Přísavník pětilistý aneb Psí víno č. 40
Tak už minulý týdem se mi ve schránce objevilo nové číslo Psího vína. Nové čtení vždycky potěší. V první okamžik.
Vlastně mé pocity navazují na ty smíšené, které jsem měl z čísla minulého a které jako první vyšlo v nové redakci. Graficky se jedná o sympaticky připravenou tiskovinu, ale obsahem sklouzla do hlavního proudu. A ani jmény a ani obsahem nyní příliš nevybočuje. Škoda, není proč se zlobit, není proč být nadšen, není pro co se nadchnout. Jaký to rozdíl proti prvnímu setkání s Jardou Kovandou na Bítově, kde jako snivý blouznivec tento nový časopis všem představoval. Ten zápal se v těch číslech odrážel. Bohužel, nyní je to jen dobře odvedená práce a jen neutrální pocity.
Velký přínos ale vidím v přílohách nového Psího vína, které tvoří malé knížky. Něco podobného zde už bylo za času příloh Tvaru.Tentokrát je to sbírečka Karla Zlína. Sympatická je i cena: 30 Kč, která do značné míry eliminuje předchozí výhrady.
Související?
Přísavník pětilistý, psí víno