[pak] Poznámkový blok Pavla Kotrly

Jevhen Malanjuk: Pod cizím nebem

Byl jsem obdarován kamarádem knihou, kterou z poloviny přeložil náš společný kamarád Tomáš Vašut. Spolu s Václavem Daňkem do češtiny převedli básně ukrajinského emigranta Jevhena Malanjuka (1897 - 1968), který žil ve 20. a 30. letech i v Československu. Jedná se o první český výbor z tvorby tohoto již klasika ukrajinské literatury (ukázku naleznete v Textech 32) a vydala jej Ukrajinská iniciativa v České republice v edici LIMINA.
Důsledně dvojjazyčný výbor, který je doplněn předmluvou a doslovem z pera Aleny Morávkové, nabízí srovnání originálu a překladu. U textu Varjažská balada pak můžeme srovnávat, jak se s originálem poprali oba překladatelé.
Tato knížka mne prostě potěšila. Nejenom svým obsahem, byť se jedná o poezii v mnohém tradiční, ale také svým zpracováním typografickým (Ondřej Huleš) a péčí, se kterou byl připraven poznámkový aparát. 

Jo, už od pohledu to vypadá příjemně:)

Já vím, že kniha - přítel člověka, ale “kamarád kniha” jsem nečetl snad ani u Majakovského ;-)

(Omlouvám se, ale Hluboká Špatnost vytěsňování původce děje do instrumentlu je moje obsedantní téma, zvlášť tam, kde vede k mnohem méně roztomilým paralelismům ["byl zvolen novináři nejlepším hráčem roku” atp.]. Et tu, Brutus?)

Nevím, nesmyslná velká písmena uprostřed textu se mi zdají jako mnohem větší hovadilost (a navíc anglismus).

Mnooooooo, anglicismus nějak nevidím (asi ho nechci vidět), velkými písmeny se názvy edic prostě někdy píšou - a někdy se zas zásadně písmeny malými a taky pak nenásleduje kamenáž.

Akorát hned na začátku stačilo napsat “dostal jsem od kamaráda knihu”, popř. “kamarád mi dal...” atp. Pak by to bylo méně šroubované a srozumitelnější, ale všichni máme v zásobě nějaká ta dláta, mistři tesaři, ne?:))

A taky jsem se zakopla. :))))))))

Měl jsem na mysli Hluboká Špatnost v komentáři pana Vaňka.

Já jsem kamarád - a jmenuju se Kniha, klidně i kniha. Diskuse se tudíž ubírá špatným směrem. Pápá!

Ale on se přiznal… že je obsedantní...:)