[pak] Poznámkový blok Pavla Kotrly

STAŘÍ DOBŘÍ: Žalm 137 (LVII.)

V méně známém překladu z Jeruzalémské bible. (Úzus naneštěstí nutí psát malé b)

Žalm 137

Na břehu babylonských řek 
   jsme sedávali a plakávali,
      když jsme vzpomínali na Sion;
na topoly kolem
   jsme zavěšovali své harfy.
A tu od nás žádali
   naši žalářníci, abychom zpívali,
      naši únosci, abychom se radovali,
         a říkali: „Zazpívejte nám
            nějakou píseň sionskou.“
Jak bychom mohli zpívat
   Jahvovu píseň
      na cizí půdě?
Zapomenu-li na tebe, Jeruzaléme,
   ať mi uschne pravice!
Ať se mi jazyk přilepí k patru,
   přestanu-li na tebe vzpomínat,
      nebudu-li Jeruzalém pokládat
         za vrchol své radosti!
Nezapomeň, Jahve,
   Edomovým synům
      jeruzalémský den,
         kdy říkali: „Pryč s ním!
            bořte až do základů!“
Babylonská dcero, ty musíš zahynout,
   šťastný, kdo ti oplatí
      zla, která jsi nám přinesla,
šťastný, kdo uchopí a roztříští
   tvé děti o skálu!