Příšery templetonské Laureen Groffové jsem si s přečetl opravdu s chutí. (Aspoň krátká recenze by měla vyjít v Týdeníku Rozhlas.) Co mne však zaujalo také, je srovnání obálky amerického a českého vydání.
Ta jedna barva, která na několika místech v českém vydání vypadla, tam prostě chybí. Nebo se jednalo o záměr – název knihy barevný je?
Tak či onak – porovnání nezaškodí.
Skoro by se zdálo, že to dělal někdo, kdo neumí nabarvit perovku. I typografie mi přijde dost slabá :-/
České vydání jsem do tisku připravoval já. Od nakladatele jsem dostal zdrojová data a zjistil, že původní vydání bylo připraveno v programu QuarkXPress, který nepoužívám, takže jsem soubor s obálkou neměl jak otevřít. Ani jsem se o to nepokoušel, protože jsem dostal k dispozici PDF. V tomto referenčním PDF, které bylo součástí dodaných souborů, červený plát zdánlivě chybí — je to tím, že červená je nastavena na přetisk — původní obálka, jak jsem zjistil, totiž byla tištěna trochu nesmyslně třemi barvami. Vespod zelená, nahoře černá a červená.
Ani ve snu mě nenapadlo, že nějaká barva chybí, takže jsem náhled přetisků ani nezapínal. Jinak bych asi zjistil, že další barva (žlutá) je pojmenovaná Emboss a byla patrně nachystána pro slepou ražbu. Já jsem to zahraniční vydání v ruce nikdy neměl, takže se můžu jen dohadovat, jak vlastně vypadá. České vydání je také tištěno třemi barvami — pod černou kresbou je šedá Pantone, aby byla pérovka dostatečně sytá, ale zároveň nebyla zatónovaná do studeného nebo teplého odstínu.
Původní vydání jsem v ruce neměl a na webu jsem je nehledal, protože je docela obvyklé, že internetoví prodejci nemívají vždy finální (tzn. správnou) verzi obálky k dispozici. Ačkoliv mě mrzí, že část kresby chybí, jediná věc, o kterou je český čtenář prokazatelně ochuzen, je ta velryba vpravo uprostřed. Jinak barva není nositelem žádné podstatné informace.
Zajímavé každopádně je, že existují minimálně dvě odlišné zahraniční verze knihy, kde je jiný poměr a jiné rozmístění pestré barvy. Kdyby skutečně existoval červený plát jako samostatná pérovka, tak by to nebylo možné: Viz http://photofile.ru/photo/ncc_books/115251133/xlarge/122867831.jpg a http://theforestbeyond.files.wordpress.com/2009/02/monsters-of-templeton.jpg
Martine Kedere, pokud více rozvedete, v čem je slabá typografie, můžeme to probrat konkrétně. Možná by stálo za to podívat se do hotové knihy a ověřit si, jak vypadá typografie vnitřní a v jakém je souladu s obálkou. Můžu Vám upřímně říct, že je to jednoznačně jedna z nejpropracovanějších beletristických knih, kterou jsem v poslední době navrhl. Oproti poněkud divoké kombinaci písem Bernhard Modern, Koch Antiqua a Helvetica, které je použito v anglickém vydání, jsem pro veškerou sazbu použil Slimbachovo Brioso Pro, které sice odkazuje k trochu staromódním raně renesančním antikvám, ale je i přese svou mírnou okázalost dobře čitelné a nabízí o mnoho pokročilejší typografické vymoženosti než výše uvedená písma.