[pak] Poznámkový blok Pavla Kotrly

25. 05. 2008

Čtenář písmenek

Dnes drobné poznámky nad přečtenými knihami i časopisy pohromadě.
Tak Psí víno má novou grafiku a typografickou úpravu. Změna k lepšímu. Duch otce zakladatele se stejně vytratil a grafika byla současnému obsahu na obtíž. Číslo předchozí mne příliš nezaujalo, to aktuální je lepší. Časopis se opět věnuje poezii, tak jak má ve svém mottu, a opět je doprovázen malou básnickou sbírkou. Jen škoda pro autory, že tyto přílohy nemají vlastní ISBN.
Květnový HOST je věnovaný rozhovorům. Já nevím, ale ta tematická čísla mne moc neberou. A když si tak uvědomuji, tak ani ty fotokoláže letošního ročníku. Loňský, portrétní, se mi zamlouval víc.
Aktuální Tvar přináší především rozhovor se Štefanem Švecem, který je reakcí na jeho článek Krize české literatury (viz i můj sloupek z čísla předchozího zveřejněný níže). Z celého dlouhého textu je zajímavý vlastně hlavně ten moment, kdy Štefan Švec diskutuje v souvislosti s oceněním Jaroslava Seiferta s Boženou Správcovou o tom, že v české literatuře by aktuálně nebylo Nobelovu cenu za literaturu v podstatě ani komu udělit. Božena sice hned uvádí několik možných kandidátů, ale s nimi tedy nesouhlasím (např. Matoušek). Sice mne potěšilo, že Štefan nakonec jmenuje mého oblíbeného Jiřího Drašnara, ale asi i tady by to bylo přestřelené. Ostatně: jaké jsou vaše tipy, komu by se aktuálně v Čechách dala udělit Nobelova cena? Je vůbec komu?
Čekám na poslední Weles věnovaný severu, v pátek dorazil do knihkupectví.
A něco ze zákulisí: sice to není žádný fofr, ale na Aluzi i Textech se aktivně pracuje. Jako malý bonus lze u Aluze stáhnout jednová číslo ročníku 2007 jako samostatné dokumenty v PDF.
http://aluze.cz/pdf/aluze_2007_01.pdf
http://aluze.cz/pdf/aluze_2007_02.pdf
http://aluze.cz/pdf/aluze_2007_03.pdf
Z posledních knih, které dorazily nebo jsem si koupil a které jsem aktuálně dočetl, toho za zmínku ani příliš není. Stanicí Tajga potěšila Petra Hůlová, po předchozích knihách, které mne spíš otrávily, je to opravdu velmi příjemné překvapení. Z koupeného mi radost udělaly Márquezovy povídky Neuvěřitelný a tklivý příběh o bezelstné Eréndiře a její ukrutné babičce. Ale Odeon, který je vydává, už méně. Ta cena za tak řídkou sazbu je trochu přemrštěná. Ony by tři čtyři svazky povídek klidně mohly vyjít v jednom svazku. Ale ti zbývající čtenáři se musí podojit pořádně. Ale z obsahu radost mám.

16. 05. 2008

Z bloku 01: Čtenář časopisů na konci období zimního spánku

Tak jsem se nechal ukecat. Říkal jsem si, že po tříapůlletém psaní sloupků (snad se dokopu k tomu, aby tam bylo časem všech třiatřicet) pro Host už do toho jen tak nepůjdu. No, ale pro Tvar jsem vždycky měl tak trochu slabost. Sloupek vyšel v Tvaru č.9 (01.05.2008)

Čtenář časopisů na konci období zimního spánku

Koukal jsem po nedávném stěhování knihovny na dočasně pečlivě vyrovnané komínky literárních časopisů zaniklých (Obratník, Modrý květ, Jihovýchodní pošta, Landek, Kavárna Affa, Aluze, Lettre Internationale – i po těch letech časopis můj nejmilejší, po kterém stále pociťuji jisté prázdno) i těch dosud vycházejících (Literárních novin, Tvaru, Welesu, Hostu, Souvislostí). Jsou tam i další a říkal si, co s nimi při stěhování příštím? Nerudo, poraď! ;) Byly doby, kdy jsem si literární časopisy předplácel. Pak jsem ale zjistil, že jejich pravidelné nalézání v poštovní schránce mi zas až tak nevyhovuje. Vytratilo se kouzlo napětí a kouzlo čekání. Ostatně i zde je každá pravidelnost svým způsobem ubíjející. Ať chci, nebo ne. Jeden (tento) jsem si předplacený nechal. Ale věrným čtenářem časopisů jsem (prozatím) zůstal.

