Mezi další mé úlovky z antikvariátu patří první vydání sbírky Jana Zahradníčka Pod bičem milostným (1944, Brno: Akord). A opět: za desetikorunu jsem to tam prostě nemohl nechat ležet.
PŘÁNÍ
V zahrádkách prázdno a jen slunce mate,
jak loukou rezavou se prochází –
běžím a sbírám verše kostrbaté
namísto květin do vázy.
Horce a rukou chvějící je váži,
hledaje zásnubní svůj rým,
by příkrost nesvárů svou prudkou paži
zpěv dýchající přitisk´ k ňadrům svým.
A pomiloval bláto a fujavici,
hlad, trpkost svíravou a křivdy též,
dubna a května vůní vzdychající
pohladil chlad, jímž musíš jít a jdeš.
By těžce vznesl se a jako skřivan
nad čelem tvým už od Hromnic se třás´ –
já láskou usvědčen a z lásky podezříván
v šlépějích tvých fialky hledám zas.
Tak tohle znám. Nedávno jsem byl ve Strakonicích, zašel jsem do antíku a nebýt toho, že mě po půl hodině prodavač vyhodil, protože šel na oběd, ani bych tu horu knížek neunesl.