Kdo je autorem?
19. 08. 2008
Kdo je autorem následujících veršů? (115)
Tak v této rubrice jsem naposledy zveřejnil něco před rokem a půl. Ne, že bych za dobu žádnou poezii nečetl, nebo ji zcela zanedbával. Pravda, možná ji už není tolik, jako kdysi. Ale dnes ale dostal jsem sbírku, na kterou jsem se těšil. Voní novotou. Střídmá úprava, střídmé provedení. Takže troufnete si? Kdo je autorem následující básně? Nápověda: ač to mnohdy tak nevypadá a klame činy a slovem, přece je jedním z nejduchovnějších českých básníků současnosti.
A pokud se vám hádat nechce, také se nic neděje. Já bych asi také neuhodl. A když tak jméno se tu časem objeví.
A co o těch dalších?
Každý kterého potkávám
říká mi o těch
kteří mu umřeli
neumřeli mne
protože umřeli jemu
a to co umřeli mně
neumřeli jemu
jsme přátelé
takže ti co umřeli jemu
mně umřeli
i jemu
Nechci mít přátelé
proč skrze ně miláčci moji
umírají mně
30. 04. 2007
Kdo je autorem následujících veršů? (114)
Poslední hádanka se s příliš velkým úspěchem nesetkala. Ale aspoň doplním jméno autora a sbírku: Ivo Odehnal: Ohořelec (Host 2006). Ale dnes je tu další. Rovnou dám několik nápověd: autorem následujích veršů je žena, které vyšla sbírka v tomto roce a publikovala také v Textech, Dobré adrese… Text jsem vybral hlavně pro to mýdlo s jelenem. A klasická otázka zní: Kdo je autorem následují básně?
* * *
Prádlo svlékané mýdlovým jelenem
teklo přes celý dvůr
vonělo jinak než dnes
a s otcem do města
pro kabát
nechtěl koupit
že moc drahý
plakala
nakonec ustoupil
modrý kabát
na valše roky
26. 03. 2007
Kdo je autorem následujících veršů? (113)
Nechal jsem si k recenzi poslat sbírku básníka, kterého mám rád už dlouhá léta. Delší dobu o něm nebylo slyšet, ale nyní je tu čerstvý přírůstek. To byla nápověda. A teď se (máte-li po delší době chuť) snažte. Kdo je autorem následující básně?
znamení
Tenkrát na podzim
zapršelo
a Kain zabil Ábela
I psí víno
zazpívalo žalmy
Déšť šuměl třicet dní
(jak cvrčci sedlaní)
A bylo podžezáno třista volů
Pach obětní krve
vyplázl jazyk
Hlína sála
A tu Bůh dostal strach
Přistoupil ke kmeni
a požádal strom
o list
Tak bylo zahaleno
ohanbí vražd
02. 10. 2006
Kdo je autorem následujících veršů? (112)
Pár návštěvníků si postesklo, že tu již dlouho nebyla žádná hádanka. Nebyla, nebyla. Takže si dneska jednu dáme: Kdopak napsal následující báseň?
Nápověda? Kniha českého autora vyšla letos a básník má na fotografii na záložce černou mikinu.
Údiv bojovníka
„Vrány letěly
za mnou až sem. Měl jsem už
strach. Co mi chtěly?“
„Divíš se?? Nesl jsi nůž,
bodáky, šípy, střely.“
06. 03. 2006
Kdo je autorem následujících veršů? (111)
S dlouhým časovým odstupem je čas na hádanku. Koneckonců, nějak se ta česká poezie propagovat musí. Takže nápovědu jste už dostali :)
A protože je jaro v nedohlednu, je to dneska báseň tematicky laděná.
V zimě
Sobota dopoledne
Havrani zakrouží
Okolo vodojemu
Srdce se sevře
Jako pryžový kroužek
Na posilování prstů
Sobota odpoledne
Prohlížím atlas až
po Záznam o použití
Marně hledám zemi
Odkud by nepřicházely zprávy
Na kterou by se
tudíž dalo myslet
Kdyby bylo nejhůř
17. 10. 2005
Kdo je autorem následujících veršů? (110)
Poslední dobou tu je nějak moc poezie a míň toho ostatního. Dílem nedostatkem času, dílem problémy s publikačním skriptem. Hledání toho pravého nástupce pMachine zatím není ukončeno. Taky by to mohlo skončit tím, že přestanu blogovat. Kolem se to teď šíří jako chřipka. Uvidíme.
Ale zatím je tu pondělní hádanka: Kdopak nám to napsal?
MILOSTNÝ ROZHOVOR V HORÁCH
Bylo to v horách. Svítalo v údolí.
Jak jitřní světlo tekly čisté řeky.
Šuměly k nebi čtyři topoly.
A ze vsi zvonek měkký.
Budeš mi mužem?, řekla, bratrem, milencem?
K mé višni slabé v létě v zimě vstávat?
Blankytem chválit nebe mé i zem?
Nebudu jednou v stáru v sadě tvém
studánku čistou hořem oplakávat?
Prsten jí dal a políbil.
Budeš mi ženou?, ptal se. Budeš umět jít
ouhorem, sluncem, strázní krajinami?
Můžeš mi, studánko, můžeš mi dát pít?
Máš tolik lásky blankyt podepřít,
aby jak nyní stoupal z nás i námi?
Prsten mu navlékla a zpívala.
Bylo to v létě. Svítalo v údolí.
Jak jitřní světlo tekly v horách řeky.
Šuměly k nebi staré topoly.
