Kdo si hraje, nezlobí: Živel 25

Čekání na nové číslo Živlu je vždycky okořeněno jakousi neidentifikovatelnou dávkou nejistoty. Vyjdou ještě, nebo je ta pauza normální? Nakonec to zatím vždycky byla naštěstí jenom pauza. Pětadvacítka je věnována tématice her.
Čekal jsem sice o něco víc, ale vyhozené peníze to naštěstí nebyly. Dokonce i přiložené CD příjemně překvapilo. Taková letní elektronická pohodová směs v pomalejších rytmech.
Sice se chlapci a děvčata snažili, to se nedá popřít, ale pokud někdo narazil na knihu Eugena Finka Hra jako symbol světa (Český spisovatel 1993, edice Orientace), tak musí nutně porovnávat. Živel se sice tváří, jako něco víc než obyčejný magazín a snad se mu to i daří, ale přece jenom je to magazín se svými omezeními a do přílišné hloubky jít nemůže. To by mohlo čtenáře odradit!
Pro šířeji kulturně obeznámeného čtenáře bude většina článků představovat spíš užitečná shrnutí, než nové objevy. Připomenuta je zde Regula Pragensis s časopisem Lázeňský host a Ivan Adamovič ve své sbírce podivných časopisů zmiňuje i o kulturní revui Na východ, kterou mám poměrně rád.
Nemohu ale opomenout skutečnou perličku, kterou toto číslo přineslo. Je to comic A Saigon Tribune, který je poněkud tvrdší parafrází na legendární Čtyřlístek. Fifinka a spol. jsou konečně těmi „pravými“ comicsovými hrdiny.
Myslím si, že 25. číslo Živlu anebo výše zmiňovaná kniha, by neměly chybět v knihovničce tvůrců weblogů, neboť je to svým způsobem též jistý druh hry a zábavy. Nebo ne? 😉

Odkazy, které mohou souviset:

Můžete zanechat komentář: