Aspoň malé ohlédnutí. Sborník je v přípravě a měl by být venku do měsíce.
Interiér zvonice
Dalibor Malina
Ilja Hartinger a jeho vyznání soláňským malířům
Jiří Kotásek
Milan Mazúr
Drahomíra Míčková
Miroslav Škrabal
Miroslav Horák
Jiří Langer
Odhalení pomníku Janu Rokytovi
Ve dnech 10. 10. 2013 – 11. 10. 2013 se uskuteční 1. vědecká konference na Soláni. Jedná se o setkání odborníků, přátel, sympatizantů Soláně na dvoudenním jednání o tématech vztahujících se k historii a současnosti Soláně. Jedním z organizátorů je Dalibor Malina, redaktor a vydavatel Textů. K výstupům této konference by měl patřit sborník příspěvků. Info přinesl také portál Východní Morava.
Mám dojem, že konference Valašsko – historie a kultura byla v mnohém přelomová a myslím si, že řada z nás se k ní bude ještě vracet. Revize některých teorií však bude chtít čas na vstřebání (valašské kolonizace). Ale jsem přesvědčený, že chystaná publikace bude zcela jistě přínosem. Skvělé je, že konference byla opravdu multioborová.
Prozatím tedy aspoň pár fotek (ve větším rozlišení v této zprávě České televize: Vědci různých oborů se snaží definovat fenomén Valašsko).
Jiří Langer
Svatava Urbanová
Jiří Svoboda
Barbora Machová
Jana Pospíšilová
Václav Michalička
Martin Pilař
A jen taková malá poznámka na okraj: Z pohledu člověka, který stojí mimo oficiální vzdělávací instituce je zajímavé sledovat snahu a místy až boj o citace. Jo, impaktované časopisy, recenzované časopisy, boloňský systém, PISA… Tolik mocných zaklínadel a silné magie, až se točí hlava 🙂
Pokud Vám v knihovničce chybí některé důležité a jinde již nedostupné tituly devadesátých let (Torst, Volvox Globator, Argo, atd.) a máte cestu Vsetínem, pak se zastavte v knihkupectví Dalibora Maliny. Právě zde probíhá výprodej těchto titulů.
Výstava Jany Baletkové Dotýkání barvou, tvarem a básní ve vsetínské galerii V Poschodí trvá do 7. června. Vernisáž proběhla ve čtvrtek 9. května.
a vlaštovky odlétly. Je čas oddat se chandrám, ruské literatuře nebo podzimnímu snění a sledovat vlnky na hladině.
Záznam jednoho zářiového odpoledne je poskládán ze statických záběrů webkamery.
Trochu jsem si hrál s časosběrnou kamerou Brinno, konkrétně pak TLC 100, která je určená do venkovního prostředí, ale hlavně umožňuje krom předvolených intervalů snímání nastavit i interval svůj. Optika sice žádný zázrak, taky za ty peníze asi nelze očekávat víc. Nicméně dělá to, co se od ní očekává a vzdorům počasí zatím odolává také dobře.
Pár utilitek (povětšinou zdarma), které by se mohly hodit, buď pro práci s videem nebo samotnými obrázky:
Rozsáhlá obrazová publikace (300 stran A4), kterou edičně připravil Dalibor Malina a kterou jsem sázel pro Sdružení pro rozvoj Soláně.
Aspoň nakouknutí do obsahu:
Jiří Langer — Vojtěch Bajer: Polidšťování krajiny
Jiří Langer: Architektura zdobící Soláň
Jaroslav Jurčák: Flóra oblasti Velkých Karlovic
Karel Pavelka: Živočichové Soláně a okolí
Václav Michalička: Strom — zdroj pozapomenutých surovin pro obyvatele usedlostí na svazích Soláně
Daniel Drápala: Portáši v okolí Soláně
Milada Fohlerová: Koloběh zrodu, radosti a zániku (Valašský rok)
Věra Kovářů: Jak se oblékali do práce i k zábavě lidé na horách
Věra Kovářů: Hudební ozvěny na Soláni a v okolí
Věra Kovářů: Tanec
Dalibor Malina: Soláňské inspirace
Jakub Chrobák: „Velice na nás može žádný nekšókat!“ (Kobzáňovo originální spisovatelství)
Rudolf Gerát – Jaroslav Velička: Pozdrav od susedov
Milan Mazúr: Javornícke kamenné diela, na margo výtvarných diel na Javorníckom chodníku
Dalibor Malina: Pozvání na Soláň
Knihu doprovází, mimo jiné, řada fotografii Zdeňka Hartingera a Jaroslava Veličky (odkazuji najeho knihu Kysuce). Kniha o Soláni a jeho okolí je k dostání v informačním centru i některých knihkupectvích.
