[pak] Poznámkový blok Pavla Kotrly

30. 04. 2011

Zvonička: roste nová dominanta

Od roku 2006 a fotografie, kterou jsem objevil ve starém sborníku Naše Valašsko již nějaký čas uplynul, stejně tak od vizualizace. Ale nová dominanta zvolna roste. Realizace je dílem stolaře a tesaře Petra Rudoleckého.

28. 04. 2011

Dávné rukopisy na webu

psáno pro Host 2/2011

Pomalu, ale stále zřetelněji lze slyšet hlasy poukazující na to, že knižní trh se pravděpodobně rozdělí na dvě prolínající se části, kdy vedle sebe budou existovat vydání elektronická a papírová. Avšak to papírové vydání si zaslouží jen některé vybrané tituly. Možná se kniha ve své stávající podobě stane opět něčím (lehce) exkluzivním, tak jako v minulosti. S tím souvisí skutečnost, že k některým svazkům připoutaným řetězy k regálům starodávných knihoven nebo uloženým za pancéřovanými dveřmi v útrobách archivů přístup jako běžní smrtelníci stejně nikdy mít nebudeme, a tak rádi vezmeme zavděk aspoň digitálními kopiemi. Zcela jistě mezi ně patří Svitky od Mrtvého moře. Na zveřejnění nové digitalizované kopie kumránských svitků, které připravuje ve spolupráci se společností Google Izraelské muzeum v Jeruzalémě (http://www.imj.org.il), si ještě budeme muset počkat. Jednak jsou značně poničeny (a to i izolepou [!], jejíž odstraňování údajně trvá již osmnáct let), jednak jsou ve hře nejmodernější technologie vyvinuté pro americkou NASA, které mají časem odhalit i části textu neviditelné lidským okem. Ale než toto dobrodružství skončí a výsledky budou prezentovány veřejnosti, můžeme navštívit jiné elektronicky zveřejněné starší verze dokumentů, a to zde: (http://www.imj.org.il/shrine_center/Isaiah_Scrolling/index.html) nebo stránky věnované Sinajskému kodexu, nejstarší bibli světa (http://www.codexsinaiticus.org). Tento kodex objevil v roce 1844 v sinajském klášteře Mendelssohnův a Schumannův přítel, německý evangelický teolog Konstantin von Tischendorf. Stránky v angličtině, němčině, ruštině a řečtině obsahují nejen obrazovou kopii originálu, ale také jeho transkripci a překlad. Aspoň po letech tak mají čtenáři možnost seznámit se s celým dílem. Ovšem pouze v jeho virtuální podobě. V té materiální zůstává rozdělen mezi čtyři knihovny. Většina se nachází v Britské knihovně, další části pak v Ruské národní knihovně, v Lipské univerzitní knihovně a v knihovně kláštera svaté Kateřiny na Sinaji.

27. 04. 2011

Čtenářský deník: Tomáš Sedláček – Ekonomie dobra

Ta knížka je prostě den ze dne aktuálnější. Tak aspoň jeden citát:

Středověk kypěl množstvím tančících andělů na špičce jehly, naši dobu ovládají marginální optimalizace. V tomto světle se však středověká diskuse o tom, kolik andělů se vejde na špičku jehly, zdá realističtější už jen proto, že oproti tajemným termínům teoretické ekonomie je špička jehly reálná a představa anděla pro každého dostupná. Nicméně oba způsoby teoretizování nejsou empiricky měřitelné a mimo svůj vlastní diskurs jsou nesmyslné a neaplikovatelné. Smysl dávají pouze uzamčené v daném diskursu – ve svém vlastním světě. Druhý je svět, ve kterém věda mlčí. Nejlépe to vystihuje poslední věta Wittgensteinova monumentálního Traktátu, která se rovněž stává vyvrcholením celého jeho díla: „O čem nemůžeme mluvit, o tom musíme mlčet“. Wittgenstein se de facto dostává k paradoxu beze-smyslnosti (nikoli ne-smyslnosti!) modelů (tedy i jazyka jako tautologického abstraktního systému, který pouze pomáhá k pochopení odpovědí, ale nedokáže je zachytit). Je bezobsažným, ale užitečným lešením, po kterém šplháme. „Mystické není, jaký je svět, ale že je svět.“ Problémy světa se ukazují, ale nelze je vyslovit, nepřipouštějí ani otázku, ani odpověď.

11. 04. 2011

Texty v televizi

Lámal jsem si hlavu, jak sem dostat stream z České televize, ale nakonec – odkaz postačí. Příspěvek k patnáctinám Textů v Událostech v regionu plus.

03. 04. 2011

Lidové stavby na Vsetínsku knižně

Nedávno mou knihovničku rozšířila neprodejná publikace Lidové stavby známé neznámé (Zlínský kraj – Vsetínsko). Publikace věnovaná Vsetínsku vznikla ve Slováckém muzeu a navazuje v rámci projektu Identifikace a dokumentace tradičního lidového stavitelství na již vydané publikace věnované Uherskohradišťsku a Zlínsku. Každé obci je věnována samostatná studie. Ty jsou řazeny abecedně.
Pokud se píše, že „publikace detailně přibližuje stav památek lidového stavitelství“, pak je to pravda jen částečně. Záleží na úhlu pohledu. Dovedu si představit hlubší ponor. Rozsah publikace tak dvojnásobný, trojnásobný. Chybí mi nějaká rozsáhlejší úvodní studie popisující historickou proměnu nebo ilustrace zachycující nejpodstatnější rysy. Pokud by na publikaci spolupracovali pracovníci vsetínského nebo rožnovského muzea, pak mohla vypadat jinak. Pravdou však je, že grant byl nastaven jinak a publikace, určená širší veřejnosti, zcela jistě svůj účel, tedy upozornit úřady a vlastníky na kulturní dědictví a jeho uchování, plní.
Sami vidíme, jak nám mizí před očima. Přirozeně mne zajímá především Bystřička a její okolí, případně katastry, kde se dříve rozkládala. A právě kapitola věnovaná Růžďce obsahuje fotografii nedávno zbourané dřevěnice vedle katolického kostela.

Související:
http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/z-regionu/lidove-stavby-zname-nezname--vsetinsko/