Barclay 1304 – Frankenpen
Po vyčištění, nahrazení starého saku. Píše to, neteče to. Náhodná koupě. Nechápu, jak i taková věc může úplně nasáknout nikotinem 🙂
Barclay 1304 – Frankenpen Read More »
Po vyčištění, nahrazení starého saku. Píše to, neteče to. Náhodná koupě. Nechápu, jak i taková věc může úplně nasáknout nikotinem 🙂
Barclay 1304 – Frankenpen Read More »
Nové číslo našeho literárního čtvrtletníku. Všechna předchozí čísla najdete na stránkách Textů.
úvodník
Dalibor Malina: Přibližování
próza
Marta Hlušíková: O neobesenom Šangovi
Jarmila Horáková: Vlasta
poezie
Eduard Grečner: × × ×
Jakub Chrobák: × × ×
Roman Polách: × × ×
překlad
Myroslav Lajuk: * * *
jen tak
Jakub Chrobák: * * *
Julie Hilliová: Madrid
vzpomínky
František Rafaja: Ze střípků vzpomínek na Mojmíra Trávníčka
nekrolog
Milena Fucimanová: Zemřel básník Augustin Skýpala
recenze
Pavel Kotrla: Vtíravá vyprázdněnost městského satelitu (Němec, Pavel: Záměstí. Brno (Host) 2018. 88 s.)
Ondřej Hložek: Literární život versus text (Kausc, Emma: Cykly. Brno (Nakladatelství Šimon Ryšavý) 2017. 63 s.)
Andrea Chrobáková–Lněničková: Až na dřeň bytí (Valová, Vladimíra: Do vnitrozemí. Brno (Host) 2017, s. 193.)
Texty 77 (léto 2018) Read More »
Počasí opět přálo a střecha byla plná. O hudební doprovod se postarala Noca. A co se četlo?
Álvaro Enrigue – Dumbovo pero (četl Pavel Koňařík)
Povídka Dumbovo pero pochází ze souboru Podchlazení, který v překladu Michal Brabec, vydalo nakladatelství FRA v roce 2014.
Lucie Faulerová – Barulka (četla Dáša Pavloušková )
Próza Barulka vyšla na stránkách internetové revue Ravt 4/2018. https://itvar.cz/barulka
Dagmar PavlouškováVladimíra Válová – Stín (četl Otakar Hošek)
http://luciezajickova.cz/projekty/do-vnitrozemi
Jana Šrámková – Zázemí (četla Marie Davidová)
Kapitola Milk chocolate z knihy Zázemí, https://www.fra.cz/lide-fra-jana-sramkova/
Ján Hoštaj – Krátké prózy (četla Mirka Kocůnová)
7 krátkých próz ze svazku Krátké prózy vydaného nakladatelstvím Větrné mlýny http://www.vetrnemlyny.cz/nakladatelstvi/knihy/207-Kratke-prozy.
Dagmar Urbánková – Pomalý vítr, Prezident (četla Magda Goláňová)
Z knihy Fjertoch si vyšiju (Eman 2017).
Uvádím ve svém oblíbeném ptačím triku
Popáté: fotky ze včerejšího čtení na střeše Read More »
Rozhovor, který jsem v horkých letních dnech pořídil s Alenou Mornštajnovou, si můžete přečíst v aktuálním čísle Týdeníku Rozhlas.
Můj čas psát nastal až teď: rozhovor s Alenou Mornštajnovou Read More »
Trvalo to sice o cosi déle, než se předpokládalo, ale i Valašské Meziříčí se dočkalo svých nových dějin města. Rozpracované dílo, jehož vznik přerušila smrt, převzal po svém otci Ladislavu Baletkovi syn Tomáš, taktéž ředitel Státního okresního archivu Vsetín. Ten ke spolupráci přizval ještě Zdeňka Pomklu a Evu Čermákovou, které také můžete znát z některých publikací věnovaných historii Valašska. Kniha vyšla v edici Dějiny moravských měst nakladatelství Lidové noviny, kde si na stránkách můžete prohlédnout i ukázku. Zařazení publikace do této edice přineslo jak požadavky na obsah, tak i omezení, která se týkají obrazové přílohy, zejména počtu ilustrací. Knihu jsem teprve začal číst, takže k obsahu se nevyjadřuji, ale fotografiím mohla být věnována větší pozornost. (Byť sám vím, jak obtížné a časově náročné je potřebné shromáždit.)
