STAŘÍ DOBŘÍ: Jaroslav Seifert (LI.)

ROBINSON CRUSOE

Vzpomínka hezká
hlavou se mi míhá:
jak krásná by byla
jedna dětská kniha,

kterou jsem dostal
s mísou cukrlátek;
Robinson byl to
a s ním černý Pátek.

Nikdy bych za ni
nechtěl knihu jinou,
spal jsem s ní věrně
vždycky pod peřinou.

Žil jsem s ní léta
na ostrově v moři,
s Pátkem jsem bloudil
v roklích, na pohoří.

Jak Robinson kdys
v holi můj nůž vrývá
sled rychlých roků,
když se připozdívá.

Den po dni spěšně
a rok s rokem zase.
Robinson už je
vlastně dneska passé.

On zachránil se
kdysi pohotově,
ale já dosud
bloudím po ostrově.

ze sbírky Poštovní holub, citováno podle Díla II. (1944)

STAŘÍ DOBŘÍ: Jaroslav Seifert (LI.) Read More »

Kdo je autorem následujících veršů? (49)

Takže (pro ty, co mi napsali e-mailem, kdeže je pondělní otázka): Kdo je autorem následujích veršů?

Časem

časem člověk zšediví
časem krov i s krokví spadne
čáp zestárne (neomládne)
a čerpadlo zreziví

časem voda proudící
tlakem stále nezdolnějším
činí kámen povolnějším
nežli písek v sanici

časem hora chocholatá
zpátky ve své lože vrůstá
časem místa pustopustá
stávají se městy a ta

časem znovu uchřadlá
vplynou v prapůvodní těsto
kráčejí takto cestou
krovu čápa čerpadla

Kdo je autorem následujících veršů? (49) Read More »

STAŘÍ DOBŘÍ: Josif Brodskij (L.)

Jeden z mých oblíbených autorů (24. 5. 1940 – 28. 1. 1996). Některými jeho básněmi jsem fascinován. Mám je rád hlavně v originále, ale doposud jsem nenalezl odvahu je přeložit. Proto nabízím verše z knihy Římské elegie, které letos v zrcadlovém dvojjazyčném vydání vydalo malé nakladatelství Opus – Kristina Mědílková. Báseň přeložila Maita Arnautová, která je i autorkou doslovu. Kniha je to moc pěkná, ale 128 Kč za 36 stran se mi přece jenom zdá hodně.

VII.

V těchto úzkých ulicích, kde už pouhá
myšlenky, byť jen na sebe, musí uvíznout, v zauzlených
závitech mozku, co světem už hezky dlouho
se nezaobírá, kde tu vzrušen, tu vysílený
měříš botama fora a náměstí, od kostela
k jinému kostelu, od kašny k další kašně
– tak jehla šustící po desce úplně zapomněla,
že má zastavit uprostřed – tady ti nepřijde zvláštní
smířit se s poslední, dost ubohou dávkou
let, co zbývají, s tím, jak ta prožitá spějí
k dokonalosti, dokonce k něčemu jako
celistvost. Zvuk, kterým rozeznějí
podrážky dlažbu, toť árie, která slaví
spojení časů, velebná antifona
minulých v ústrety příštím. A to je ten pravý
Caruso pro psa, co utekl z gramofonu.

STAŘÍ DOBŘÍ: Josif Brodskij (L.) Read More »

John Gardner – Milan Kundera – Mario Vargas Llosa: literární kánon

Pěkný článek srovnávající literární kánon v titulu uvedených autorů vyšel na stránkách Rhetorical Device. Poměrně rozsáhlá tabulka srovnává, na které své předchůdce ve svých teoretických dílech odkazují. A taky koho tito romanopisci preferují díky svému původu. K zajímavým postřehům patří třeba skutečnost, že Milan Kundera ve svém autorském výběru zcela pomíjí ženy. Avšak i jeho kolegové na tom nejsou o mnoho lépe a zmiňují pouze Jane Austenovou (1775 – 1817) a Virginii Woolfovou (1882 – 1941). Kam se poděly moderní autorky? Také nevíme…
Taky mi zmíněný článek připomíná, že jsem si nekoupil české vydání Kánonu západní literatury (více v angličtině tu a tu.) Kdyby tuto knihu někdo někde zahlédl, tak ať dá vědět.

