A2 na začátku března
Týdeník A2 mi za půlroční dobu své existence plně nahradil Literární noviny. Bohužel musím říct, že je lhostejně míjím v knihkupectví a nic mne neláká k jejich koupi. A ani k tomu, abych jimi prolistoval. Míval jsem je rád, ale jen z nostalgie je kupovat nebudu.
V nové A2 mne potěšilo, že nejenom já považuji (viz tento příspěvek) novou rubriku Jany Klusákové v Hostu za omyl. Cituji Kazimíra Turka: „Vyloženým přehmatem je zařazení nové rubriky - knihovničky Jany Klusákové. Texty určené původně do rozhlasu působí v Hostu banálně.“
Poslední číslo pak přináší i postřeh z pera Tomáše Glance o nedávno zemřelém a mém oblíbeném básníku Gennadiji Ajgim, kterého jsem kdysi rozpřekládal, ale zatím chyběla odvaha se k tomu vrátit a dokončit to. Bloggery by možná mohl zajímat článek Pavla Kasíka Blogují manažeři, školáci , novináři i anonymové. Jedná se ale o obecné a informační shrnutí, které nejde nijak do hloubky. Byť mám výhrady k tematicky koncipovaným číslům (a nejsem v tomto názoru osamocen), A2 si svoje místo našla. Snad i čtenáře.
Související:
Ajgi, Gennadij - portrét autora (nekrolog)
Josef Rautenkranz: Ádvojka skoro půlroční: Tedy?