Proto mne také potěšilo, když na mne před pár dny ve stánku vykoukla obálka A2 se jménem Štefana Švece, jinak šéfredaktora Dobré adresy, a s článkem Krize české literatury. Štefan to vzal pěkně od podlahy, neopomenul a nevynechal ani vlastní řady. Málokdy se stane, aby jeden článek vzbudil takovou odezvu. Dle mého soudu zaslouženou. Je jen dobře, že článek převzaly také Britské listy a Portál české literatury a okruh jeho čtenářů se tak rozšířil a o článku se mluví. Zde jen poznámka na okraj: pokud měl Portál české literatury sloužit jako výstavní skříň české literatury před světem, pak publikováním podobných článků ji asi příliš nezviditelní. Ale samozřejmě, zavírat oči by také bylo krátkozraké. Po dlouhé, dlouhé době se mne dva lidé (ano dva! – při současném zájmu o českou literaturu něco, co osobně považuji za něco na pokraji malého zázraku), kteří nemají s literaturou profesně nic co do činění, zeptali, zda jsem ho četl. Četl a k textu se vracel, protože bylo proč. Přesná pojmenování a konstatování stavu, jisté aktuálně patrné strnulosti a vyprahlosti jak české prózy, poezie, tak i kritiky. Obzvlášť v porovnání s nabídkou světové beletrie, která se čte poměrně hodně a na nezájem čtenářů si nemá myslím proč stěžovat. Dokáže zaujmout. Českou tvorbu čteme v mnoha ohledech z povinnosti, navzájem, jaksi málo z radosti. Pojmenování stavu je jedna věc, změna věc jiná. Ale předpokládám, že v brzké době se toho stejně příliš mnoho nezmění. Podobných článků a reakcí na ně přibude. Jen pro ilustraci aktuálního stavu je vhodné doplnit si Štefanův článek četbou koláží citátů zveřejněnou Milanem Děžinským, která zdařile ilustruje „zájem“ o současnou českou poezii. Poezie a kritika za moc nestojí, próza stahuje plachty, literární ceny není v podstatě komu udělovat. V posledních týdnech nezůstala ušetřena žádná oblast české literatury. Minimálně podle publikovaných článků. Doba je těhotná očekáváním. A tak čekáme.

Ještě štěstí, že se tento stav nedotýká jenom literatury, ale panuje všude kolem. Stejně tak si stěžují výtvarníci, divadelníci, filmaři atd. A teď dokonce i česká domácí popová scéna! No, ale naději, že by se právě někdo na ní začínal probírat z kómatu zatím příliš šanci nedávám a dostupná rádia v okolí ostentativně vypínám nebo přelaďuji na Vltavu, čím obvykle nálada v mém okolí neobyčejně stoupne. Ještě tak u fotografů je to stěžování patrné nejmíň. Snad je to tím, že zde máme aktuálně tvůrce, kteří se mohou rovnat světové špičce. Tedy i zde zaznívají nářky, že fotí každý a kšeftů ubývá, ale psát může koneckonců také skoro každý. Jen těch čtenářů jako kdyby opticky nebylo. Ale možná je to klam. Pohybuji shodou okolností mezi lidmi s převážně technickým vzděláním, nemohu tvrdit, že by nečetli. A nemohu dokonce ani tvrdit, že čtou jen takzvanou oddechovou literaturu. Když jsem nedávno u kolegyně zahlédl Tolstého Annu Kareninu, tak jsem se schválně vrátil, abych se přesvědčil, že se opravdu nemýlím. Vzhledem k jejímu věku a povolání se ani nejednalo o povinnou četbu. Pro literaturu to není zlé, to jen možná pro tu českou. Jaro je tady, muka obraznosti také, bude to lepší.

