http://kotrla.com/pmpro/index.php/site/index/ Poznámkový blok Pavla Kotrly cs pavel@kotrla.com Copyright 2013 2013-05-25T08:33:51+00:00 http://kotrla.com/pmpro/images/pk_rss.gif http://kotrla.com/pmpro/index.php/site/index/ http://kotrla.com/pmpro/index.php/site/sleva_50_na_tituly_z_devadesatych_let_vsetin/ Literatura, Ostatní 2013-05-25T09:33:51+00:00 http://kotrla.com/pmpro/index.php/site/noc_literatury_vsetin_2013/ Fotografie, Literatura
V Masarykově knihovně




V knihkupectví




U Lva




]]> 2013-05-17T19:24:55+00:00 http://kotrla.com/pmpro/index.php/site/z_vernisaze_vystavy_jany_baletkove/ Ostatní









]]> 2013-05-11T09:33:03+00:00 http://kotrla.com/pmpro/index.php/site/na_skok_v_krakove/ Fotografie ]]> 2013-05-11T09:14:07+00:00 http://kotrla.com/pmpro/index.php/site/noc_literatury_poprve_ve_vsetine/ Literatura, Osobní


Více a související na následujících stránkách:
http://www.mvk.cz/knihovna/vsetin/co-se-deje-10037/?ID=10396&datum=2013-05#stay
http://www.literaturenights.eu/2013/city/prague/page/accompanying-program/libraries/?lang=cs
https://www.facebook.com/Noci.Literatury]]> 2013-05-03T18:53:16+00:00 http://kotrla.com/pmpro/index.php/site/martin_hilsky_a_shakespearovy_sonety/ Čtenářský deník, Fotografie, Literatura http://www.atlantis-brno.cz/inshop/prekladatele/hilsky-martin/sonety-the-sonnets-1.html







]]> 2013-04-27T20:55:15+00:00 http://kotrla.com/pmpro/index.php/site/prezran_severskou_detektivkou/ Čtenářský deník, Literatura Detektivky jsou v naprosté většině spotřební a oddechové čtení, co si budeme nalhávat, takže takto k němu nutno přistupovat. Málokterá nabídne víc. Nicméně, na většině těch děl aktuální severské vlny, až na výjimky, mi vadí pocit podprahového podbízení se čtenáři. Zápletky také nejsou nikterak nové, spíš jen zbytečně krvavé a rádoby šokující. Jazyk se přibližuje filmovému, oko kamery vládne. Snad se už přímo počítá s televizní či filmovou adaptací. Ale ztratilo se cosi z literárnosti a vše se ukazuje. Vizuální stránka, tedy barvité a detailní popisy jsou nutné, co na tom, že jsou prvoplánové a příběh zpravidla příliš nikam neposunují. To, že jsou to dost konstrukty přitažené na vlasy, bych snesl. Ale pořád jsou ty příběhy podivně rozkročené mezi klasickou detektivkou a pulpem. Tak nějak na půl cesty. A to už nemluvím o absenci humoru. Módní vlna, ze které také zbude jen pěna dní. Tož pro tuto chvíli dočteno. Nero Wolfe rules!]]> 2013-04-18T19:16:00+00:00 http://kotrla.com/pmpro/index.php/site/cesta_do_zatim_kratkych_dejin_elektronicke_literatury/ Internet, Literatura, Sloupky pro Host

psáno pro Host 09/2012.

Co je to eliteratura? Před patnácti lety by naše odpověď byla jiná než před lety deseti nebo dnes. A za pár let bude opět jiná, možná už zbytečná, protože třeba již nebudeme rozlišovat. Ale pravděpodobně ne zbytečná z důvodu, že by se přestalo číst. Ostatně prozatím jsem se nesetkal s případem, kdy by čtenář elektronických knih rezignoval na ty papírové nebo je zcela odložil stranou. Naopak, spíše souhlasím s tvrzením, byť jen subjektivně podloženým, že se začalo číst v souhrnu více. Je hezké, že čtečka generuje statistiky, kolik jste toho přečetli a jak rychle, ale o čtení samém a kvalitě čteného to samozřejmě nic dalšího nevypovídá.
A na otázku, proč čteme právě v elektronické podobě, si odpovědět musíme také sami.
Stránky The Electronic Literature Organization jsou jedny z těch, které možnou odpověď nabízejí.
Stojí za návštěvu již jen z historických důvodů a pro dokumentaci toho, jak rychle se vyvíjí diskurs elektronické literatury. Podstatné příspěvky zde byly publikovány v polovině minulého desetiletí, ale najdeme jak starší, tak i novější.
A při jejich čtení si uvědomíme, že máloco zastarává rychleji než diskuse o podobě eliteratury.
K těm nejdůležitějším patří příspěvky známé teoretičky kyberprostoru N. Katherine Haylesové, která se jako jedna z prvních pokusila fenomén vznikající elektronické literatury zachytit a popsat a která ve svém vědeckém díle dlouhodobě věnuje pozornost vzájemnému ovlivňování a souvztažnosti literatury a technologií. Ostatně za svou knihu How We Became Posthuman: Virtual Bodies in Cybernetics, Literature, and Informatics obdržela Cenu Reného Welleka. Na stránkách pak naleznete její známou studii z roku 2007 Electronic Literature: What is it?, která se definici elektronické literatury věnuje a snaží se definovat i její jednotlivé žánry.
Stránky dále obsahují dva sborníky, tedy spíš dvě kolekce příspěvků, které jsou dostupné také na CD-ROMu. Některé využívají multimediálních možností, tedy především obohacení o zvuk a animace. A koneckonců představují hezké svědectví toho, jak rychle technologie stárnou. Vždyť CD-ROM již zvolna odchází na smetiště dějin a technologie flash jej bude možná brzy následovat.
Nicméně i v tomto chvatu vám nic nebrání sledovat krátké zprávy redakce portálu na Twitteru: https:// twitter.com/eliterature. ]]> 2013-04-17T20:49:34+00:00 http://kotrla.com/pmpro/index.php/site/gabovo_macondo/ Internet, Literatura, Sloupky pro Host

psáno pro Host 08/2012.

