Za ostravským knižním veletrhem

Ze čtyř ostravských knižních veletrhů jsem vynechal jen ten loňský, který se mi pracovně kryl s moskevským veletrhem vzduchotechniky (což je akce monstróznějších rozměrů). Čtyři ročníky a pořád to není úplně ono. Na knižním veletrhu bylo sice poměrně hodně lidí. Aspoň papírově to tedy bude vypadat OK, ale mám silný pocit, že to byl spíš důsledek ve stejném pavilónu souběžně konaných veletrhů Svatba a Dovolená a Region, Lázeňství a společné vstupenky na všechny tyto tři akce. Z určitého pohledu to ale vnímám jako přínos, kdy na knihy a možná i do knih nakouknou i lidé, kteří by jim jinak nevěnovali pozornost

Škoda, že mnoho důležitých nakladatelů zde přítomno nebylo (namátkou Argo, Albatros, Odeon, Torst). Mám dojem, že v jedné hale jsem je asi nepřehlédl. Z hlediska vystavovatelů to ale chápu, žádné extra prodeje zde neprobíhaly.

Nejpočetnější zastoupení tak měli na veletrhu asi zástupci Hosta, redakce a autoři. Někteří další se mihli i v publiku.
Přiznám se, že mne osobně na veletrhu zajímal krom knih samotných hlavně doprovodný program. Byl jsem tedy na veletrhu pouze v sobotu, ale pro dojem stačilo. Na čteních bylo plno snad jen na společném vystoupení ostravských spisovatelů.

Ostravští spisovatelé (Břetislav Uhlář, Jana Marie Skalná, Aleš Dostál, Jana Hochmannová, Radana Šatánková, Miroslav Stoniš, Lydie Romanská, Miroslav Sehnal)
Ostravští spisovatelé (Soňa Zachová, Břetislav Uhlář, Jana Marie Skalná, Aleš Dostál, Jana Hochmannová, Radana Šatánková, Miroslav Stoniš, Lydie Romanská, Miroslav Sehnal)

 

Jinak jsem příliš velký zájem návštěvníků neregistroval. Snad to bylo dáno tím, že to byli primárně návštěvníci zbývajících dvou veletrhů. Svou roli ale hrála také skutečnost, že prostor nebyl příliš dobře nazvučen, a tak díky okolnímu hluku nebylo často rozumět.

Tomáš Zmeškal
Tomáš Zmeškal

Ani na druhou scénu, do Knihcentra, na besedu s Tomášem Zmeškalem příliš lidí nedorazilo. Okolo dvou kavárenských stolků nás sedělo asi osm.

Dojmy mám tedy lehce rozpačité, ale i tak veletrhu držím palce, už jen z toho důvodu, že žádný jiný se poblíž nekoná.

Za ostravským knižním veletrhem Read More »

Pavol Rankov bude číst 27. 03. 2014 ve Vsetíně

Pavol Rankov patří k nejúspěšnějším slovenským spisovatelům. Jeho romány Stalo se prvního září a Matky znají dobře i čeští čtenáři.

Večerem s autorským čtením, který probíhá v rámci festivalu Literární jaro 2014, si vás dovolím provést já.
Datum konání: 27.03.14 17:00, místo konání: Přednáškový sál Masarykovy veřejné knihovny ve Vsetíně.

Pavol Rankov bude číst 27. 03. 2014 ve Vsetíně Read More »

Knihkupectví Malina ve Vsetíně končí, Texty pokračují

Bohužel je to tak. S koncem tohoto měsíce končí jedna éra. Pro nás představovalo knihkupectví Dalibora Maliny více než dvacetiletou součást života.

„Vsetín – Knihkupectví Malina, které třiadvacet let neodmyslitelně patřilo ke koloritu Vsetína, končí. Regály, ještě donedávna napěchované knihami, zejí prázdnotou. Na Dolní náměstí ve Vsetíně zívá už jen prázdná výloha, dveře do prodejny jsou zamčené.“ Ti, kteří o této skutečnosti ještě neví, se více dočtou ve článku Michala Burdy, který vyšel ve včerejším Deníku. Tam tedy vyšel i s komentářem.

