Zima se přechodně vrátila, a tak už druhý den jsem vstával do bílé krajiny. Zas nějaké přečtené knihy. Ale z nových věcí nic výrazného, co by stálo za zmínku. Škoda.

Tak se nám ta včerejší autogramiáda Jakubovy knížky vydařila. Kapánek se to protáhlo. A tak zbývají jen otázky:
Proč jsem nespal doma?
Budu mít divno na jazyku i v odpoledních hodinách?
Proč jsou ty včerejší fotky takové divné?

Ale ne. Večer se vydařil. Knížka je oficiálně venku. Hudba doprovodné kapely Ležérně a vleže překvapila, protože v tomto komorním provedení jsem ji slyšel poprvé.

Předchozí odkazy na Jakubovu knížku:
https://kotrla.com/pmpro/2003/03/autogramiada-jakuba-chrobaka/
https://kotrla.com/pmpro/2003/04/po-autogramiade/

…

Po autogramiáděPokračovat ve čtení »

Tak už je to tady, na Novinkách byly zveřejněny nominace na tuto prestižní cenu.
Nominace jsou poměrně zajímavé. Na souboj v kategorii poezie se těším: Fischerová, Hruška, Slíva. No, to bude těsné. Podobně jako u Litery za nakladatelský čin.

Stránky sdružení Magnesia Litera: http://www.magnesia-litera.cz

A ještě další odkazy:
http://www.lidovky.cz
http://www.mfdnes.cz

To jsou zase věci! Tak podle článku na Undergroundu chce FBI chce snazší odposlech Internetu. Tak on už jim nestačí Echelon. (Taky článek: Pravdy a mýty o echelonu)
Ostatně: taky věříte všemu tomu „filtrovanému“ válečnému zpravodajství? 😉 Přečtěte si třeba něco z Britských listů.
Poměrně zajímavý článek Františka Petro Anonymita na internete: je skutočne taká skvelá? vyšel nedávno na slovenském serveru Disk.sk.
Pokud máte pocit, že se naše společnost blíží k Orwellovu románu 1984 a chybí vám v knihovničce, pak neváhejte, ze stránek Odporu si můžete knihu stáhnout v PDF.

Tak se ke mně v pátek konečně dostala dlouho očekávaná kniha: Listovní příležitosti (Dopisy Bedřicha Fučíka Mojmíru Trávníčkovi), kterou jako svou pátou přílohu vydala olomoucká Aluze. Knihu edičně připravil Jiří Hrabal a najdete v ní dopisy z let 1969 – 1984, které jsou z velké části pracovními záznamy zachycujícími vznik několika samizdatových řad (Dílo J. Čepa, J. Demla).
Vydaná korespondence je svědectvím o vytrvalé práci, trvající několik desetiletí, v období, kdy představovala nebezpečí a kdy nemohlo být počítáno s jejím náležitým oceněním. Toho se stáváme, aspoň doufám, svědky až nyní, kdy konečně začíná být zřetelné, jaký kus práce odvedl Mojmír Trávníček pro český samizdat, konkrétně pak pro jeho duchovně a katolicky orientovanou část. Že je knížka na světě je z velké části zásluha editora, který z Mojmíra Trávníčka dokázal vymámit už třetí svazek (např. vzpomínkovou knihu Skryté letokruhy – fotografie z autogramiády). A to slovo vymámit je míněno celkem doslovně. Zajímalo by mne, co dalšího skrývají šuplíky pana Trávníčka.
Listovní příležitosti asi nejsou knihou určenou běžnému čtenáři. K těm se korespondence literárních kritiků a historiků zpravidla nepočítá. Ale je to kniha potřebná a užitečná. Navíc pečlivě připravená.

Tak jsem si nainstaloval poslední verzi tohoto kancelářského balíku, která je volně ke stažení na http://www.openoffice.org. Je to sice verze anglická, ale není problém doinstalovat český korektor a český slovník synonym. Důvod, proč mám z této verze radost je zcela jednoduchý. Konečně funguje bez problémů ukládání dokumentu přímo do PDF. Bez dalších potřebných nástrojů, bez padání programu.

Jako příloha literárního časopisu Host vychází Revue pro média. Dovolím si citovat z článku Kevina Robinse Kyberprostor a svět, ve kterém žijeme jeho citaci Howarda Rheingolda. Je v ní obé: víra i skepse.
Skutečnost, že potřebujeme počítačové sítě, abychom znovu probudili ducha sounáležitosti, jehož, zdá se, tolik lidí ztratilo, když jsme tuto technologii získali, je bolestnou ironií. Už si sám nejsem tak jistý, že nezbytné celodenní ťukání do klávesnice a zírání na obrazovku je „pokrokem“ oproti nezbytnému celodennímu kácení stromů a pěstování fazolí. Sice jsme získali nové technologie, ale ztratili jsme na mnoha místech světa pocit sounáležitosti, a technologie tuto ztrátu ve většině případů uspíšily. To ovšem není účinný argument proti předpokladu, že lidé mohou využít počítačů k novým způsobům spolupráce. (str. 19)

Jaro je opravdu natěšené. Cestou na oběd jsem málem šlápl na dvě žáby, které si trůnily na betonu přímo před vchodem do budovy. Venku svítí slunce a jenom na vrcholku Radhoště jsou ještě vidět zbytky sněhu. Sedět v takových chvílích u počítače je opravdu nuda.

Moje oblíbená distribuce Linuxu se dočkala další verze. Zatím jsem ji nainstaloval na dva počítače. První zkušenosti jsou celkem pozitivní. Scanner (Microtek) rozeznal bez problémů, tiskárny taky. Dokonce USB dokázalo určit správně typ mého digitálního foťáku. Ale jak z něj dostat obrázky do prohlížeče, na to jsem zatím nepřišel. Asi je čas na přečtení nějakého manuálu.
Za necelou hodinu byl Mandrake nainstalován a připraven k použití. A to i s mým oblíbeným kancelářským balíkem OpenOffice, včetně českého korektoru a vznikajícího slovníku synonym. Tento balík si jinak můžete stáhnout na adrese http://oo-cs.sourceforge.net/, v české verzi.
Celkově doznal Mandrake příjemných změn. Písmena na obrazovce jsou vyhlazená. Grafické prostředí je střízlivější. K práci nechybí nic podstatného. Filmy se teď dají přehrávat i pomocí mplayeru. Nechybí nic podstatného pro tvorbu internetových stránek, ani pro úpravu obrázků. Dokonce je tu pro sazbu i Scribus. Z mých oblíbených věcí chybí snad jenom vektorový editor Sodipodi. Můžu jenom doporučit.

Pokud někdy potřebujete na svých stránkách výstup z RSS souborů a váš systém to neumožňuje a nevíte jak na to, pak je tu celkem schůdné řešení, které nabízí Onyx RSS.
Tento na PHP založený a pod licencí GNU šířený RSS parser umožňuje začlenit výstup z těchto XML souborů do těla stránky. Příklady použití jsou velmi názorné.
Pomocí tohoto můžete obejít asi jediné významnější omezení free verze pMachine, ale i jiných systémů.