Cosi se šušká. Že by jména oceněných?
a) Jméno první - Zaměřil bych se na produkci nakladatelství Dauphin.
b) Jméno druhé - Iniciály FF
Jméno první možná překvapením nebude, dalo by se očekávat. Jméno druhé asi překvapením bude, pro mne tedy je.
Z chystané sbírky (posmrtné) Jana Válka.
Jeden týden loňského listopadu byl věnován edici První knížky, jinak Knižnici Ortenovy Kutné hory. Letos ji obohatil svazek Mikuláše Bryana, výherce literární soutěže z roku 2004. Aspoň dvě drobné ukázky.
MIKULÁŠ BRYAN: KOLEM LÁMÁNÍ (2006)
.. .. ..
Jde podzim
Podzim plný křídel…
Nikdy jsem ptákům nezáviděl.
(...)
Září
Zahsni. Zmiz. Zazimovávám.
Že brzy? Kvůli horkým hlavám,
že snadno spadnou z horkých ramen.
Jen z dálky. Z dálky vlastním mávám.
Po hebké záři dávno amen.
Související:
Blog Ondřeje Lipára, jednoho z organizátorů festivalu
Příběhy staletími vyprávěné autorů Daniela Drápaly, Richarda Sobotky a Vojtěcha Bajera s podtitulem Drobné sakrální památky na Rožnovsku jsou malá publikace ve formátu A6. Sice už vyšly v roce 2004 v edici Rožnovské malé tisky, ale náhodou jsem na ně narazil až minulý týden. Pravda, místy by si kniha zasloužila poněkud lepší dohled nad sazbou, pár redakčních úprav a ani cena 125 Kč není lidová, ale co, regionální kultura se musí taky podporovat. Navíc z této oblasti toho moc neexistuje. Jako průvodce po drobné architektuře rozeseté v krajině okolo Rožnova lze doporučit. Už to sice nebudou lázeňské vycházky, protože z lázeňského města zbylo pramálo, ale nudit nebudou.
Při procházení starých časopisů jsem narazil i na tuto reklamu na první číslo surrealistické revue Analogon z roku 1969, doby dostatečně surrealistické. Od roku 1989 vychází opětovně.
Tak jsem aktualizoval a graficky něco málo upravoval Potápěče. Pokud si chcete připomenou jeho historii, tak je tu nová stránka: http://kotrla.com/frogman/history.php
A jinak je mi fakt líto těch nešťastníků, kterým se při dotazu na potápěče v Googlu na potápěče objevují literární linky.
http://prekladatelskytabor.kotrla.com/2006_fotografie.php
Moje kdysi poměrně pravidelná časopisecká hlídka tu již delší dobu nebyla. Není to tím, že by všechny přestaly vycházet, byť léto je tradičním oddechovým časem pro Host nebo Tvar. Jenom se mi zdálo, že není nějak o čem psát.
Začalo to tím, že jsem si před několika týdny pod dlouhém obcházení kolem stánku přece jenom koupil poslední číslo Živlu, tedy to, které je věnováno Berlínu. A sákryš, první chmura, v tiráži u jména šéfredaktora chybí jméno Ivana Adamoviče. Obavy se dále naplňují. Živel už není tím čím býval, aspoň pro mne. Zbyla z něj splácanina overgroundu, techna a povětšinou ploché pouliční kultury. Po dřívější provokativnosti a tahu a branku ani památka. Pokud k tomu připočtu zhoršující se typografii a papír, který, možná jen u mého výtisku – ale pochybuji, byl jakoby posypán jemným prachem, pak to byly vyhozené peníze.
Pravdou je, že přes prázdniny pravidelně vycházely Literární noviny a A2. Ale povětšinou, s čímž se se mnou shodují ai další lidé, je stačilo prolistovat, občas přečíst některý z mála zajímavých textů - a odložit. Důvod, proč proč bych si měl tato čísla archivovat, jako v letech dávných, jsem bohužel nenašel. A koneckonců ani cena těchto novin není nezanedbatelná.
Ale přece jenom se i o prázdninách našly časopisy, které potěšily. Nové číslo Welesu (26) se povedlo. Graficky se v tuto chvíli jedná asi o nejpříjemněji vyvedený český literární časopis, neboť nepravidelně vycházející Obrácená strana měsíce, kterou si lze v PDF stáhnout na http://www.obracena-strana-mesice.cz, začala vycházet na obyčejnějším papíru. Díky tomu ztratila dost ze svého půvabu, byť nic ze svého obsahu. Ale zcela jistě se jedná o krok vedoucí k úsporám. Byť Weles patří k mým oblíbeným časopisům, jedno postesknutí si odpustit nemohu. S novou redakcí, ve které už není žádný ze zakladatelů, tedy ani Bogdan Trojak, ale především ani Vojtěch Kučera, se z časopisu vytratilo cosi charakteristického. Chybí jakési hledačství a objevování. Weles přináší dobré texty, ale je to teď povětšinou sázka na jistotu, již známější jméno. Prostě trochu zakademičněl. Škoda také, že už nefungují Welenoviny – blog časopisu a že rekonstrukce stránek, které budou mít sídlo na nové adrese http://www.welesrevue.cz, se také protahuje už delší dobu.