Časopis Texty bude i přes tuto skutečnost pokračovat. Zachována zůstane i tištěná podoba. Zimní číslo dokončujeme.

Knihkupectví Malina (Vsetín)
Poslední den knihkupectví (pátek 28. 2. 2014). V sobotu byl nápis odříznut.

Knihkupectví Malina ve Vsetíně končí, Texty pokračují Read More »

Toleranční kostel na Hrubé Lhotě historickým objektivem

Většina informací je ještě stále ukryta v knihách a dalších zaprášených svazcích. U fotografického materiálu je to myslím ještě horší, než u slova tištěného. Každý, kdo se věnoval nějakému tématu do větší hloubky nakonec na limity sítě narazí. O to větší je pak radost z nečekaných objevů na zaž  loutlých stránkách.
Protože se nyní trochu zabývám osobou Karla Puzskailera (ostatně budu rád za poskytnutí méně dostupných materiálů) tak mne potěšilo, když jsem narazil na fotografii, kterou jsem od něj neznal. Fotografii tolerančního kostela na Hrubé Lhotě (nynější Velká Lhota).

Toleranční kostel na hrubé Lhotě, foto Karel Puszakailer
Toleranční kostel na hrubé Lhotě, foto Karel Puszkailer

Nadšený fotograf a turista shodou okolností zachytil i další dřevěnou stavbu, která se k historii evangelictví na Valašsku váže – Škrabolovu stodolu v Růžďce.

Škrabolova stodola v Růžďce
Škrabolova stodola v Růžďce, foto Karel Puszkailer

A pár dnů na to, jsem narazil na další fotografii lhoteckého kostela, tentokrát od Floriana Zapletala z roku 1924.

Toleranční kostel na Hrubé Lhotě, foto Florian Zapletal (1924)
Toleranční kostel na Hrubé Lhotě, foto Florian Zapletal (1924)

Zůstává stále stejný.

Toleranční kostel na Hrubé Lhotě historickým objektivem Read More »

Sbohem, ExpressionEngine…

V roce 2003 byly blogy v českých zemích teprve na vzestupu. Králem skriptů byl pro blogy byl v té době (hlavně v zahraničí) MovableType. WordPress ještě neexistoval. Sáhl jsem tedy po pMachine a později po nástupci ExpressionEngine. A ani v této chvíli nebylo nic, co by mi chybělo. A byl jsem spokojen. Jediná věc, která se stala problémem byla neexistence češtiny pro novou verzi tohoto publikačního skriptu. A protože bych jej musel celý přeložit opět asi sám, tak dlouho jsem s tím váhal, až jsem se nakonec rozhodl pro přechod na WordPress.
Po několika neúspěšných pokusech s různými exortními šablonami jsem nakonec narazil na řešení, které vedlo k cíli: http://supergeekery.com/geekblog/comments/quick_tip_expression_engine_movable_type_export
Znaky byly sice při exportu převedeny do HTML decimálních hodnot, ale to naštěstí vyřešil konvertor v stále v lecčems nedostižném PSPadu.
Takže, jak jste si jistě všimli, příspěvky i komentáře jsou převedeny do nového systému a s ExpressionEngine jsem se rozloučil.
Pokud používáte pro sledování těchto stránek RSS a ATOM kanály, tak zde jsou jejich nové adresy:

RSS2 https://kotrla.com/pmpro/feed/
RDF https://kotrla.com/pmpro/feed/rdf/
RSS https://kotrla.com/pmpro/feed/rss/
ATOM https://kotrla.com/pmpro/feed/atom/

Sbohem, ExpressionEngine… Read More »

