STAŘÍ DOBŘÍ: Lope de Vega (XCIII.)
Španělský básník a dramatik (1562-1635).
Někdy si říkám, že jsi ty má smrt
s očima těkavýma pod zelení tůně,
a sám se chvěju jako jarní prut
kořáním vrostlý zemi v černém lůně.
Někdy už nevím, zda se nehýbu v čase,
zda už jsem nebyl, čím se ještě zdám,
zda nejsem kůži napjatou v tvém pase,
přibitý, vrostlý do tebe a sám.
Co jsem to učinil? má mně být smutno,
že nečinně se svíjím ve chvíli
a vpřed jdu zpátky? anebo je nutno,
abychom v lásce smrt svou zažili?
A přece necouvnu před hranicí dvou těl,
pojď, dneska v tobě shořím na popel.
přeložil Vladímir Mikeš
Více o autorovi na
http://www.cervantesvirtual.com/bib_autor/lope/index.shtml
Poslal Pavel Kotrla, 31. 07. 05 v 09:43