Jarní přehrada

Pohled z hřbetu Klenova (jaro 2007).
Poslední hádanka se s příliš velkým úspěchem nesetkala. Ale aspoň doplním jméno autora a sbírku: Ivo Odehnal: Ohořelec (Host 2006). Ale dnes je tu další. Rovnou dám několik nápověd: autorem následujích veršů je žena, které vyšla sbírka v tomto roce a publikovala také v Textech, Dobré adrese… Text jsem vybral hlavně pro to mýdlo s jelenem. A klasická otázka zní: Kdo je autorem následují básně?
* * *
Prádlo svlékané mýdlovým jelenem
teklo přes celý dvůr
vonělo jinak než dnes
a s otcem do města
pro kabát
nechtěl koupit
že moc drahý
plakala
nakonec ustoupil
modrý kabát
na valše roky
Kdo je autorem následujících veršů? (114) Read More »
Italský básník a překladatel (1908 – 1950). Pro mne prostě jedno z uhranutí poezií.
Přijde smrt a bude mít tvé oči,
Přijde smrt a bude mít tvé oči.
Je v tobě krev a dech.
Jsi stvořena z masa,
vlasů a pohledů.
Země a rostliny,
březnová obloha, světlo
chvějí se a jsou jak ty
– smích tvůj a kroky tvé –
jsou zmítající se vlny,
nakupená mračna,
tvé něžné tělo –
hrouda prsti v slunci.
Je v tobě krev a dech.
Žiješ na téhle zemi,
znáš její příchutě,
a období, kdy procítí:
hrála sis v slunci,
mluvila jsi s námi.
Čirá vodo, zemi,
jarní letoroste,
klíčící ticho,
hrála sis jak holčička
pod jiným nebem,
máš v očích mlčení,
oblak, jenž jak pramen
vytryskl z jeho hloubi.
A nyní se usmíváš, křepčíš
nad tímto tichem.
Ty sladký plode
žijící pod jasným nebem
tento náš čas,
celá tvá síla
je v uzavřeném mlčení.
Zachvíváš se a usmíváš se,
jak živá travina ve vzduchu,
ale jsi země.
Jsi divoké kořání.
Jsi čekající země.
(21. března 1950)
*
Přijde smrt a bude mít tvé oči,
ta smrt, která nás doprovází,
od rána do večera, bezesná,
hluchá jak stará výčitka
či nesmyslná neřest. A tvé oči
budou jen prázdným,
smlčeným výkřikem, tichem.
Tak je vídáš každé ráno,
když sama nad sebou se skloníš
v zrcadle. Naděje sladká,
onoho dne i my budeme vědět,
že jsi život a že jsi nic.
Pro každého má smrt pohled.
Přijde smrt a bude mít tvé oči.
Bude to jako zlozvyku si odnavykat,
jako v zrcadle zřít
vynořující se mrtvou tvář,
jako naslouchat rtům semknutým.
Do jícnu sestoupíme němí.
(22. března 1950)
z italštiny přeložil Radovan Krátký
Odkazy:
http://www.parcoletterario.it/it/autori/pavese.htm
http://www.agonet.it/cafe/dada/max/pavese2.htm
http://www.letteratura.it/cesarepavese/
http://radanka.blog.cz/0511/cesare-pavese-a-jeho-tragedie
STAŘÍ DOBŘÍ: Cesare Pavese (CXVII.) Read More »

Sice jsem se v minulých třech desetiletích nikam nestěhoval a mám takový utkvělý pocit, že i dům stojí tam, kde stával, ale dopis bloudil, bloudil…
Všechno nějak související s literaturou. Tak nejprve dva odkazy na zpívanou poezii. Mohu doporučit dvě adresy a tím vlastně i dvě CD.
Nejprve dvě ukázky z CD Petra Čichoně, které doprovází jeho novou básnickou sbírku Pruské balady / Preussische baladen.
Jako další tip nabízím odkaz na Jeskyni slov – Burácův literární zápisník. I letos mi od autora dorazil básnický kalendář, tentokrát doplněný i o CD. Na stránkách sice tyto nejsou, ale jsou zde jiné.
Posledním tipem jsou pak stránky nakladatelství Dauphin, ze kterých můžete stahovat Písně hospodské a kriminální I Pepíčka Čečila Doporučuji 😉.