A ze vsi zvonek měkký.
10. 10. 2005
Kdo je autorem následujících veršů? (109)
S mezerou z minulého týdne, nějak se ten stereotyp narušit musí, je tu další pondělní hádanka.
Lásce
Dokud jsem mohl vzdorovat Tvé zlobě,
neznal jsem, lásko, bolest ani pláč;
teď často ale stojím kvůli Tobě
v slzách, ač nechci, a vím, co jsi zač.
A jestli dřív Tvé šípy neuměly
zasáhnout terč, jímž bylo srdce mé,
nyní tě za to všechno pomstí střely
z těch krásných očí – ty jsou smrtelné.
Tak jako nechá zlomyslný osud
po léta ptáče prchat nástrahám,
aby tím hůř je potom zabil sám,
tak i mne láska nechávala dosud,
paní má, prchat celý dlouhý čas,
aby tím spíš mi zlomila teď vaz.
26. 09. 2005
Kdo je autorem následujících veršů? (108)
pro stále delší noci pondělní hádanka:
STÍN
Tak tiše jako po sametu
jde stále za mnou mihotavý stín –
ulicí, sadem plným vonných květů
a v stráni za mnou vniká do křovin.
To nechápu, jak stín je vytrvalý,
on neopustí mne snad nikdy již;
jde stále za mnou, jak bychom se znali,
a stále je mi jenom na obtíž.
Je za mnou, když jsem sama doma,
již vskutku nevím, jak se ho mám zbýt;
ten stín jak by měl u mne abonomá
a platil se mnou napolovic byt.
To nechápu, jak stín je vytrvalý,
on neopustí mne ni na chvilku:
je stále se mnou, nikdy nezahálí
a skočí za mnou i v mou postýlku.
Že nechci svlékati se potmě,
i při svlékání stín mi překáží.
Však právě včera večer přišel vhod mně
(člověk si všechno časem rozváží):
já sama chtěla, by byl vytrvalý,
by neodpustil mě ni ve chvilce…
Když vstala jsem, mé spánky štěstím pálí –
a stín zůstal ležet v mé postýlce.
19. 09. 2005
Kdo je autorem následujících veršů? (107)
Tak je tu další z dlouhého hádankového cyklu. Tentokrát se jedná o překlad jednoho mého kamaráda. Vyhledávače nechejte spát.
Hořká noc
Usnuli lidé v městě černém,
pod přikrývkami září sny.
Avšak tvá touha nevejde se
v ten svět těsný a nesmírný.
Utichly hlasy ochraptělé,
a soumrak křídla rozpíná,
a půlnoc zrnka máku věje,
avšak ne tebe tiší tma.
Tu drobný chlapec, černovlasý,
k očím své dlaně pozvedá.
Ne, svět ten nedojde již spásy,
nevyrveš veršem kořen zla.
12. 09. 2005
Kdo je autorem následujících veršů? (106)
Otázka pro další pondělí.
JÍZDA NA KONCI
řeka loď pluje krajinami
nebe pták nad ní krouží
čaroděj ukazuje mrtvé myši tabulku
na ní je psáno: bylo mi bude
bude mi bylo
ale právě je mi být
05. 09. 2005
Kdo je autorem následujících veršů? (105)
Tak něco z čerstvých knižních novinek. Snažte se.
manželka
pod poklicemi čekání ticho
sedí v křesle s knihou
jako by se tam propadla
ztuhne
když v zámku zašramotí klíč
jako by se vloupával
po zbytek života čte jedinou knihu
29. 08. 2005
Kdo je autorem následujících veršů? (104)
Léto příliš aktivitám nepřeje. Ale je tu opět jedna hádanka pro pondělní noc.
Velkoměstský špitál
ve tři ráno.
Zářivka kuchá
na chodbách tmu.
Prázdné okno s lodyhou.
Ulicí… Nic.
Uličkou… Nic.
Nedopsal jsi léto!
Ona stejně sténá.
Od náměstí sprostě
páchne pivovar.
22. 08. 2005
Kdo je autorem následujících veršů? (103)
Tak, dnes jen úryvek. Snad ale něco napoví. Snažte se :)
Po skvostech prý přišla na řadu
čtveřice plavých, navzájem podobných,
rychlých přů. Předal rek králi
poklady i koně: tak počíná muž,
nesnuje příbuzným síť z proradnosti,
svým společníkům nechystá smrt
zákeřnými tahy. ...
15. 08. 2005
Kdo je autorem následujících veršů? (102)
Minulá století u mne příliš nostalgie nevyvolávají, ale čas od času je třeba nakouknout i do nich. Když už byl tak pěkně uhodnut minule Alois Jirásek, tak je tu další dřevní kousek z českýh luhů a hájů. Kdopak nám to jenom napsal?
Klas.
Juž rychle zraji, dobře vím,
a brzy přijde čas,
že urván smrtí budu tlít,
jak v poli zbylý klas.
Kéž zrna, jež jsem v srdci měl,
nezhynou všelijak,
a nebude-li člověk syt,
ať syt je aspoň pták.
08. 08. 2005
Kdo je autorem následujících veršů? (101)
Trochu kontrastu k hádance minulé. Autor český, dřevní. Tak, kdopak nám to jenom napsal?
MILOSTNÁ
Tys objala mne rukou svou
a ku mně chýlila své skráně,
mně bylo tak, že skloní se
nade mnou strážný anděl páně.
Tys objala mne rukou svou –
v tvé oči mé se zahleděly,
a v políbení horoucím
jsme v rajské luhy zaletěli.
