy

Při jedné ze svých nedávných toulek antikvariátem jsem narazil na sborník lidové epiky jižních Slovanů Jugoslávské zpěvy (Naše vojsko: 1958). O překlad se zasloužili František Halas, před sto léty narozený Vilém Závada (1) (2) a Oton Berkopec. Kniha, která už asi nevyjde, vyšla v v úpravě Oldřicha Menharta vysázená jeho písmem romana Monotype a s dřevoryty Ferdiše Duši. Jugoslávie už není, pěkná kniha zůstala. Spoustu míst je zde zaznamenána v jiném kontextu, než v tom z let nedávných. Priština, Kosovo…
Bejvávalo, už jen se vzpomíná... (s. 159)

13. 06. 2005

Čeština poslechem i poklepem… aneb z obchodní korespondence

Poklep to musel být asi mimořádně silný:
Výpisek prvý: kouč pro oblast managementu
Výpisek druhý: šop centrum