Texty 85 (jaro–podzim 2021)

Na nové číslo Textů jste si tentokrát museli trochu počkat, ale snad vás potěší. Příspěvků bylo dost, dokonce skoro na další číslo, jen prostě nebyl čas. Všechna vydaná čísla Textů, včetně tohoto, v PDF najdete v archivu.

úvodník
Pavel Kotrla: 25

próza
Jakub Chrobák: Rozhodnutí
Jana Zapa

poezie
Martin Šenkypl
Jana Orlová
Lenka Kuhar Daňhelová
Miroslav Černý
Petr Odehnal
Matěj Lipavský
Robert Wudy

jen tak
Jakub Chrobák: 25 textů pro Texty

recenze
Ondřej Hložek: Křížem proti pandemii (Alžběta Johanka Petrová: Zastaveni. Klenov, Bystřička 2021.)
Adam El Chaar: Starej pop Ohnisko (Milan Ohnisko: Starej pop. Druhé město, Brno 2021.)
Martin Lukáš: Účast a závažnost (Petr Ligocký: Diagnóza. Protimluv, Ostrava 2020.)
Ondřej Hložek: Pamatuj, že popel jsi… (Martin Šenkypl. Černý vesmírný popel. Protimluv, Ostrava 2019.)
Pavel Kotrla: Kdyby… (Alena Mornštajnová: Listopád, Host, Brno 2021.)

 

Texty 85 (jaro–podzim 2021) Read More »

Inkousty Koh-i-Noor

Inkousty Koh-I-Noor

České inkousty od Koh-i-Nooru zná u nás snad každý. Jejich cena je bezkonkurenční. Navíc za lahvičky o objemu 50 ml, což je u inkoustů spíše nadstandardní objem. A i samotné plastové lahvičky jsou fajn, nárazuvzdorné a praktické. Ale jaké jsou tyto inkousty v běžném používání? Mám v šuplíku celou sadu, takže pojďme na to.

Koh-I-Noor zelený (Green)
Koh-I-Noor
Koh-I-Noor červený (Red)
Koh-I-Noor černý (Black)

Dříve jsem používal také celkem často používal zelený inkoust, ten u mne nahradily inkousty řady jiných výrobců, ale čas od času se k němu vracím. Neutrální zelená, vůči které nemám žádné výhrady. Červený jsem používal velmi zřídka a černá u inkoustu není moje příliš oblíbená barva. Jako snad každý jsem modrou od KIN používal. Prostě školní inkoust. Ale i tady dávám přednost konkurenci a jiným odstínům, spíše modročerným (blue black), a výrobcům. U všech inkoustů platí, že jejich cena je bezkonkurenční a dostupnost skvělá. Jsou však dvě věci, které mi u těch běžné nedokumentní řady vadí. Tou první je sytost, která není nejvyšší ani u jedné z barev. Ty barvy jsou takové vyšisovanější. A voděodolnost nepatří k nejvyšším, eufemisticky řečeno. Prostě žádná. Druhá věc je pak možná osobnějšího rázu. Většinou používám plnicí pera s hroty o šířce F. A inkousty od Koh-i-noru patří k těm sušším a v perech mi zasychají. Nic to však nemění na tom, že pro běžné psaní jsou tyto inkousty zcela dostačující. Navíc jsem u těchto inkoustů nikde nenarazil na to, že by mi ucpaly pero. (Což např. o KZW tvrdit nemůžu.) Jediným větším „problémem“ tak je skutečnost, že jsou příliš obyčejné.

Koh-I-Noor Document Ink Black (černý)
Koh-I-Noor Document Ink Black
Koh-I-Noor Document Ink Blue (modrý)

Dokumentní inkousty jsou pak jiné. Škoda, že v této řadě jsou pouze dvě barvy: černá a modrá. Voděodolnost, stálobarevnost a sytost nejsou problémem, ani suchost/zasychání. Černý inkoust sice není úplně černý. Při psaní je spíš černozelený, ale víc je to patrnější v lahvičce než na papíru, po zaschnutí pak spíš černošedý. Pro černý i modrý platí přiměřená rychlost zasychání na papíru. Ale černou nepíšu příliš často. Osobně z celé palety Koh-i-noru pravidelně používám právě pouze jeden, a to modrý dokumentní inkoust, na který nedám dopustit. Pár jeho lahviček v průběhu let už padlo a víceméně v nějakém peru ho mám naplněn stále. Některý z jeho předchůdců stejné značky, ale pravděpodobně založený na jiné receptuře, mi jeden hrot v Parkeru v devadesátých letech prožral, ale tady jsem naštěstí nic takového ani při několikaletém používání nezaznamenal. Levný a výborný.

Koh-I-Noor – paleta – papír 70 g
Koh-I-Noor – paleta – papír Sendme Smooth High White 90 g

Takže pokud to shrnu: buďme za tyto inkousty rádi. Právě pro svou obyčejnost by nám chyběly.

Související:

Inkousty Koh-i-Noor Read More »

Obrazy Ludvíka Schneiderky

V posledních dvou týdnech jsem v okolí nějaké ty výstavy absolvoval. Jen nebyl čas se o nich zmínit (tak aspoň Tadeáš Kotrba v Kapli a Jana Hojstričová v Sýpce ve Valašském Meziříčí nebo Klára Sedlo v rožnovské Crears). Ale o té včerejší se zastavím. Už jen pro ten nostalgický návrat do vsetínské Galerie V Poschodí, kterou nyní provozuje Libor Bureš. Včerejší vernisáží byla zahájena adventní výstava interiérů pražských chrámů od Ludvíka Schneiderky. Výstavu uvedli Dalibor Malina, autor monografie o bratrech Schneiderkových, a malířův syn Petr Schneiderka.

Obrazy Ludvíka Schneiderky Read More »