Jaro je opravdu natěšené. Cestou na oběd jsem málem šlápl na dvě žáby, které si trůnily na betonu přímo před vchodem do budovy. Venku svítí slunce a jenom na vrcholku Radhoště jsou ještě vidět zbytky sněhu. Sedět v takových chvílích u počítače je opravdu nuda.
Jé, kde to bylo? Živé žáby jsem neviděla snad 150 let!
V Rožnově. Ale v pátek jsem noční cestou domů potkal žab mnohem víc. A pokud nepočítám toho přejetého potkana, tak počet živých převyšoval počet zajetých. Naštěstí. Jo, to je ostatně ten pravidelný jarní pořad místních ochránců přírody: igelitové zábrady žábám kolem cest, žabí přechody a sběr žab. :-)
Následující příspěvek: Revue pro média 05/březen 2003
Předcházející příspěvek: Mandrake 9.1