Literatura

Literární květen na Vsetíně

Díky stálým změnám programu už ni nevím, jestli mám následující besedu Nakladatelství Mladá Fronta představuje své autory (Jiří Kolečko, Kateřina Sidonová, Natálie Kocábová) moderovat já, nebo někdo jiný. Ale ať tak, či onak: s Literárním květnem se budete moci i letos setkat ve Vsetíně.

  • http://www.literarnikveten.cz/program.php?kde=13

Literární květen na Vsetíně Read More »

Moudrost starých Valachů

Dnes jedna recenze na knihu, kterou vydalo nakladatelství mého kamaráda Dalibora Maliny a ze které jsme v Textech přinesli ukázku.

Moudrost starých ValachůMoudrost starých Valachů

Nebývá pravidlem, aby v nevelkém městě působilo nakladatelství, které se systematicky mapovalo kulturu daného regionu. Vsetín to štěstí má. Je zde nakladatelství knihkupce Dalibora Maliny, které podobnou činnost již delší dobu vyvíjí. Po záslužných svazcích, ze kterých zmiňme alespoň paměti literárního historika a editora Mojmíra Trávníčka, či neobyčejně úspěšný a záslužný Slovník valašského nářečí Silvestra Kazmíře nyní přichází s knihou Ludmily Vráželové Moudrost starých Valachů. Objemný svazek čítající více než třistapadesát stran, navíc doplněný o dobové i současné fotografie, je souhrnem autorčina celoživotního zájmu o jazyk našeho regionu a vychází při příležitosti jejích osmdesátých narozenin.
Ludmila Vráželová se narodila v roce 1924 v Pulčíně a po Druhé světové válce působila jako učitelka v několika mateřských a základních školách, ponejvíce pak na jižním Valašsku. Právě nářečí Hornolidečska a jeho okolí, kterému se intenzivně věnovala více než čtyřicet let je obsahem sborníku. A tak přísloví, rčení a pranostiky zde zaznamenané mohou znát mnozí Valaši odjinud v trošku odlišném podání. Ale právě v proměnlivosti valašského nářečí, které se mnohdy lišívalo údolí od údolí, spočívá jedno z kouzel jeho krásy.
Kniha je rozdělena do tematických oddílů mapujících jednotlivé oblasti života a lidské činnosti, což čtenáři usnadňuje orientaci. Řidčeji se vyskytující úsloví jsou pak doplněna i vysvětlivkami. Nechybí ani slovníček méně známých nářečních slov a sborník je doplněn i o doslov Hany Goláňové, který upřesňuje některá kritéria, podle kterých byla publikace připravována. Kniha je tak náležitě vypravena na svou pouť za čtenářem, který nemusí být právě jen z Valašska.
Mojmír Trávníček ve své předmluvě zmiňuje, že když vyšla slavná kniha Lidová rčení Jaroslava Zaorálka, tak si zasloužila v knihovně umístění poblíž slavné antologie lidové poezie Láska smrt básníků Halase a Holana. Nyní máme možnost si do stejné řady postavit i právě zmiňovanou knihu. Je v ní zachycena část kulturní paměti našeho kraje a nářečí, které se v čase proměňuje a bohužel už v mnoha případech i nenávratně vytrácí. A tak na závěr alespoň jedna moudrost z mnoha shromážděných: Na rodnéj zemi aj vrana zpíve jak slavík.

Recenze vyšla v dnešním Našem Valašsku.

Moudrost starých Valachů Read More »

Kupte si Literární noviny

Ano, mé průběžné výhrady k tomuto periodiku asi znáte. A tak se divíte, proč vyzývám k takovémuto neuváženému činu. Důvod je zcela jednoduchý. Uvidíte, že Literární noviny lze dělat i bez literatury.  Číslo 11/2005 je už opravdu jen kulturně-politický týdeník.  Navíc se typografie úvodní strany o poznání zhoršila. Prostě takové číslo, které si ve svém archivu ponechám pouze jako raritu.

Kupte si Literární noviny Read More »

Literární časopisy na počátku března

Nuda, nuda, zimní spánek. Neděje se nic. Vzpoura v Literárních novinách už internetem proběhla. Uvidíme jestli bude pokračovat aktualizace stránek.
A tak dopručím aspoň výlet na stránky Dějin a současnosti a číslo 3/2005 které je tentokrát věnováno „zlatým létům šedesátým“. Jak Stasiuk poznamenává ve své knize Jak jsem se stal spisovatelem nostalgie se stala až příznakem let devadesátých.

Literární časopisy na počátku března Read More »

Andrej Arko: Počestné příběhy

Andrej Arko: Počestné příběhy Tak se mi do rukou dostala první kniha nového nakladatelství Marek Turňa z nepříliš vzdáleného Zlína, kterou jsou Počestné příběhy slovinského spisovatele a překladatele Andreje Arka (1947) v překladech Františka Benharta a Kateřiny Literové. Jedná se o příběhy, které se mi líbily svou zdánlivou jednoduchostí a klasickou pointou, a tak si dovoluji knihu doporučit vaši pozornosti. Rozhodně stojí za přečtení. Po Andreji Blatnikovi je to další ze současných prozaiků této nepříliš rozsáhlé, ale blízké a zajímavé literatury, se kterým stojí zato se seznámit.
Tak ať se novému nakladatelství daří!

Kde koupit?
Něco o knize
Člen skupiny Drewo a srd

Andrej Arko: Počestné příběhy Read More »