Jsou místa, která na mapách nenajdeme, a přesto v jejich existenci věříme. Jedním z nich je i Macondo Gabriela Garcíi Márqueze. Není divu, že má svou vlastní stránku na Wikipedii, ani to, že bývá ztotožňováno s autorovým rodištěm městem Aracataca. Ale my, jeho čtenáři, se tomu zdráháme uvěřit. Stejně tak i jeho filmové podobě.
Jak se bohužel u poslední adaptace, tedy Lásky za časů cholery, potvrdilo, přerod literárního díla do jiné podoby má svá úskalí. Neživé Macondo, které film nabízí, je toho důkazem. Snad kromě Jména růže si nevybavuji film, který by se vyrovnal své předloze. Snažím se tedy nesrovnávat, ale někdy to prostě nejde, obzvlášť tehdy, když máte dojem, že režisérova interpretace se zcela minula s vaší a svou milovanou knihu v ní takřka vůbec nepotkáváte. Byla tak prosta vůní a esencí života?
Letošní okurková sezóna sice nenabyla tradiční hloubky, neb noviny nakonec o čem psát měly, ale přece jen prostor dostaly i méně obvyklé zprávy. A dostalo se i na literaturu. A tak jsme se dozvěděli, že se už asi nedočkáme nového Márqueze. A četli o tom, že GGM postihla dědičná choroba a ztrácí paměť. Tedy choroba, kterou jsou stiženi i jeho románoví hrdinové. Novinku, která je známa již několik let. Paměti však zůstanou s největší pravděpodobností nedokončeny. Znovu jsem si tedy prošel stránky autorovi věnované a byl jsem překvapen.
Nezměnilo se toho mnoho. K stále nejlepším stránkám patří http://www.themodernword.com/gabo/. A ta je již pět let neaktualizována. K další význačnější stránce http://cvc.cervantes.es/actcult/garcia_ marquez/ se dostanete až později, tak na druhé nebo třetí stránce výsledků. Ovšem kdo se prokliká v rychlé době až sem? Důkaz toho, jak je prizma internetu zrádné a výsledky předkládané dominantním vyhledávačem ošidné. Obraz GGM na internetu jeho významu literárnímu spíše neodpovídá.
Žádná rozsáhlejší prezentace autora nevznikla, stejně tak ani jeho autorské stránky. Marná sláva, v případě tohoto autora internet selhává. I to je dobré vědět.
A protože všechny jiné interpretace Márquezova díla zatím zůstávají ve stínu ilustrací Borise Jirků, navštivte aspoň jeho stránky na http://www.borisjirku.cz, kde si je můžete připomenout. ]]> 2013-04-14T21:36:11+00:00 http://kotrla.com/pmpro/index.php/site/budeme_mit_literarni_radia/ Internet, Sloupky pro Host

psáno pro Host 07/2012.

Za horkých letních nocí se mi snad nejčastěji vrací vzpomínka na časy předinternetové. Na noci, kdy se už nechtělo číst, ale nechtělo se ani spát, možná jen tak ležet a poslouchat. Pominu-li dávné lásky, pak přítelem nejmilejším v právě těch chvílích byl rozhlas, jeho čtení na dobrou noc a jiné literární pořady na Vltavě a Praze. Literárních pořadů nevysílají naše rádia málo, ale přece jenom, dosud chybí stanice, která by se věnovala pouze literatuře. Ani by nemusela vysílat na krátkých vlnách. Postačilo by aspoň přes satelit, tak jak to slovenským milovníkům literatury nabízí SRo 8 — Rádio Litera ; ti jsou na tom, díky této stanici, přece jen lépe. Do našeho údolí však podobný projekt zatím nezavítal a čekání bude asi dlouhé. A to dnes dokonce můžeme vypnout počítač a používat internet bez něj, třeba právě k poslechu literárních rádií. Stačí jen správná krabička, která tento příjem podporuje, nebo chytrý mobil s příslušnou aplikací. Snad nejpohodlnější přístup k těmto stanicím umožňují stránky TuneIn a stejnojmenná aplikace. Hned se můžete nechat pohltit živelnou španělštinou, kosmopolitní angličtinou, případně nějakými minoritnějšími jazyky. Nebo patetickou ruštinou, která (aspoň u mne) hned navozuje dojem, že literatura ještě své postavení neztratila a je jí přikládána podstatná váha.
Mojí oblíbenou stanicí je ruské Literaturnoje radio, které vysílá nepřetržitě od roku 2007 a jehož cílem je podpora moderní ruské literatury a poezie. A nutno říci, že se mu to i daří. Dokonce bývá označováno za jeden z nejzajímavějších počinů ruského literárního internetu posledních let. V jeho programové nabídce naleznete nejenom literární díla nejrůznějších žánrů. Kromě pořadů z vlastní produkce nabízí především nahrávky z básnických i prozaických literárních setkání. Stranou samozřejmě nezůstává ani literární zpravodajství a reflexe nových knižních titulů. Příjemný poslech.

K předchozímu textu mi s odstupem nezbývá než na otázku odpovědět záporně. Ne, české literární rádia mít nebudeme. Zabili Leonardo, zabili Šestku, podřízli české BBC.]]> 2013-04-13T11:00:41+00:00