Květen 2004

Tento týden sice má poštovní schránka vyplivla už čtyři knihy, ale přesto se vrátím k týdnu minulému, protože jsem dostal tři knihy Ondřeje Sekory. Pokud pominu Ferdu Mravence a Brouka Pytlíka (můj oblíbenější hrdina), které důvěrně znám už od svých čtenářských počátků, tak novinkou je pro mne pouze monografie Ondřej Sekora – práce všeho druhu autorského kolektivu Blanka Stehlíková, Ondřej J. Sekora, Věra Vařečková a Zdeněk Ziegler, kterou vydalo nakladatelství Práh. Kniha je to pěkná, barevná a poctivě udělaná. Obsahuje spoustu dokumentačního materiálu a prací asi jinak nedostupných. A taky je to vůbec první monografie věnovaná tomuto autorovi. Doporučuji pozornosti.

Ze včerejšího výšlapu.

Čtu a je to radost! Konečně jsem se dočkal prvního příběhu Daniela Pennaca z řady s obětním beránkem Benjaminem Mallaussénem v hlavní roli. Po cenami ověnčených prózách Sudička pistolnice a Obchodnice s prózou, se tak konečně dostalo na neméně úspěšné Lidožrouty z obchoďáku (MF), kteří stáli na počátku tohoto cyklu.
Knihy sice vyšly v edici Detektivka, ale Pennacovy prózy tento žánr přesahují. Rozhodně doporučuji k přečtení. MF prý též připravuje k vydání autorovu knihu o čtení

Odkazy:
http://www.terresdecrivains.com/article.php3?id_article=154
http://www.iliteratura.cz/clanek.asp?polozkaID=13475
http://www.renaultrevue.cz/clanek.php?di=459

Byl jsem obdarován kamarádem knihou, kterou z poloviny přeložil náš společný kamarád Tomáš Vašut. Spolu s Václavem Daňkem do češtiny převedli básně ukrajinského emigranta Jevhena Malanjuka (1897 – 1968), který žil ve 20. a 30. letech i v Československu. Jedná se o první český výbor z tvorby tohoto již klasika ukrajinské literatury (ukázku naleznete v Textech 32) a vydala jej Ukrajinská iniciativa v České republice v edici LIMINA.
Důsledně dvojjazyčný výbor, který je doplněn předmluvou a doslovem z pera Aleny Morávkové, nabízí srovnání originálu a překladu. U textu Varjažská balada pak můžeme srovnávat, jak se s originálem poprali oba překladatelé.
Tato knížka mne prostě potěšila. Nejenom svým obsahem, byť se jedná o poezii v mnohém tradiční, ale také svým zpracováním typografickým (Ondřej Huleš) a péčí, se kterou byl připraven poznámkový aparát.