Zatím sice neoficiálně, ale už můžete testovat. Rss Validator označil RSS Potápěče za validní. V RSS se zobrazují poslední přidané odkazy z katalogu.
Adresa RSS je https://kotrla.com/frogman/rss.php

Někteří z Vás možná před malou chvílí slyšeli můj hlas z vln Českého rozhlasu Olomouc, kde jsem prohlašoval, že Texty 31 jsou chystány do tisku. Je to tak! Obsah je už znám. Jenom nevím, jak se to tam všechno vejde. Můžete se těšit na prózy Martina Škabrahy a Štěpána Kučery. Básněmi budou zastoupeni Radek Malý, letošní držitel Ortenovy ceny, Michal Jareš a Jan Válek. Dále se můžete těšit na rozhovor s Radovanem Lipusem, divadelním režisérem a spoluautorem televizního cyklu Šumná města. A nebude chybět ani několik recenzí.
Upotávku si můžete prohlédnou na stránkách Textů.
Taky se můžete těšit na pravidelný večírek Textů. Letos se bude konat 28. listopadu. Doba a místo budou upřesněny.

Na adrese http://mikee.aktualne.cz/finepix/index.php?typ=jezek  zveřejnil můj kamarád Michal fotografie hladového predátora.

Za posledních čtrnáct dní kopka časopisů na mém stole poněkud narostla. S podzimem se prostě urodilo. Například poslední číslo Revolver revue. Ta kráčí stále stejným směrem, žádná výraznější změna. Škoda. Trošku mám ta bývalá undergroundová revue zkameněla. Literatury zde není mnoho, převažuje výtvarno.
Mnohem více mne potěšilo třetí letošní číslo časopisu Navýchod, které obsahuje spoustu etnografického materiálu o prostoru na východ od Aše. Někoho by mohla zajímat Etnogeneze národů: Slovanské kmeny, která zde vychází na pokračování.
Třetí číslo revue Intelektuál mne kupodivu překvapilo celkem mile. Akorát se nemohu zbavit dojmu, že se vlastně jedná o jakousi tištěnou verzi Dobré adresy. Titéž lidé, tytéž názory (Radim Kopáč, Vladimír Novotný…). Intelektuál je ale graficky střídmější a názorově kompaktnější, takový trošku blíženec Analogonu. Listopadové číslo Dobré adresy přináší rozsáhlý blok věnovaný mezinárodnímu festivalu Poezie bez hranic 2003. Miroslav Cingl si v článku Weblog sobě všímá tohoto i zde přítomného fenoménu. Do eseje o dílu Milana Kundery se mi zatím nechtělo.

Kancelářský balík od Microsoftu je mou noční můrou. No, spíš lidé, kteří tento produkt dosud používají. Jsem prostě příznivce alternativ, který stále nemůže zapomenout na staré dobré AmiPro, jeho režim konceptu, který se dal vyvolat pomocí klávesové zkratky, nebo k plnému uspokojení vyřešený režim korektury. Jeho nástupce Lotus SmartSuite ( http://www.lotus.com/ ) mne ale zklamal. Ani ne tak svými funkcemi, ale pomalostí, která se stala pro mou trpělivost nesnesitelnou. Chvíli jsem si pohrával s myšlenkou, že přejdu na WordPerfect ( http://www.corel.com ). Dokonce jsem vlastnil i legální kopii, a tak teď už netuším proč jsem tak vlastně neučinil, neboť editor je to výborný a pro mne zcela jistě přehlednější než Word.
Poslední tři roky jsem si zvykl používat nejprve StarOffice a později OpenOffice (http://www.openoffice.org). A činím tak doposud. Hlavní výhodou je pro mne přenositelnost dokumentů mezi platformami Windows a Linux, na kterých běžně pracuji. Taky jsem si velmi rychle zvykl na novou funkci verze 1.1, kterou je přímý export do PDF, bez závislosti na Adobe Acrobatu. Nestěžuji si na kompatibilitu s MS Office, protože mne netrápí a sázecím programům je to navíc jedno. Jsou tu ale některé věci, které mi i na tomto kancelářském balíku vadí. Tak zaprvé: je to otevírání každého dokumentu v novém okně. Zpravidla mám totiž otevřeno více dokumentů a přepínání mezi nimi je pak méně přehledné. Tuto vlasnost vývojáři od konkurence přejímat nemuseli. Ostatně i WordPerfect jde v tomto směru ustálenou cestou. Taky mi dosud chybí rozdělení okna dokumentu. Snad se někdy tato vlastnost užitečná hlavně v rozsáhlých dokumentech vrátí. Druhou věcí, která mne někdy překvapuje je jakási těžkopádnost. A tak přece jenom čas od času používám pro změnu i jiné textové editory: Abiword ( http://www.abisource.com ) 602Text ( http://www.602.cz ), Atlantis ( http://www.rssol.com ), ale především mne nadchnul ruský PolyEdit ( http://www.polyedit.com ), u kterého právě testuji pravděpodobně jednu z posledních beta verzí pátého vydání programu. Síla PolyEditu je v rychlosti, přehlednosti, malých systémových nárocích. A také minimální velikost instalačního souboru, která je neuvěřitelných 1.17 Mb. Navíc má spoustu ne zcela obvyklých vlastností. Bez problémů zvládá práci s dokumenty ve formátech DOC a RTF, navíc dokumenty můžete ukládat i v interním formátu, který podporuje kompresi a šifrování. PolyEdit sice podporuje i kontrolu pravopisu, ale bohužel podpora pro češtinu není v tuto chvíli k dispozici. Podle informací, které mám od autora programu by se snad mohla objevit po vydání finální verze programu. Jinou lahůdkou je podpora zobrazení syntaxe pro různé programovací jazyky (i PHP a HTML). Ruštináři ocení konverzi mezi jednotlivými kódovými stránkami cyrilice. Jedinou nevýhodou programu je, že se nejedná o freeware, ale na druhou stranu stačí jenom odklepnout úvodní obrazovku a program vás již ničím jiným obtěžovat nebude. Navíc je stále k dispozici starší verze programu, Crypt Edit, která zdarma je. Já můžu program pouze doporučit. Ostatně, pokud někdo víte o zajímavém textovém procesoru, kterými zůstal utajen, tak dojde odkaz do komentářů. Jenom podotýkám, že v příspěvku nejsou zmíněny všechny editory, které jsem kdy testoval 😉

Na stránkách Postmoderní revue se objevily nové články. Například rozhovor s Emilem Haklem a jeho povídka, nebo recenzi Boženy Správcové na knihu Česnek! česnek! Gabriela Plesky. (Ostatně recenzi z pera Mojmíra Trávníčka na tuto básnickou sbírku naleznete i v připravovaných Textech 31.)