Pozvánka na besedu

/ 2 Komentářů / Nezařazené

Pokud budete 15. ledna ve večerních hodinách projíždět Vsetínem, můžete v 18:30 zaskočit do Masarykovy veřejné knihovny, kde budu uvádět večer s prozaikem Antonínem Bajajou. Večer bude doplněn o krátkou dramatizaci úryvků z jeho posledního románu Zvlčení, kterou bude na cimbál doprovázet Zuzana Lapčíková.

Pozvánka na besedu Read More »

STAŘÍ DOBŘÍ: Jorge Luis Borges (XX.)

/ 5 Komentářů / Staří dobří

Tak u tohoto autora mne mrzí, že nevlastním žádnou knihu jeho poezie. Nikde jsem na ni nenarazil a ani nevím, zda vůbec česky vyšla. Vím ale, že jeho básně a eseje vycházely ve Světové literatuře.

CHVÁSTÁNÍ TICHA

Světelné písmo útočí na stín, zázračnější nežli meteory.
Vysoké, nerozeznatelné město se zvětšuje nad krajinou.
Jist si životem a smrtí hledím na ctižádostivce a chtěl bych je pochopit.
Jejich den je chtivý jako laso ve vzduchu.
Jejich noc je příměřím vzteku v meči, hotovém zaútočit.
Hovoří o lidskosti.
Má lidskost tkví v pocitu, že jsme hlasy téže bídy.
Hovoří o vlasti.
Má vlast je zaropotání kytary, slib v temných očí děvčátka, očividná modlitba vrb za za soumraku.
Čas mě živí.
Tišší než můj stín procházím tlačenicí jejich probuzené hrabivosti.
Jsou nevyhnutelní, jedineční, zasluhují si rána.
Mé jméno je kdosi a kterýkoliv.
Jejich verš je žádost o cizí obdiv.
Já požaduji od svého verše, aby si se mnou neprotiřečil a to je mnoho.
Aby nebyl trváním krásy, ale duchovní bezpečnosti.
Já požaduji od svého verše, aby jej potvrzovaly cesta a samota.
Zálibně prolenošuji důvěru a tak jdu a lemuji svůj život.
Zálibně prolenošuji důvěru a tak jdu a lemuji svůj život.
Jdu pomalu jako ten, kdo přichází z takové dálky, že nedoufá, že dojde.

Přeložil Lumír Čivrný

STAŘÍ DOBŘÍ: Jorge Luis Borges (XX.) Read More »

Rozhovor, který překvapil

/ 1 Komentář / Nezařazené

Koupil jsem si letošní první číslo Respektu a našel v něm rozhovor S Petrem Czaschem o velké korupci, který mne překvapil svou otevřeností. Byl veden s majitelem stavební firmy, který se rozhodl věnovat ji svým zaměstnancům. Čin neobvyklý. Stejně tak i důvody, které ho k tomuto rozhodnutí vedly: všeobecná korupce a nemožnost bez úplatků dosáhnout na veřejné zakázky. Velmi zajímavá je pasáž, ve které se hovoří o kvalitách současných staveb a o tom, proč nejsou dodržovány základní stavební postupy ověřené staletími.
Stránky Respektu najdete na http://www.respekt.cz

Rozhovor, který překvapil Read More »

Knížka, která potěšila

/ Diskuze / Nezařazené

Včera jsem z poštovní schránky odtrhl přimrzlou obálku a vytáhl z ní první knihu, která v roce 2004 rozšířila mou knihovničku. Byla to básnická sbírka Krajina s Ofélií Marie Šťastné. Vyšla jako třetí svazek edice První knížky v Knižnici Ortenovy Kutné Hory, kde Marie získala v literární soutěži Ortenova Kutná Hora v roce 2003 1. cenu.
Mimo jiné její tvorbu můžete znát i z Textů.

JAK PLYNOU DNY

Soudím podle tebe
Pokud to není nutné
  nevycházím ven
  nezavírám oči
  neprobouzím se
Dnešním večerem
  mám už tři děti
  vražené v nervu předloktí
Potřetí přetínám uzel
  ze sebe samotné
  cítím tvé prsty na kůži
  obvyklým stiskem
Tak plynou dny

Knížka, která potěšila Read More »

Za oknem…

/ 1 Komentář / Nezařazené

Trávím poslední dny a noci s poezií Lubora Kasala, o které mám dnes odevzdat studii. Uvidíme. Pro dnešní silvestrovské ráno se hodí jeden z jeho překladů poezie Ivo Frbežara s výboru Kamenuj kamenné… (1997).

Ranní dešťové kapky

Uprostřed tříštících se střepů
skřeků a skřípání
uprostřed cinkotu a
dutých zvuků

uprostřed mlčení pískovcových soch
sykotu stříkajího kovu
uprostřed lesku rozstřílených skel
a jektání výbojek

jenom nějaký osamělec
omámen svou měnivou hrou
a svou fatamorgánou
si krátí noci a neděle

a píše dopisy
bez adres
jež budou hned zítra smazány
prvními kapkami deště

Za oknem… Read More »