Nestává se mi příliš často, abych nějaký almanach přečetl od prvního písmenka do posledního. Tady u to ho se mi to stalo. Když už ty úvodní a citace z Arkádských svitků (Až nebude pastýřů, nebude stád. / Až nebude stád, nebude světa. / Až nebude světa, nebude člověka. / Smrt pastýřů bude i smrtí člověka. (Vilenthius. Arkádské svitky)) jsou archetypálním připomenutím, na které pak navazuje Pastýřský manifest. Více než sto čtyřicet stran zmenšeného formátu A4 na jedno téma. Z různých úhlů, v různých souvislostech. Texty nečekané. Od těch věnujících se pasteveckým psům a rituálnímu porážení zvířat v islámské kultuře (na českém příkladu) až ke guerillovému pastevectví ve městech, k souvislostem mezi valašským pastevectvím a zbojnictvím, k pasteveckým hudebním nástrojům a nechybí ani texty literární. K tomu bohatý výtvarný a fotografický doprovod.
A ještě jedna věc stojí za zaznamenání. Almanach se hlásí „k vizi svobodné tvorby vycházející z principů D.I.Y. a undergroundové tradice. S hrdostí prohlašujeme, že v Pasteveckém almanachu není ani jedna reklama a že se na žádném kroku v procesu tvorby nepodílel ani jeden státní úředník.“ Ano, i tak se stále dá.
Kde almanach seženete? Nevím. Z tiráže jsem se nedozvěděl. Tak snad jen kontaktní email: ..
Prostě přečteno s radostí.