Září 2003

Čtení do kapsy

Mám to štěstí, že díky laskavosti autorů Pavla Janáčka a Michala Jareše si mohu listovat v publikaci Svět rodokapsu, kterou vydalo nakladatelství Karolinum. Jedná se o 450 stran silný komentovaný soupis sešitových románových edic 30. a 40. let 20. století, jak zní podtitul knihy.
Užitečný a chvályhodný počin. Svědčí přinejmenším o tom, že i v českém kontextu se začíná věnovat pozornost nejenom „vysoké“ literatuře. Objevily se už pokusy o zhodnocení comicsu a literatury sci-fi, nyní se konečně tedy dočkalo i čtivo, které doprovázelo dospívání velké části populace. Tedy přinejmenším moje ano.
Přínos publikace je nepopiratelný, přinejmenším jako uchování paměti. Ony se nám totiž ty rodokapsy po pár letech většinou rozpadnou díky nekvalitnímu papíru. Mám slabost pro tuto nízkou kulturu a její reflexi. Mrzí mne pouze skutečnost, že publikace končí léty čtyřicátými. Rád bych si někdy přečetl hodnotící stať o dosud existující edici Karavana nakladatelství Albatros, která pro moji generaci byla zcela jistě dostupnější než předválečné rodokapsy. Pravda, čtení to bylo o něco kvalitnější, ale vizuální podoba u svazků přibližné velikosti A4 zde existuje. A toho dobrodružství, co zprostředkovala!

Čtení do kapsy Read More »

Nový Host 7/2003

Nové číslo Hosta potěšilo. Už třeba jenom rozhovorem s Miloslavem Topinkou. Už ten název: „Kdo si začal s poezií, musí si položit základní otázku: proč Rimbaud přestal psát?“ JO! Tomu říkám správně formulovaný dotaz. Škoda, že jeho poslední sbírka není nejlevnější. Na čtení je toho v čísle dost. Doporučím pozornosti verše Vojty Kučery. 1) Je to můj kamarád. 2) Líbí se mi. 3) Jsou dobré.
Jedna věc mne ale mrzí. Když jsem si nalistoval stránky s Dílnou, tak jsem tam objevil, že autoři ze Vsetína posílají své příspěvky tam. A ne nám. To se bude muset zatrhnout!

Nový Host 7/2003 Read More »

Kdo je autorem následujících veršů? (4)

Přátelé, vím, že je ošidné dávat hádat text vytržený z kontextu. V některých případech je to otázka náhody. Nemyslím si, že je nutné uhodnout přímo autora, ale třeba v odpovědích na poslední otázku bylo patrné, že existuje určitý okruh autorů s příbuznou poetikou, kteří se setkali i v určité době. Někdy se prostě stačí pouze trochu pozastavit a zamyslet. Taky bych rád řekl, že není umění vybrat text, který nikdo neuhádne. Ale jak jste někteří napsali v e-mailu, tak se zatím dobře bavíte. Takže budeme pokračovat. Uvidíme, co řeknete na dnešní ukázku.
Otázka zůstává stále stejná: Kdo je autorem následujících veršů?

NAPOSLED SESTOUPÍM DO KANÁLŮ
ještě mně podpatek přišlápne prsty
kterými nad sebou zatahuju rošt

(jako zip ve spacím pytli ho zatahuju
taky chci tady spát
nemíním vůbec mluvit o rakvi)

v kanále budu štěkat, výt
děsí to krysy a mate chodce
dobře jsem to vymyslel

(když jsem si prodlužoval léto
na plážích maroka a v lázních krytých před sněhem
když jsem si četl ve zbytečných knihách)

teď ti o tom ještě říkám
ale naposled sestoupím do kanálů
bude tam fičet štěkot smích

Kdo je autorem následujících veršů? (4) Read More »

Kdo je autorem následujících veršů? (3)

A je tu nový nová otázka. Zatímco při té minulé jsem nechal pootevřená vrátka a Jyxo mohlo pomoci, tak nyní si budete muset vystačit sami.

Takže: Kdo je autorem následujících veršů?

Z lusthauzu srdce

Měli jsme bílý traktor,
rybu v podpaždí
a jeli jsme do Lustrálie, země ostrovní

— A jsi už starej, tatínku?
— Už skoro, pane šofér.
— Jo. Tak spi. Já teď budu sníh a začnu padat
a ty si na mně pěkně zasáňkuj.

Čtyřicet dní pak tiše chumelili
na Lustrálii, zemi ostrovní.

Doplněno:
Autorem veršů, které pochází se sbírky Co a jak je Jiří Šotola (1924-1989). Správné odpovědi se nejvíce přiblížil -réé-.

Kdo je autorem následujících veršů? (3) Read More »

A je tu nový Tvar

Doba prázdninového půstu skončila a nové číslo Tvaru (stránky by to chtělo trošku zaktualizovat) leželo včera ve schránce.
Rozhodně doporučuji rozhovor v žijící legendou Egonem BondymMilan Charoust ve svém dopise zaslaném redakci reaguje na Tvarem nedávno zveřejněnou báseň Jiřího Kuběny. A reakce je to opravdu rázná, skoro až dehonestující. Sám poezii tohoto básníka rád nemám. Uvidíme, zda se rozvine na toto téma rozvine nějaká širší diskuze, neboť příspěvek se netýká pouze Kuběny, ale současného stavu poezie obecně.
A pokud někdo sledujete Poezii (nejen) pro všední den Michala Jareše, tak budete potěšeni přílohou časopisu, kterou tvoří malá antologie pozapomenutých jmen české poezie.

A je tu nový Tvar Read More »

STAŘÍ DOBŘÍ: Vratislav Effenberger (IV.)

Marně čekám, kdy se objeví na knižních pultech básně Vratislava Effenbergera (1923 – 1986), jednoho z nejvýraznějších zástupců českého poválečného surrealismu. Dramatické, prozaické i teoretické texty vyšly. Možná ne kompletní, ale přece. Na mysli mám oficiální nakladatelství. U poezie jsme odkázáni na exilový výbor Lov na černého žraloka z roku 1987, nebo na básně otištěné časopisecky. Následující verše jsou ze Svědectví č. 82/1987 nedávno zesnulého Pavla Tigrida, ve kterém jsou doprovázeny studií Petra Krále.

Šel jsem cestičkou kolem potoka
prodávat vosí hnízda
prodávat vosí hnízda
nikomu jsem nic neudělal
a náhle mne popadli za krk
a náhle mne popadli za krk
a cloumali mnou tak dlouho
dokud jsem neupadl

A uřezali mi ruce
a uřezali mi nohy
kdo by věřil že jsem dřív prodával vosí hnízda
spíš budou věřit že jsem se opil
místo abych šel svou cestou
kolem potoka

STAŘÍ DOBŘÍ: Vratislav Effenberger (IV.) Read More »