Je léto, venku pěkně, sedět u počítače je blbost. Raději kolo, večer knížky. Jedna pěkná minulý týden dorazila do mé poštovní schránky. A to Láska Rudolfa Slobody, kterou v překladu J. A. Pitínského vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Jeho knihy nedávno vydalo slovenské nakladatelství LCA, bohužel mám z této řady jenom jeden svazek.

Zaujmou už první dvě věty knihy (obzvášť teď, v době společných dovolených):
Když se chce zralá žena vdávat, ať si najde muže, který má rád zvířata. Hoch, který se po určitou dobu staral o psa nebo o vránu, určitě dokáže pochopit, že i manželka potřebuje péči pravidelně dávkovat.

Nová kniha Miloše Urbana Pole a palisáda, kterou Argo vydalo v rámci projektu The Myths a na kterém nyní spolupracují nakladatelství z 35 zemí světa, přináší osobitou autorskou interpretaci mýtu o Libuši. Řekl bych, že autor se s úkolem vypořádal dobře a kniha se mu povedla. Teď ještě chybí zpracovat další české mýty. 🙂 Jiráskovy Staré pověsti české jsou již přece jenom letité a tato látka po moderním zpracování přímo volá.
Místy je ale vidět, že se jedná opravdu o fabulaci. Jako v následujícím souvětí. Poznáte, co je v něm špatně?
Stopovali netvora dva dny, dokud nezabloudili do Suchého dolu, nejodlehlejšího koutu světa, kde skomírá potůček, roste jen kamení a rovnou ze země razí akátové trny do výšky dospělého muže. (str. 22-23)