Jeden z nejaktivnějších členů japonského modernistického hnutí (1898 – 1978), představitel dadaistické a surrealistické poezie.
Ulice plná plášťů do deště
Jako by ke mně někdo
přiložil Geigerův počítač,
náhle to krátce, ostře zabzučelo.
Ale nebyl to počítač,
to se rozbzučelo moje tělo.
Liják v pozdní noci.
Myslím na to, že někde tam na venkově
určitě bude povodeň,
a měl bych už jít se ženou a dětmi spát,
ale nikdo není doma.
V temném pokoji
jsem o něco zakopl.
Byl to neskutečně veliký mrtvý tuňák.
Polekaně jsem vyběhl na ulici,
neznámou ulici, plnou obchodů.
V obchodech po obou stranách, ozářených elektrickými lampami,
nebyl jediný prodavač,
visely v nich pouze pláště do deště.
Kam oko dohlédne,
ulice plná plášťů do deště.
Přeložili Miroslav Novák a Jan Vladislav
Jedna z mých nejoblíbenějších z tohoto souboru. Teprve nedávno mi došlo, že se Marián Varga a Collegium Musicum v jedné skladbě inspirovali právě tímhle názvem.