Ne, včera jsem opravdu oblečení na výpravu za bobry k Bečvě úplně neodhadl. Prodírání po krk v kopřivách, vrbinách a jiném křoví má za následek svědění celého těla. Tílko, kraťasy a sandály by to přece jen chtělo nahradit něčím jiným… Na živé bobry jsem nenarazil, to by chtělo víc trpělivosti a času. Snad jsem jen zaslech plácnutí. Ale nakonec jsem na staré i čerstvé okusy nakonec narazil podle vydupaných cest a skluzavek.

Už jsem myslel, že na tento vstavač nenarazím, tedy na katastru Bystřičky. Ale přece jen. Takže předpoklad z knihy Příroda Valašska se potvrdil.

Výročí konce Druhé světové války se blíží. Připomeňme si s drobným předstihem průběh osvobození na Bystřičce a v sousední Růžďce, tak jak je zachycena v publikaci Vsetínsko v boji za svobodu: k historii bojů na Valašsku v květnu 1945. (Vsetín: Průlom, 1946), kterou sestavil Richard Pavlík.

Oskar Svák: BYSTŘIČKA
Dne 2. až 5. května byli v údolí přehrady na Bystřičce němečtí vojáci, kteří kryli okresní silnici Vsetín—Meziříčí v bočném postavení proti možnému náporu Rudé armády od Rožnova přes Val. Bystřici. Bylo jich asi dvě čety pěších a čtyři děla s obsluhou. Přišli sem od Halenkova a Hrozenkova přes Val. Bystřici, když již nemohli proniknouti na Vsetín přes Hovězí, kde u Bařin čs. armáda přeťala silnici.
V noci na 5. květen ustoupilo německé dělostřelectvo od údolní přehrady i od školy v Bystřičce ve směru k nádraží v Růžďce a zaujalo potom palebné postavení pod horskými rozsochami u Jarcové a Brňova. V témže směru ustoupili v časných hodinách ranních také němečtí pěšáci. Poslední jejich hlouček přešel podle školy asi o 13. hodině.
První palba Rudé armády se ozvala v horním konci údolí přehrady asi v 11 hodin dopoledne. Rusové přicházeli od Rožnova přes Val. Bystřici. Němci si byli vědomi beznadějného boje a chovali se celkem klidně, ruský postup byl velmi rychlý a téměř bez odporu. Po 11. hodině byli Rusové již u horního konce přehrady, v poledne dosáhli přehrady, ve 14 hodin byli již ve středu obce u školy, ve 20 hodin obsadili stanici v Růžďce.
První jednotky Rudé armády byly obyvatelstvem přijaty s velkým nadšením. Všichni je srdečně vítali, někteří lidé plakali radosti Vojáci osvoboditelé byli pohoštěni a ozdobeni kyticemi. Byli ihned informováni o síle a pohybech nepřátel. Rusové se vyjadřovali o zdejším lidu velmi po chvalně a oceňovali spolehlivé zprávy o situaci ustupujících Němců.
Z ruských vojínů padl zde jen jeden při vyčišťování kulometného hnízda u domku č. 102. Byl tam pochován v zahrádce. Sedm domků v obci utrpělo dělovými zásahy, jinak nebylo větších hmotných škod.
Dodatečné vyčišťovací akce po odchodu Rudé armády k Val. Meziříčí vykonávala zdejší milice. Bylo zajato 12 německých vojáků. Další ztráty na životech a na majetku již nebyly.

Jan Klvaňa: RŮŽĎKA
Slavným dnem osvobození naší obce byla sobota 5. květ na 1945. Před tímto dnem se ve zdejší obci zdržovali ně kolikrát němečtí vojáci. Jejich chování bylo většinou pánovité, hrubé a drzé. Ve škole znečistili všecky místnosti a zničili mnoho pomůcek. V soukromých domech si nepočínali lépe.
Poslední noci před osvobozením bylo vzato 10 místních občanů jako rukojmí pro přestřihnutí telefonního spojení německého dělostřelectva a o půl noci veřejně vyhlášeno, že zajatí rukojmí budou v případě další sabotážní akce za střeleni.
Proto není divu, že všechno občanstvo nedočkavě očekávalo svých osvoboditelů. První z nich se objevili v sobotu 5. května o 16. hodině, přešli přes kopce od Jablůnky. Byli to ruští vojáci. Přes nebezpečí, že každou chvíli se může strhnout přestřelka, spěchalo jim naše obyvatelstvo vstříc s květinami, pohoštěním a občerstvením. Vesnice se roz zářila barvami našich praporů. Ruští vojáci i důstojníci
byli srdečným přijetím u našeho lidu velmi potěšeni a rozradostněni
V naší obci se neodehrály žádné bojové akce, byla obsazena docela hladce. O život tu nepřišel nikdo a také ne vznikly žádné hmotné škody. V blízkém okolí se však místy boje přece rozvířily.
Děkovné bohoslužby se tu konaly v neděli 6. května. Slavnostní projev k osvobození se konal v sobotu 12. květ na. Zahájen byl mohutným průvodem obcí s hudbou. Na projevu vzdali místní představitelé národního výboru hold vítězné Rudé armádě, maršálu Stalinovi a našemu presidentu Dr. E. Benešovi

(Fotografie pomníku v Růžďce v místě Slováčkovy zahrady, kde byli popraveni zadržení při přechodu hranice na Slovensko, jsou z roku 2007 a nezachycují aktuální stav. Více o událostech v publikacích Vladimíra Černého Protipartyzánské operace na Moravě v letech 1944–1945 [s. 102] a Jana Smutka Odboj Valašska a nacistická persekuce bývalého okresu Valašské Meziříčí [s. 89–91], případně http://www.hornibecva-beskydy.cz/brigada_Janazizky_3.html a http://www.ruzdka.cz/informace-o-obci/historie/)

Přírodní památku U Vaňků, která je chráněna hlavně pro bohatou populaci silně ohroženého druhu ladoňky karpatské, mám jen kousek od baráku. Ale až letos se mi ji podařilo nafotit kvetoucí ladoňky.

Jinde:
http://botany.cz/cs/scilla-kladnii/
http://www.jirsaphoto.cz/clanky/druhy/58-ladonka-karpatska-scilla-kladnii.html
http://tommy-harold.rajce.idnes.cz/Scilla_kladnii_ladonka_karpatska_v_PP_U_Vanku_2014/
http://www.biolib.cz/cz/taxon/id41963/