11. 05. 2008

Hledání ideálu

Někdo hledá ideální jazyk, někdo ideální podobu státu. Já hledám ideální textový editor. Cesta dlouhá a trnitá, konec v nedohlednu. Od lásky na první pohled (AmiPro), přes různé víceméně stálé či nestálé milenky v podobě OpenOffice, AbiWordu, či okolnostmi vynuceného svazku s microsoftím Wordem, se to konečně rýsuje řešení. (Pravda, nerad bych z tohoto opominul PsPad, který si nadále ponechám jako bokovku, protože na editaci zdrojového kódu prakticky čehokoliv jsem nenarazil.) Ale nyní je tu můj nový favorit, který disponuje vším potřebným: Q10. Je to návrat někde na počátek, až k psacímu stroji a T602. Editor pracuje v režimu plné obrazovky a imituje zvuky psacího stroje. Jen černá obrazovka s textem. Nic neruší. Pohoda. Jasně, podobných editorů je víc, některé jsem vyzkoušel už kdysi, ale vyhovuje mi tento. (Jo, kdybych nebyl líný a prošel si fórum, tak jsem kus dopoledne netrávil lokalizací. No, na fóru jsem překlad ke stažení nenašel, tak třeba tato rozpracovaná verze někomu poslouží: czech.zip)

10. 05. 2008

Přehrada: rekonstrukce

K stému výročí dostane přehrada na Bystřičce nový přeliv a most. Trochu více vody trochu dříve těm dole ;)

(Odkaz vede do galerie, kde jsou fotografie ve větším rozlišení.)

04. 05. 2008

Dvě

Jedny z posledních dvou knih spolu obsahově ani nějak nesouvisí, přesto je spojuji dvě skutečnosti. První: nedaly se sehnat. Druhá: vyšly v netradiční úpravě. O Topinkově knize bylo napsáno dost, ale rozřezávání archů si asi užívám o něco méně než ostatní. Přece jen nerozřezaných knih z antikvariátů jsem měl dostatek, navíc jsem rozřezával všechny svazky kdysi sešitově vydávaných biblických konkordancí. Ale potěšilo, hlavně obsah. Štikovu knihu jsem nakonec musel zajít koupit do skanzenu. Jinde na ni né a né natrefit. Přece jen by mi v mé sbírce regionálií chyběla.
Takže doporučeny obě.

28. 04. 2008

Potěšilo

Česko má 29 nových národních památek. A mezi nimi je i kostel na Velké Lhotě. Sice již dlouho očekávaná zpráva, ale nyní konečně platná.

27. 04. 2008

Tři

26. 04. 2008

Poznań

Slušná přestavba starého pivovaru: http://www.starybrowar.pl/architektura
Město: http://www.rozhlas.cz/svet/portal/_zprava/98098
Kultura: http://www.madeinpoznan.org/

A něco literatury:

http://univ.gda.pl/~literat/autors/mick.htm

21. 04. 2008

Čestina pro CnCat 4.1 alfa

czech_lang_cncat41.zip

Čeština pro připravovanou verzi skriptu, na kterém běží také Potápěč. Hlavní novinky: RSS kanály pro kategorie, možnost přidávat krom odkazů také články. Samotná instalace vývojové verze aktuálně komunikuje pouze v ruštině.

13. 04. 2008

Skleněné negativy po více než sto letech

Tak v pátek se mi navrátily domů více než sto let staré skleněné negativy ze stavby přehrady Bystřička a jejího okolí. Bohužel zub času se na nich podepsal víc než dost. Někde si na želatině začaly pochutnávat bakterie, jinde byly desky plné prachu, smetí a jiného sajrajtu. Důležité je, že spolu s deskami dorazilo i DVD s jejich skeny. Přece jen, desky 18x24 cm do skeneru v rozumné cenové relaci nenarvete. (Navíc po mých nákupech pro radost v poslední době, které ještě trošku budu muset rozšířit, jsem ty částky doma raději ani nevyslovoval ;) ) Takhle byly naskenovány sice nahrubo, ale až na zrno. Fotku v takovém rozlišení zde dávat nebudu. Ale aspoň něco. Zde je už částečně vyretušovaný a upravený pohled na údolí (směrem k nynější hrázi) z doby, kdy se přehrada teprve plánovala.

