Knihu Percy Bysshe Shelleyho (1792 – 1822) jsem si před léty koupil v antikvariátu spíše z rozmaru, než z nějakého hlubšího zájmu. Dlouho jsem se nemoh donutit k tomu, abych si v ní četl a listoval. Ale jednoho dne to přišlo, spolu s příjemnými překvapeními.
KDYŽ PODZIMEM JDU VEČERNÍM
Když podzimem jdu večerním
a cítím listů tlení,
když vlahé jarní nebe zřím –
něco, co bylo, tu není.
Nádhera zimy, mráz a sníh,
oblaka léta, co zbylo z nich?
přeložil Oldřich Beneš
Blahopřeju k třístému příspěvku i k hezké ukázce.
Vážený pane, není v té knížce od Shelleyho náhodou taky báseň “Ozymandias”? Velmi bych uvítal její převod do češtiny (spolu s údaji pro bibliografickou citaci), protože figuruje v jedné knize, kterou právě překládám. Děkuji