Kancelářský balík od Microsoftu je mou noční můrou. No, spíš lidé, kteří tento produkt dosud používají. Jsem prostě příznivce alternativ, který stále nemůže zapomenout na staré dobré AmiPro, jeho režim konceptu, který se dal vyvolat pomocí klávesové zkratky, nebo k plnému uspokojení vyřešený režim korektury. Jeho nástupce Lotus SmartSuite ( http://www.lotus.com/ ) mne ale zklamal. Ani ne tak svými funkcemi, ale pomalostí, která se stala pro mou trpělivost nesnesitelnou. Chvíli jsem si pohrával s myšlenkou, že přejdu na WordPerfect ( http://www.corel.com ). Dokonce jsem vlastnil i legální kopii, a tak teď už netuším proč jsem tak vlastně neučinil, neboť editor je to výborný a pro mne zcela jistě přehlednější než Word.
Poslední tři roky jsem si zvykl používat nejprve StarOffice a později OpenOffice (http://www.openoffice.org). A činím tak doposud. Hlavní výhodou je pro mne přenositelnost dokumentů mezi platformami Windows a Linux, na kterých běžně pracuji. Taky jsem si velmi rychle zvykl na novou funkci verze 1.1, kterou je přímý export do PDF, bez závislosti na Adobe Acrobatu. Nestěžuji si na kompatibilitu s MS Office, protože mne netrápí a sázecím programům je to navíc jedno. Jsou tu ale některé věci, které mi i na tomto kancelářském balíku vadí. Tak zaprvé: je to otevírání každého dokumentu v novém okně. Zpravidla mám totiž otevřeno více dokumentů a přepínání mezi nimi je pak méně přehledné. Tuto vlasnost vývojáři od konkurence přejímat nemuseli. Ostatně i WordPerfect jde v tomto směru ustálenou cestou. Taky mi dosud chybí rozdělení okna dokumentu. Snad se někdy tato vlastnost užitečná hlavně v rozsáhlých dokumentech vrátí. Druhou věcí, která mne někdy překvapuje je jakási těžkopádnost. A tak přece jenom čas od času používám pro změnu i jiné textové editory: Abiword ( http://www.abisource.com ) 602Text ( http://www.602.cz ), Atlantis ( http://www.rssol.com ), ale především mne nadchnul ruský PolyEdit ( http://www.polyedit.com ), u kterého právě testuji pravděpodobně jednu z posledních beta verzí pátého vydání programu. Síla PolyEditu je v rychlosti, přehlednosti, malých systémových nárocích. A také minimální velikost instalačního souboru, která je neuvěřitelných 1.17 Mb. Navíc má spoustu ne zcela obvyklých vlastností. Bez problémů zvládá práci s dokumenty ve formátech DOC a RTF, navíc dokumenty můžete ukládat i v interním formátu, který podporuje kompresi a šifrování. PolyEdit sice podporuje i kontrolu pravopisu, ale bohužel podpora pro češtinu není v tuto chvíli k dispozici. Podle informací, které mám od autora programu by se snad mohla objevit po vydání finální verze programu. Jinou lahůdkou je podpora zobrazení syntaxe pro různé programovací jazyky (i PHP a HTML). Ruštináři ocení konverzi mezi jednotlivými kódovými stránkami cyrilice. Jedinou nevýhodou programu je, že se nejedná o freeware, ale na druhou stranu stačí jenom odklepnout úvodní obrazovku a program vás již ničím jiným obtěžovat nebude. Navíc je stále k dispozici starší verze programu, Crypt Edit, která zdarma je. Já můžu program pouze doporučit. Ostatně, pokud někdo víte o zajímavém textovém procesoru, kterými zůstal utajen, tak dojde odkaz do komentářů. Jenom podotýkám, že v příspěvku nejsou zmíněny všechny editory, které jsem kdy testoval 😉

Na stránkách Postmoderní revue se objevily nové články. Například rozhovor s Emilem Haklem a jeho povídka, nebo recenzi Boženy Správcové na knihu Česnek! česnek! Gabriela Plesky. (Ostatně recenzi z pera Mojmíra Trávníčka na tuto básnickou sbírku naleznete i v připravovaných Textech 31.)

Ach jo! Tak sousední vesnice má svou planetku.
Na adrese http://neo.jpl.nasa.gov/cgi-bin/db?name=1942&group=all&search=Search si můžete prohlédnout její dráhu a pozici ve sluneční soustavě.

Čistě náhodou jsem narazil na plakát 2. ročníku výstavy Valašská krajina, kterou do 31. 10. 2003 můžete shlédnout v muzeu ve Velkých Karlovicích. Nejvyšší čas.
(Pokud si zvětšíte plakát výstavy, tak asi zjistíte, že jedna z fotografií se podobá té v záhlaví příspěvku. Valašsko prostě není nijak velké, že. Prostě fotíme stejné věci. Uhodnete, kde byla fotografie pořízena?)

Před léty jsem nad svým bratrem vyhrál sázku. Vyhrál. Ale nebyla to nejchytřejší sázka, neboť spočívala v tom, že projdu nahý včelínem, kde právě dědeček točil med. Je s podivem, že mne píchla pouze včelka jediná. Zato však do nějakého nervu na hlavě, který způsobil, že jsem částečně asi na čtrnáct dní oslepl. No, možná to bylo jenom tím poměrně nepřehlédnutelným opuchnutím, díky kterému si mne dost lidí pletlo s eskymákem (i má čestinářka na základce), ale prostě jsem neviděl.
Tyto události jsem si oživil při četbě letošního devátého čísla časopisu Vesmír, které je právě včelám věnováno. O výborných makrofotografiích ani nemluvě. Nechce mi někdo věnovat mikroskop? 😉 Asi ne, že. Z dalších zajímavých článků namátkou doporučuji stať Marka Petrů o eugenice.
Desáté číslo je pak věnováno především pivovarnictví, ale své místo tu našli i bobři v Čechách a pozapomenutý český rodák Tadeáš Haenke.
Nemohu si pomoci, ale Vesmír čtu rád a stojí za doporučení.

Po delší době zaujaly Texty i Literárky. Děkujeme.

Můžete si ji přečíst na adrese http://www.hostbrno.cz/autor/index.php?body=tip Některé aktéry budou pravidelní čtenáři blogu pravděpodobně znát.

No, týden nezačal nejlépe. Do věčných lovišť odešel můj oblíbený letitý pevný disk. Bohužel ten, který jsem zpravidla přenášel. Co se dá dělat. Přišel jsem sice asi o dva dny práce, ale mohlo to být horší. Z hlubin prachu, kabelů a dalších vnitřností počítače jsem nakonec vykuchal jiný disk. Uvidíme. Ještě mi nějaké zbývají. 😉
Ale raději čtěte. Na adrese http://www.severskelisty.cz se nachází server milovníků Skandinávie. V rubrice Kultura > Knihy najdete několik opravdu kvalitních příspěvků ze světa severských literatur.