V minulém příspěvku jsem původně chtěl také připsat, když jsem zahléd v tiráži, že Romboid vydáva Asociácia organizácií spisovateľov Slovenska, že je to ten typ časopisu, který si dovedu představit, že by mohl být vydáván Obcí spisovatelů i u nás. To mne donutilo, po fakt dlouhém čase, podívat se na stránky této organizace. Myslel jsem si, že zde bude mrtvo. Ale kupodivu – stránky nějak ožily. Nebo aspoň tedy nějaké jsou. O profesionalitě sice zatím moc nesvědčí, ale nějaký obsah mají a ke stažení jsou zde i poslední dvě čísla zpravodaje Dokořán. Uf. To první číslo mne tedy úpravou poněkud zarazilo. Druhé už je lepší. Je to ale prostě zpravodaj. Nicméně je v těch číslech jedna věc, která mne zaujala. V čísle 54 (?, teď hádám, aktuálně se nedá stáhnout) je krátké sdělení, ve kterém je uvedeno, že Obec spisovatelů na žádost švédské akademie na nominaci na Nobelovu cenu za literaturu jednomyslně vybrala Ivana Klímu. Na tuto skutečnost krátce reaguje v následujícím čísle Eva Kantůrková, když se na závěr přetištěného dopisu ptá, a myslím si že zcela oprávněně, proč ne Milana Kunderu? Osobně si tvorby Ivana Klímy vážím, mám jeho knihy rád a nominaci mu přeju. Ale přece jen, pokud je někdo výstavní skříní české literatury, pak je to právě Milan Kundera. Obec tak ilustruje letitou otázkou zda právě Milana Kunderu ještě považujeme za českého autora. Právě ona nominace jaksi svědčí o tom, že ani moc ne.