John Gardner – Milan Kundera – Mario Vargas Llosa: literární kánon Read More »

Kdo je autorem následujících veršů? (48)

Kde furt hledat autory pro pondělní otázku? Ale nic, jenom řečnická otázka. 😉 Takže: Kdo je autorem následující básně?

léta jsem z tebe upíjel…

léta jsem z tebe upíjel
nejdřív jako zloděj na vinicích páně
hladový a skrytý a přetížený zlem
tím šestým prstem lidským který bolí v ráně

bral jsem tvá horká nebesa
jak peruánský balzám který musí bolet
všechna ta bolest tělesná
ta nebyla ničí ta byla jenom moje

léta jsem z tebe upíjel
nakonec jak dělník na vinicích páně
nakonec jak zvíře jak zavražděný anděl
jak nebezpečné zvíře jež neumí zplanět…

Kdo je autorem následujících veršů? (48) Read More »

STAŘÍ DOBŘÍ: Johann Wolfgang Goethe (XXXXIX.)

Fausta známe všichni, o ostatních dílech tohoto velikána (* 28. 8. 1749, † 22. 3. 1832) víme, ale čteme je ještě? K překladům Vítězslava Nezvala je sice nutno přistupovat obezřetně, ale přesto není třeba na jeho snahy zapomínat.

Všude na pahorcích…

Všude na pahorcích
je klid —
Tam na vrcholcích
cítíš mřít
kraj, kterým jdeš.
Les utichl i s ptáky,
počkej, ty taky
tak utichneš —

STAŘÍ DOBŘÍ: Johann Wolfgang Goethe (XXXXIX.) Read More »

Lhotecký toleranční kostel

Tak jsem se konečně dostal k tomu, že jsem si zakoupil knížku Dřevěný toleranční kostel na Velké Lhotě Kateřiny a Pavla Křivohlavých, kterou vloni u příležitosti 220. výročí založení kostela vydalo občanské sdružení Dům na skále. Sice jsem ji v žádném z okolních knihkupectví neviděl, ale na faře vám ji rádi za 160 Kč prodají. Podle Pavla Křivohlavého, jinak lhoteckého faráře, by měla kniha opravovat některé mylné údaje přejímané ze starších publikací, mimo jiné i knihou Okres Vsetín, což je publikace sice rozsáhlá a užitečná, ale bohužel neprošla závěrečnou korekturou. Fuj!
O historii této svérázné stavby se toho z knihy dozvíme opravdu hodně. Například i to, že unikla „transferu“, přesunu do Valašského muzea v přírodě v Rožnově. Naštěstí! Nemůžu si pomoci, ale skanzen je opravdu už jenom atrakce pro turisty, která toho s valašským folklorem nemá až zas tak mnoho společného. Pokud jsem dobře informován, tak tomu napomohlo i zrušení permanentek, které poměrně hojně využívali místní občané. A tak nám v krajině zůstala živá památka, která má k mrtvému muzejnímu exponátu hodně daleko. Kostel tomuto nebezpečí unikl. Zůstává tak posledním zachovaným dřevěným tolerančním kostelem. Snad i nadále se mu budou vyhýbat různá nebezpečí (např. požáry), kterým až doposud vždy unikl.

Lhotecký toleranční kostel Read More »

Čtenář časopisů na konci července

Rozhovor s Petrem A. Bílkem, který vedl Jiří Trávníček v posledním předprázdninovém Hostu vzbudil řadu reakcí, dokonce byl přeložen i do ruštiny (je zde pouze špatně uvedena iniciála tazatele M. = Mojmír T., ale to je přece jenom jiná osoba). U koho? Převážně u těch učitelů univerzit, které nejsou v článku zmíněny. 😉 Asi píchnutí do vosího hnízda…

Čtenář časopisů na konci července Read More »