Druhý a další dech Vladimíra Merty

Vladimír Merta: Domilováno
Čerstvá novinka Vladimíra Merty Domilováno (Galén 2013) je pro mne stejným zjevením a příjemným překvapením jako jeho album Ponorné řeky (2011). Jeho síla leží a padá s texty. Všechny účastníky diskuzí o angažovyné poezii bych odkázal právě k poslechu jeho textů.
To závažné se odehrává zde, více než v těch několika sbírkách, které stojí za to z této oblasti si přečíst. Těm ostatním možná nechybí společenský apel, ale za to jim chybí literární kvality.
Obklopen partou dobrých hráčů vydal album, které stojí za poslech. Sice jsem z něj v rádiích zaslechl zatím pouze jednu písničku (v pořadu Jiřího Černého Klub osamělých srdcí seržanta Pepře, v archivní vydáním z 27. 1. 2014 si můžete poslechnou píseň Pohřbený zaživa). Ale kdo ještě spoléhá s hudbou na naše rádia?
Tvůrčí vzmach Merty, kterému se kvapem blíží sedumdesátka, pak podtrhuje i tisícistránkový svazek jeho písňových textů Mimo čas (taktéž Galén 2013). Některé z učebnic literatury již tvorbu písničkářů do vývoje literatury davno zahrnuly. A bez Merty by to byl obraz neúplný.

Druhý a další dech Vladimíra Merty Read More »

Tip na dobrou výstavu: Pavel Drda – Aloha

Tak na včerejší vernisáži sochařské výstavy ve valašsko-meziříčské Kapli bylo opravdu plno. Tak hojně navštívené zahájení už dlouho nepamatuji. Drobné info naleznete o Pavlu Drdovi zde. Výstavu, kterou doprovází fotky Roberta Goláně, autora při práci v ateliéru zachycuje již několik let, můžete navštívit do 30. 3. 2014.
O Pavlovi jsem psal i v příspěvcích Ruce a křídla v radosti (bohužel jeho stránky již nefungují) a Jan Pelár – odhalení pamětní desky.

Pavel Drda

Pavel Drda

Pavel Drda

Pavel Drda

Pavel Drda

Pavel Drda

Pavel Drda

Pavel Drda

Tip na dobrou výstavu: Pavel Drda – Aloha Read More »

Čtenář časopisů: Literární noviny 1/2014

Když literární noviny ohlásily závěrem loňského roku přechod z týdeníku na periodu měsíční, nepovažoval jsem to za velkou tragédií. Málokdy jsem je stejně stačil přečíst v posledním roce celé. Spíš mne zpravidla část obsahu neoslovila, například pro mne zbytná příloha Harmonie. Sliboval jsem si, že budu svědkem nějaké zásadnější proměny, která mne třeba i potěší. Těšil jsem se nejenom na proměnu obsahu, ale i na proměnu formy. Proto je pro mne letošní první číslo Literárek spíš zklamání. Nezměnilo se nic. Nezměnila se skladba obsahu, nezměnil se novinový formát. To, co mi nevadilo u týdeníku, u měsíčníku mi přece jen vadí. Cenu 49 Kč obhajuje příloha Biblio. Ale buď jak buď, Literárky mne v současné tištěné podobě nijak zvlášť nepřitahují. Webová podoba novin je na tom z mého pohledu o mnoho lépe. Dovedl bych si představit, že by existovala pouze tato podoba. Ale byl bych ochoten za ni platit? Nevím, nevím. To bych asi asi raději dal přednost jinému projektu. Ale kterému? Na výběr toho moc není. Z blízkých škatulek snad jen Deník Referendum, Britské listy. Takže nakonec by asi dostaly přednost Kulturní noviny, které jsou mi skladbou bližší. Ale ochota platit za on-line obsah je zatím malá. A pokud to nebude otázka nutnosti nebo srdce, tak bude malá pořád. Uvidíme, jak se tím popere 067, projekt Petra Koubského.

Čtenář časopisů: Literární noviny 1/2014 Read More »