Meziříčská Galerie Kaple a kurátor Leszek Wojaczek mi dělají radost. A tuto výstavu můžu opravdu doporučit. Pokum máte možnost, pak neváhejte. Více informací o aktuálně probíhající výstavě, první velké české, Kateřiny Šedé naleznete na: http://galerie.kzvalmez.cz/vystavy/aktualni/KATERINA-SEDA/
Doporučuji k přečtení také zhodnocení výstavy z pera Martina Drábka.
Malá poznámka na okraj. Při projevu Kateřiny Šedé si nelze nevzpomenout na Hrabalova strýce Pepina a nepřetržitý proud slov. Marně přemýšlím, koho jsem slyšel tak dlouho a nepřetržitě mluvit. Ale klidně bych si ty dvě hodiny zase zopakoval. Aspoň částečný dojem získáte z rozhlasového příspěvku Za vodou s výtvarnicí Kateřinou Šedou. Případně z videa http://www.youtube.com/watch?v=aVMi_NfIXXw
V dřívějších verzích obsahoval SketchUp importní filtr pro soubory DXF. Ten se však vytratil a zůstává k dispozici jen pro placenou verzi. Dostat pak pouze s pomocí volně dostupných prostředků složitější model DXF do SketchuUp není zas tak triviální cesta, jak by se mohlo zdát. Cest je určitě víc, např. Blender, kdy je zapotřebí instalovat Python.
Osvědčilo se mi však řešení s využitím FBX Converteru od Autodesku. Taky proto si to zde poznamenávám, abych to příště nemusel pracně hledat a snad to někomu také pomůže. FBX Converter sice nenabízí přímou konverzi z DXF do formátu DAE Colada, který SketchUp již přechroustá, ale umožňuje v prvém kroku konverzi do FBX.
Nicméně pak již stačí vyexportovaný soubor otevřít opět v tom samém programu, a vida – najednou se objeví i možnost exportu do DEA.
Nedávno mou knihovničku rozšířila neprodejná publikace Lidové stavby známé neznámé (Zlínský kraj – Vsetínsko). Publikace věnovaná Vsetínsku vznikla ve Slováckém muzeu a navazuje v rámci projektu Identifikace a dokumentace tradičního lidového stavitelství na již vydané publikace věnované Uherskohradišťsku a Zlínsku. Každé obci je věnována samostatná studie. Ty jsou řazeny abecedně.
Pokud se píše, že „publikace detailně přibližuje stav památek lidového stavitelství“, pak je to pravda jen částečně. Záleží na úhlu pohledu. Dovedu si představit hlubší ponor. Rozsah publikace tak dvojnásobný, trojnásobný. Chybí mi nějaká rozsáhlejší úvodní studie popisující historickou proměnu nebo ilustrace zachycující nejpodstatnější rysy. Pokud by na publikaci spolupracovali pracovníci vsetínského nebo rožnovského muzea, pak mohla vypadat jinak. Pravdou však je, že grant byl nastaven jinak a publikace, určená širší veřejnosti, zcela jistě svůj účel, tedy upozornit úřady a vlastníky na kulturní dědictví a jeho uchování, plní.
Sami vidíme, jak nám mizí před očima. Přirozeně mne zajímá především Bystřička a její okolí, případně katastry, kde se dříve rozkládala. A právě kapitola věnovaná Růžďce obsahuje fotografii nedávno zbourané dřevěnice vedle katolického kostela.
Související:
http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/z-regionu/lidove-stavby-zname-nezname–vsetinsko/
