Vládci slov II
Do konce listopadu 2013 si můžete v prostorách vsetínské knihovny prohlédnout výstavu mých portrétů českých literátů, která navazuje na výstavu loňskou. Více na stránkách Masarykovy knihovny Vsetín
Texty 61 – nové číslo literárního časopisu
Nové číslo časopisu Texty můžete v PDF stahovat z nových stránek: http://casopis-texty.cz/
Práce na novém čísle již také začaly, takže se nebojte své poslat své příspěvky. Pokud se nám budou líbit, rádi je otiskneme.
Texty 61 – nové číslo literárního časopisu Read More »
Nová domény pro časopis Texty
Pomalu prosím berte na vědomí, že časopis Texty po létech opouští útočiště u společnosti Internext a se stěhuje na novou doménu: http://casopis-texty.cz
Nová domény pro časopis Texty Read More »
Čtenářský deník: Jana Šrámková – Zázemí
Pro kolegu jsem si na recenzi vyžádal nedávno vydanou knihu Jany Šrámkové Zázemí (Fra 2013). A přiznám se, že hned jak jsem ji včera vytáhl z poštovní schránky, tak jsem ji před přeposláním na jeden zátah přečetl. Není příliš dlouhá, něco málo přes sto třicet stran, takže za podvečer bylo dočteno. Já vím, je to peklo, někdo se s tím napsáním poměrně dlouho moří a člověk si to jen tak přečte před večeří…
Na knížce se silně autobiografickými rysy spatřuji osobně především zajímavé následující momenty, které ji do určité míry charakterizují: vyrovnávání se se smrtí blízké osoby; ztráta bezpečného prostoru sloužícího jako útočiště, úkryt, hnízdo; vědomá práce s tím co je a co není fikce a kde leží její hranice; rodičovství a přicházející krize středního věku/dospělosti.
Osobně za nejzajímavější stránky knihy pak považuji ty, kde je zaznamenán přechod hrdinky vychované v rodině s tradičními protestantskými kořeny ke katolictví. Část mne tomu rozumí. Ostatně doporučuji poslechnout si Liberaturu s Janou Šrámkovou.
Na obálce se dočteme, že se nejedná ani o deník, ani o vzpomínky, ani o obrázky ze života. Opravdu? Při absenci výrazného příběhu, dějové linky a s přihlédnutím k zmíněným autobiografickým rysům právě k tomuto čtení próza svádí. A taky se dočteme, že se jedná o román. Já bych tento komorní příběh asi románem nenazval. Ale kdo ví, kde vůbec leží hranice románu, tak ať si tu nálepku ponechá.
Ale ano, líbilo se.
Čtenářský deník: Jana Šrámková – Zázemí Read More »
1 + 8
Večer trávím skenováním starých fotek z myslivecké kroniky. Tak aspoň dva zajímavější úlovky.
Liška + 8 mláďat, která byly vynorována v Růžďce
Srnčí hlava vytažená z nory v Klenově.
K. vs. K.
V minulém příspěvku jsem původně chtěl také připsat, když jsem zahléd v tiráži, že Romboid vydáva Asociácia organizácií spisovateľov Slovenska, že je to ten typ časopisu, který si dovedu představit, že by mohl být vydáván Obcí spisovatelů i u nás. To mne donutilo, po fakt dlouhém čase, podívat se na stránky této organizace. Myslel jsem si, že zde bude mrtvo. Ale kupodivu – stránky nějak ožily. Nebo aspoň tedy nějaké jsou. O profesionalitě sice zatím moc nesvědčí, ale nějaký obsah mají a ke stažení jsou zde i poslední dvě čísla zpravodaje Dokořán. Uf. To první číslo mne tedy úpravou poněkud zarazilo. Druhé už je lepší. Je to ale prostě zpravodaj. Nicméně je v těch číslech jedna věc, která mne zaujala. V čísle 54 (?, teď hádám, aktuálně se nedá stáhnout) je krátké sdělení, ve kterém je uvedeno, že Obec spisovatelů na žádost švédské akademie na nominaci na Nobelovu cenu za literaturu jednomyslně vybrala Ivana Klímu. Na tuto skutečnost krátce reaguje v následujícím čísle Eva Kantůrková, když se na závěr přetištěného dopisu ptá, a myslím si že zcela oprávněně, proč ne Milana Kunderu? Osobně si tvorby Ivana Klímy vážím, mám jeho knihy rád a nominaci mu přeju. Ale přece jen, pokud je někdo výstavní skříní české literatury, pak je to právě Milan Kundera. Obec tak ilustruje letitou otázkou zda právě Milana Kunderu ještě považujeme za českého autora. Právě ona nominace jaksi svědčí o tom, že ani moc ne.
Čtenář poezie: Erik Jakub Groch
Nebudu tvrdit, že je to můj objev. S odstupem doby jsem si poslouchal znovu některé starší díly Liberatury. A právě díky rozhovoru se Štěpánem Noskem jsem se nakonec narazil na báseň Posledná noc mesačného dieťaťa Erika Jakuba Grocha, autora snad už dostatečně známého i v našich končinách, kterou by by bylo škoda si nepřečíst. Naštěstí revue Romboid, ve které vyšla jako součást bloku je dostupná v PDF i on-line. Stahujte, čtěte celý blok.
Posledná noc mesačného dieťaťa
25. – 26. 6. 2012, viedenská klinika
Ešte je len noc, už je temná, zo zeme
prosím, dieťa moje, za tvoje dieťa.
Mizne lesk z očí, čo sa ešte neutvorili,
z krajiny po západe, čo neuzrela svetlo.
Zora, čo sa nikdy nerozvidní, škovránok
– rozbresk sa mu zjavil v podobe blesku.
Volá moja duša po tebe, dieťa dieťaťa,
nech nie si noc, temná noc bez svitania.
Zadržal škovránok výkrik, z noci do noci
ukryl radosť, čo opatruje každý zárodok.
Strašne sa bojím nekonečnej tmy,
kričia deti, keď vstanú z mŕtvych.
Obklopené hviezdou hľadajú svoju tvár,
koniec ruky, ktorá by sa tváre dotkla.
Môže to byť aj ruka dieťaťa, načahujúca sa
za niečím, čo sa podobá na seba.
Naveky nepriloží novú tvár k placente,
nenechá slzu pod vyhodeným viečkom.
Ako John Keats blúdim v prázdnom sne,
svitá noc, vtáčí spev viac nezaznie.
Čtenář poezie: Erik Jakub Groch Read More »
In margine dvou měst (VS, VM)
Někdy v posledním desetiletí minulého století a na přelomu tisíciletí jsem hýřil optimismem. Myslel jsem si, že zažívám něco jako vsetínskou literární renesanci. Stále bylo živo, stále se něco dělo. Potkávali jsme se, byli. S odstupem pár roků mám někdy dojem, že tomu už teď tak není. Rozprchli jsme se, setkání je míň, zvolna fotrovatíme. Texty ještě stále vychází, podařilo se vydat pár knih a pár jich zrovna připravujeme… A tak dále. Nějaký elán ještě stále máme. Ale zvláště poslední dobou se mi zdá, viděno z dědiny na ležící půli cesty – na hranici dvou bývalých panství s rozdílnými osudy, že literární život začíná být pestřejší ve Valašském Meziříčí. Nové nakladatelství s úspěšnou knihou, literární život s čtenářským klubem okolo Schlatauerovy kavárny (a s vydanou sbírkou), nová kniha zcela nové autorky… Kvasí to, pozoruju se zájmem.
In margine dvou měst (VS, VM) Read More »