Po včerejším hojně navštíveném křtu stačilo sejít jen o patro níž, kde se konala vernisáž fotografií Jiřího Fojtíka ze srpnových událostí roku 1968.
Valašské Meziříčí se dočkalo nových dějin Read More »
Tak popáté máte možnost vypravit se na střechu vsetínské knihovny a strávit podvečer ve společnosti literatury a hudby. Tentokrát se sejdeme 29. 08. 2018 v 17:00. Číst budou vsetínští divadelníci a knihovníci, o hudební doprovod se postarají Marie Davidová a Aleš Mrnuštík z kapely Noca. Minulé ročníky si můžete připomenout ve zprávě Kateřiny Janoškové nebo na fotkách: 2017, 2016, 2015, 2014.
Letní čtení na střeše 2018 Read More »
Zpráva z průběžného přiživování jedné závislosti.
Firma Lalex 1938 byla založen Leopoldo Tullio Aquila v italské Neapoli. Jeho láska k právu (LEX) se odrazila i ve jménu značky (doplněno o iniciály zakladatele LA). Kolekce Forme byla pravděpodobně poslední, neboť tato firma, patřící rodině Aquilů, jejíž orlí jméno odkazuje až někam k římské říši, koupila jiného italským výrobce luxusních psacích potřeb – firmu Montegrappa, pod kterou spadal nebo spadá Tibaldi a další značky. (Vazby mezi značkami byla ostatně historické.)
Řada Forme obsahuje tři modely plnicích per, které se liší profilem těla. Kruhový, trojúhelníkový, čtvercový. Lalex si zakládal i na symbolice. Kruh je symbolem dokonalosti, trojúhelník značí božskou harmonii, čtverec symbolizuje Zemi.
Nehledě na symboliku pero zaujme na první pohled. Já jsem zvolil perlově modrou. Modrá je dobrá. Barva nezklamala, zvláště na slunci je na co koukat. Samotnému provedení není co vytknout, precizní.
Pero není největší. V zavřeném stavu jen o něco větší než kapesní pera. Pro srovnání velikosti je na fotografii s oblíbeným Pilotem MR.
Pro psaní bez nasazeného vršku je do mé ruky přece jen trochu malé, ale ne nepoužitelné. S nasazeným vrškem, který se šroubuje, je vše v pohodě. A opět vše lícuje.
Šířka stopy hrotu M je standardní, evropská. Ocelový hrot patří k těm dobrým. Také on nese hrdě logo společnosti: váhy spravedlnosti. Dá se dobře sundat a vyčistit. Nezasychá, nespouští, píše hned.
Pero je/bylo dodáváno bez konvertoru. Tady je potřeba upozornit, že z běžných čínských povalujících se v šuplíku mi nepasoval žádný. Je potřeba zvolit jiný, měl by pasovat jednoduchý od Monteverde.
Celkový dojem z pera lze prostě vyjádřit slovy naplněná očekávání.
Jedna z mých oblíbených staveb (Hustopeče nad Bečvou).
Info na stránách Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
Info na stránkách Hrady.cz
Hrobka rodu von Baillou Read More »
Tyto duby pamatují dobu, kdy zde TGM vystupoval z vlaku, jejich předpokládané stáří je více než 150 let. Vše směřuje k tomu, aby byly vyhlášeny památnými stromy. V minulosti byly pravděpodobně součástí vícedruhového stromořadí podél komunikace. Za domem v popředí se nachází dřívější budova vlakového nádraží.
Letní duby u nádraží se možná stanou památnými stromy Read More »