psáno pro Host 4/2011
Vcelku zklamán veleúspěšnou trilogií Stiega Larssona Milénium a po několika dalších oddechových detektivkách sáhl jsem hlouběji do minulosti. Tentokrát znovu po Homérově nesmrtelném eposu Odysseia. Při četbě těchto klasických děl si uvědomíme (kromě řady jiných věcí), jak krásné bylo číst příběhy prosté product placementu. Žádná loga, žádné značky. Pokud si dobře vzpomínám, vlastnil jsem tři různá vydání, ale jedno z nich se vydalo kamsi na svou vlastní pouť. A tak jsem si porovnával jen překlad Otmara Vaňorného s pro mne čtivějším překladem Rudolfa Mertlíka. Škoda, že český internet toto základní dílo světové literatury takřka pomíjí. Že by obecná absence klasického vzdělání? A přiznejme si: bude hůř… Pokud pomineme dostupné Příběhy Odysseovy od Jana Šafránka, poměrně kvalitní heslo na Wikipedii a několik interpretací obsahu, pak nic moc. Nezbývá než vydat se na cestu za hranice českého internetu. Přestože ani po letech výzkumů se interpreti díla neshodnou na tom, kudy přesně vedla hrdinova cesta, nic nám nebrání, abychom si aspoň jednu z možných map jeho putování prohlédli: http://mockingbird.creighton.edu/english/fajardo/teaching/eng120/odyjour.htm. Jako výchozí bod nám mohou posloužit také stránky http://www.robotwisdom.com/jaj/homer/odyssey.html a http://facstaff.gpc.edu/~shale/humanities/literature/world_literature/homer.html Avšak asi nejkompletnější přístup k textu nabízí Perseus Digital Library Tuftské univerzity. Tato známá elektronická knihovna již více než dvě desetiletí díky spolupráci amerických i evropských přispěvatelů nabízí přístup ke klasickým latinským a starořeckým dílům. Navíc software, na kterém běží, dává volně k dispozici. Za svůj přístup a za samo zpracování tohoto kulturního dědictví bývá projekt často zmiňován v nejrůznějších souvislostech. Zatím nám nezbývá než závidět.