psáno pro Host 2/2011
Pomalu, ale stále zřetelněji lze slyšet hlasy poukazující na to, že knižní trh se pravděpodobně rozdělí na dvě prolínající se části, kdy vedle sebe budou existovat vydání elektronická a papírová. Avšak to papírové vydání si zaslouží jen některé vybrané tituly. Možná se kniha ve své stávající podobě stane opět něčím (lehce) exkluzivním, tak jako v minulosti. S tím souvisí skutečnost, že k některým svazkům připoutaným řetězy k regálům starodávných knihoven nebo uloženým za pancéřovanými dveřmi v útrobách archivů přístup jako běžní smrtelníci stejně nikdy mít nebudeme, a tak rádi vezmeme zavděk aspoň digitálními kopiemi. Zcela jistě mezi ně patří Svitky od Mrtvého moře. Na zveřejnění nové digitalizované kopie kumránských svitků, které připravuje ve spolupráci se společností Google Izraelské muzeum v Jeruzalémě (http://www.imj.org.il), si ještě budeme muset počkat. Jednak jsou značně poničeny (a to i izolepou [!], jejíž odstraňování údajně trvá již osmnáct let), jednak jsou ve hře nejmodernější technologie vyvinuté pro americkou NASA, které mají časem odhalit i části textu neviditelné lidským okem. Ale než toto dobrodružství skončí a výsledky budou prezentovány veřejnosti, můžeme navštívit jiné elektronicky zveřejněné starší verze dokumentů, a to zde: (http://www.imj.org.il/shrine_center/Isaiah_Scrolling/index.html) nebo stránky věnované Sinajskému kodexu, nejstarší bibli světa (http://www.codexsinaiticus.org). Tento kodex objevil v roce 1844 v sinajském klášteře Mendelssohnův a Schumannův přítel, německý evangelický teolog Konstantin von Tischendorf. Stránky v angličtině, němčině, ruštině a řečtině obsahují nejen obrazovou kopii originálu, ale také jeho transkripci a překlad. Aspoň po letech tak mají čtenáři možnost seznámit se s celým dílem. Ovšem pouze v jeho virtuální podobě. V té materiální zůstává rozdělen mezi čtyři knihovny. Většina se nachází v Britské knihovně, další části pak v Ruské národní knihovně, v Lipské univerzitní knihovně a v knihovně kláštera svaté Kateřiny na Sinaji.