Moje recenze na Rogera Krowiaka (Petrov 2004) po stránkách Českého rozhlasu.
Jenom upozorňuji, že na titulní stránce Rozhlasové klenoty nabízí Jana Skácela.
Moje recenze na Rogera Krowiaka (Petrov 2004) po stránkách Českého rozhlasu.
Jenom upozorňuji, že na titulní stránce Rozhlasové klenoty nabízí Jana Skácela.
Reaguju na tu recenzi: Nevím jak ty, Pavle, ale já například jsem na “příbězích dobrodružné povahy” vyrůstala. Vedle Gabry a Málinky, samozřejmě. 😉
No, to já taky, ale protože je nutné se s recenzí vlézt do určitého počtu řádek, tak tam chybí původní rozvedení. Můj přítel Petr Darovec, kdysi šéfredaktor slovenského Raka, ale také přednášející slovenské literatury na Ostravské univerzitě atd., byl strašně překvapený, když nikdo z nás neznal třeba Tři pátrače, na Slovensku kultovní četbu. Některé (i dětské) knihy ze západu, třeba právě ty dobrodružnější, u nás prostě přeloženy nebyly, takže až na výjimky jsme je ani nečetli. Takže: ať žije sir Alfred Hitchcock!
Mně se ta věta zdála nějaká podivná. (Rychlé šípy nejsou dobrodružné?) 🙂
Ale aspoň vidíš, že tě někdo pozorně čte.
A Traja pátrače jsem teda alespoň já četl všechny… Zejména Prípad zajakavého papagája a Prípad šepkajúcej múmie doporučuji…
MJ: No, dyť říkám až na výjimky, tušil jsem, že to budeš ty. Ale třeba Tarzana jsem taky četl poprvé ve slovenštině. A podruhé v nějakém křesťanském comicsovém zpracování.
Já ho teď četla od jehovistů:)