Někdy kolem svého dvacátého roku (jak dávno mi to připadá!) jsem podlehl kouzlu poezie v podání polského básníka Mirona Białoszewského. Výbor z jeho básní vyšel v překladu Josefa Vláška roce 1988 v Odeonu. Byl to ale i prozaik a dramatik.
JAK SNADNO SE ZTRÁCÍ VÍRA
Kůň táhl vůz kolem nás
Vidím to. Věřím v ně.
Stmívá se.
Kůň táhl vůz kolem nás.
Ale kůň měl koně.
A vůz měl vůz.
Vedli ty svoje
veliké stínové
po akátech.
A už se mi těžko věří
v koně i vůz.