Fotografii údolí si můžete stáhnout i větší verzi. Pozor: má cca 3 MB: udoli_bystricky.jpg

Následující záběr je celkem běžný a častý. Na první pohled. Od těch mnoha se liší C. a K. orlicí.

Takže nějaký neokoukaný materiál jsem získal :) Ale spoustu mi toho zatím ještě chybí.

Související:
http://kotrla.com/pmpro/index.php/site/comments/kouzlo_starych_casu/

08. 04. 2008

Čtenář poezie: Jan Němec

Báseň pochází se sbírky První život a vydalo ji v loňském roce nakladatelství Větrné mlýny.

* * *
rozdaný jsem
jako karty kolem stolu

    v okolních životech
    prý slova jsou vykládaná
    v postupných řadách

život: postupná srdce…
život: postupné kříže…

ach
piky piky na hlavu…

jak žiletka v rukávě
schovaná karta poslední:
srdcová dáma
na zavření

jakoby právě to nedalo se s každou

Odjinud: Vážený pane Štolbo,...

23. 03. 2008

Fotosniper Zenit FS 12

Včera se mi podařilo za drobný peníz koupit legendární Zenit FS 12, včetně originálního kufru. Protože Pentax K10D si s redukcí rozumí se staršími M42 objektivy, tak jsem aspoň letmo něco zkoušel, ale na pořádné testování zatím nebyl čas.

Výřez 1:1 z předchozí

Jak záklaďák k Zenitu, tak i teleobjektiv si s Pentaxem rozumí, což je dobrá zpráva. Použitelnost ověří až čas. Ale i kdyby nic jiného, fotosniper vypadá dobře jen sám o sobě ;)

Související:
http://shop.lomography.com/zenit/fotosniper/
http://www.zenitcamera.com/mans/fs-12/fs-12.html
http://userpage.fu-berlin.de/~tobiko/fotosniper.html
http://www.zenit.istra.ru/mans/fs-12/fs-12.html

16. 03. 2008

STAŘÍ DOBŘÍ: Hermann Hesse (CXXII.)

Prozaik, básník, malíř (1877 – 9. srpna 1962). Držitel Nobelovy ceny za literatu.

* * *

Kolotoč zhasl v noci docela,
skončil se tanec, hudba dozněla,
tabule vínem zčervenala.
My hleděli sedíce, těžcí z vín,
těžce šel vítr vchodem zejícím,
smrt na zahradě stála.

Ty po cestě a já cestou svou,
mlčky jsme šli, kde na noc ustelou
radosti vyprchalé.
A od těch dob mi v uších vítr zní,
co tenkrát zněl, a u cest, u dveří
smrt stojí ještě stále.

(Přeložil Jiří Orten)

Na okraj starých Literárních novin

V minulých měsících jsem kamarádům ve svém okolí nabízel zhruba patnáct ročníků Literárních novin z konce a začátku tisíciletí. Přece jenom, ani barák není nafukovací. Nechtěl nikdo. Někomu také leží ve sklepě, jinému zakázala žena atd. No nic. Dát je do sběru je sice také možnost, druhou je využít je na podpal. Jsou ještě na poctivém novinovém papíru, a tudíž hoří dobře, na rozdíl od letákové a reklamní lesklé produkce. Má to jistou výhodu, aspoň je po letech zas znovu pročítám. S potěšením. V každém čísle znovu objevuju, nalézám. A uvědomuju si, proč jsem nejprve zrušil jejich předplatné, pak je přestal kupovat a nakonec i pravidelně číst. Ta propast mezi ročníky je velká. Kdyby byl i nyní obsah podobný ročníkům z poloviny devadesátých let, tak je kupuju stále. Tehdy to byly opravdu literární noviny s literárním zpravodajstvím, prózou, poezií. Tím neříkám, že by v nich nemělo být nic jiného, nikdy tomu tak nebylo, ani v letech šedesátých a ani po tom nevolám. Sázka na týdeník A2 také nevyšla, a tak z těch pravidelněji a častěji vycházejících periodik zbývají pouze Host a Tvar. U Hosta je ale problémem měsíční periodicita a Tvar zase pestrosti starých Literárek pro svou lásku k dlouhým textům nedosáhl. Počkáme, uvidíme, po létech s nostalgií vzpomeneme.

15. 03. 2008

Stromem