K dalším potěšením léta patřilo nové číslo Psího vína, jehož internetové stránky tedy taky rozhodně nepatří k nejaktuálnějším. Obálky jsou graficky povedené, uvnitř se také najde leccos zajímavého. Tedy pokud máte rádi poezii. Důležité je, že časopis má v posledních číslech svůj ksicht. Však ho ale také v předcházejím období tak trochu hledal.
A kupodivu je i časopis, jehož poslední čísla jsem přečetl celá. Jsou to Souvislosti, které lze opravdu doporučit. Dokonce i ve vsetínském knihkupectví, kde ostatní časopisy líně odpočívají v regálech a čekají na případného nepřicházejícího čtenáře, vždycky zmizí a nejsou k sehnání. Ostatně, stránky Souvislostí nabízí dobrý přehled o tom, co v nich lze očekávat.
Nevím, ale při prohlížení comicsu NYC2123 (vznikající český překlad na: http://www.kyberpunk.org/projekty/nyc2123/index.php , originál: http://nyc2123.com/) jsem se tomu pocitu nějak nemohl ubránit. Zvláště pokud má člověk někde v podvědomí uloženu informaci, že současný šéfredaktor Tvaru je autorem básnické sbírky Hlodavci hladovci.
Na adrese http://kotrla.com/frogman byla spuštěna nová verze Potápěče, katalogu literárních odkazů. Upozorňuji, že došlo ke změně kódování na UTF-8, a to i u RSS kanálu. Grafika je ještě sysrová, ale katalog je plně funkční. (Starou verzi zatím najdete na http://kotrla.com/frogman) Případné chyby reportujte prosím s komentářích k tomuto příspěvku.
Minulý týden tu moc příspěvků nebylo. Jedním z důvodů byla naše cesta, má a Reného Kočíka, tedy redaktorů Textů, do slovenských Šahů, kde bylo pod záštitou maďarského časopisu EX Symposion zorganizováno setkání středoevropských literárních časopisů Literární kavárna Danilo Kiše. Setkali se zástupci slovenského Kalligramu, maďarského Lettre International, česká strana byla zastoupena ještě Souvislostmi, za polskou byl představen časopis Krasnogruda. Autorské čtení László Garacziho jsme si moc neužili, ale ještě pár let a a maďarštině porozumím. Zato Árpád Bakos se svými balkánskými písněmi potěšil.
Překvapující je počet maďarských literáních časopisů: padala čísla 100 až 115.
Když jsem držel v ruce maďarskou mutaci Lettre International, tak jsem i po letech zalitoval, že ta česká zanikla. Třeba by se ji mohl někdo pokusit vzkřísit.
Aspoň malé upozornění na novou knihu Michala Jareše: http://www.czlit.cz/main.php?pageid=65&production_id=484 , který pro vás již tři roky přináší denní dávku poezie: http://poeticno.kotrla.com/
(Bohužel jsem zatím nenašel na internetu jinou recenzi, než tu od Radima Kopáče.)
Byly zaktualizovány stránky letošního překladatelského tábora:
http://prekladatelskytabor.kotrla.com/index.php
Doba bouřlivého hašteření a dělení je asi pryč. Z pohledu většinové společnosti se stejně jednalo spíš o bouři ve sklenici vody. Obě periodika nyní víceméně v poklidu existují vedle sebe. Snad až příliš poklidně a nepolemicky. Každé s množinou částečně se překrývajících čtenářů. (Ostatně, zaslechl jsem cosi o tom, že množiny se na základní škole už vůbec neučí?)
Bohužel musím přiznat, že naděje, které jsem vkládal do A2 se nějak nerealizují. S každým novým tematickým číslem jsem ostražitějším, ale zároveň znuděnějším a rychleji listujícím čtenářem. Už jsem i koupi vynechal. Škoda. A tak zas čas od času sahám po Literárních novinách. A za některá čísla je dokonce možné i chválit. Jako třeba za to poslední, které je věnováno Ludvíku Vaculíkovi a jeho osmdesátinám.
Členové:
Login | Registrace
| Seznam členů
| říjen 2008 | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | ||
| 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
| 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 |
| 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 |
| 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | ||
